Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2022: Sluneční skvrna AR3078 v Ha

ČAM za srpen 2022: Sluneční skvrna AR3078 v Ha

Sluneční skvrna AR3078 v Ha
Autor: Marek Tušl, Martin Cholasta

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2022 získal snímek „Sluneční skvrna AR 3078 v H-alfa“, jehož autorem jsou Marek Tušl a Martin Cholasta Asi nejznámějším jevem na Slunci, zejména pro veřejnost, jsou sluneční skvrny. Ostatně, lidstvo o nich ví, nebo jejich existenci tuší více než 2 000 let.

 

Jeden z prvních známých zápisů, který můžeme interpretovat za popis pozorování sluneční skvrny pochází z roku 800 př.n.l. a nalezneme jej v čínské Knize změn. Roku 467 př.n.l. řecký filosof iónské školy Anaxagorás pravděpodobně také sluneční skvrnu pozoroval. Ostatně Slunce bylo v jeho zájmu a popsal jej jako „žhnoucí kamennou masu“. Tento názor se příliš neslučoval s tehdy panujícími představami a byl za něj obžalován pro bezbožnost. První zatím skutečně potvrzenou zprávu o slunečních skvrnách přinesl roku 350 př.n.l. Aristotelův žák Theofrastos.

Od roku 28. př.n.l. můžeme také zaznamenat víceméně systematické popisy pozorování slunečních skvrn pouhým okem v čínských kronikách. Vzhledem k velkému jasu slunečního disku napomáhaly těmto pozorováním pouhým okem nejen řídká oblačnost a zeslabení slunečního jasu před západem a po východě Slunce, ale třeba i zastínění Slunce kouřem lesních požárů.

O první pozorování slunečních skvrn dalekohledem se vedly dlouho spory. Jako objevitel je považován německý pozorovatel Johannes Fabricius. Ten totiž svá pozorování jako první publikoval. Ovšem již v roce 1610 skvrny pozoroval patrně jako první Galileo Galilei, poté Thomas Harriot a také Christoph Scheiner. Všichni měli velké štěstí, neboť pozorovali Slunce často přímo, neboť jejich dalekohledy svou konstrukcí neumožňovaly projekci Slunce na papír či jinou podložku. Přímé pozorování Slunce dalekohledem je totiž extrémně nebezpečné kvůli obrovskému jasu a nebezpečí hraničící téměř s jistotou poškození zraku.

Sluneční skvrny jsou oblasti ve sluneční fotosféře, kde komplikovaná lokální konfigurace magnetického pole zabraňuje proudění sluneční hmoty směrem k povrchu. To má za následek lokální ochlazení fotosféry a vznik sluneční skvrny. Ta se nám jeví oproti okolní fotosféře s teplotou přibližně 5 800 K tmavá až černá, neboť je o skoro 2 000 K chladnější.

Snímek autorské dvojice Marek Tušl a Martin Cholasta však ukazuje skupinu slunečních skvrn v poněkud jiné části spektra. Snímek byl pořízen ve spektrální čáře H-alfa, která zobrazuje část sluneční atmosféry ležící těsně nad fotosférou. Její tloušťka je pouze asi 10000 km, teplota zde je však vyšší, až 20 000 K. Tato oblast Slunce je nesmírně dynamická a pohled na ni speciálním dalekohledem je fascinující. Sluneční skvrny jsou zde sice trochu méně výrazné, zato můžeme pozorovat zvýrazněné magnetické oblouky, které vlastně zviditelňují komplikované magnetické pole aktivních oblastí na Slunci. Stejně tak nás upoutají tmavé závoje a závojíčky filamentů, tedy vlastně protuberancí pozorovaných shora. No a nezapomeňme ani na jemné chomáčky tzv. „solar mottles“.

Na závěr nám dovolte oběma autorům poděkovat za zaslání snímku do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, která funguje pod záštitou České astronomické společnosti a poblahopřát jim ke krásnému obrazu tajů sluneční fyziky.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 16.08.2022

Optika: Baader Tri-Band 9,25", filtr SS RG32 Ha, reduktor SS 0,4x, TV Barlow 2x

Montáž: Ekvatoriální ZEISS

Snímač: ZWO ASI 294MC

Popis:

Na snímku vidíme sluneční skvrnu AR3078 v čáře H-alfa a její okolí. Nasnímána byla 16.08.2022 v 13:34 SELČ. Tato skvrna byla již několik dní vellmi aktivní, a tak nás s kolegou napadlo, že bychom mohli pořídit záznam. Toto je testovací snímek, který tomu předcházel. Na snímku lze zároveň pozorovat prosvítání granulace. Záznam a zpracování dat tohoto snímku proběhl na půdě a s technikou Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

 

Zpracování:

Jedná se o snímek složený z 1000 snímků, které byly vybrány z celkem 3560. Záznam proběhl do formátu SER, který byl následně převeden do monochromatického záznamu bez bayerovy matice skrze program PIPP. V této aplikaci byly také aplikovány flat snímky. Následoval stack v aplikaci Autostakkert 3. Po dokončení byla použita aplikace AstraImage, s kterou byla provede dekonvoluce a ostření pomocí waveletů. Finální snímek byl zmenšen na FHD pro účely publikace na webu a zároveň byla vytvořena jeho negativní verze.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »