Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za únor 2022: Mare Orientale

ČAM za únor 2022: Mare Orientale

Mare Orientale
Autor: Václav Kubeš

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2022 získal snímek „Mare Orientale“, jehož autorem je Václav Kubeš   Jméno jak ze staré knihy. Inu, je latinsky. A kdo již dnes latinsky zná? Latinu máme spojenu s klášterními knihovnami, starými tisky a dodnes i s lékařskými zprávami. A také s astronomií. Ano, mnoho názvů astronomických objektů je latinských. I ten náš – Mare Orientale.

Česky jej překládáme jako Východní moře a nalezli bychom je na Měsíci. Nachází se na rozhraní přivrácené, tedy ze Země viditelné a odvrácené, tedy ze Země neviditelné strany Měsíce. Ze Země je tedy téměř nepozorovatelné. Za to, že o něm nyní píšeme v článku o vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce, mohou dvě skutečnosti. Jednou z nich je fakt, že díky jevu zvanému librace, tedy kývavému pohybu Měsíce vůči pozorovateli na Zemi, vidíme v průběhu jedné měsíční periody o něco více než polovinu lunárního povrchu. Druhou velmi příznivou okolností je, že autor této fotografie Václav Kubeš strávil mnoho času čekáním na vhodnou příležitost a dobu, kdy se k nám více natočí ta správná, západní měsíční polokoule.

Ano, nejedná se o chybu. Východní moře se na Měsíci opravdu nachází na jeho západní polokouli. I za toto podivné pojmenování mohou vlastně dvě skutečnosti. Moře pojmenoval německý astronom Julius Heinrich Franz Východním, protože se v oné době  nacházelo v oblasti tehdy označované za východní. V roce 1961 zavedla Mezinárodní astronomická unie pravidlo, že východní část Měsíce bude určena z pohledu pozorovatelů na Měsíci. Pro ně tedy  Slunce nad měsíčním povrchem vychází na východě, tedy pro pozorovatele ze Země na západní polokouli. Proto dnes máme Mare Orientale na západním okraji přivrácené strany Měsíce.

Toto měsíční moře má průměr přibližně 930 kilometrů a vzniklo po dopadu asteroidu před 3,8 miliardami let. Vlny, které srážka vyvolala v lunární kůře, vytvořily soustředné valové struktury, viditelné dobře z družic obíhajících okolo Měsíce. Vnitřní val byl pojmenován  Montes Rook, tedy Rookovo pohoří, vnější pak Montes Cordillera, tedy pohoří Kordillery.

Během impaktu bylo vyvrženo přibližně 816 tisíc krychlových kilometrů horniny. To představuje asi 153 krát větší objem než souhrnný objem tzv. Velkých jezer na hranici USA a Kanady.

Místo dopadu zaplavila roztavená láva z vnitřku Měsíce a vytvořila toto moře. Tak se obecně nazývají tmavé a relativně hladké oblasti na Měsíci. Toto podivné pojmenování (latinsky mare) vzniklo proto, že si dávní astronomové mysleli, že tyto oblasti mohou být oceány.

Astronomická fotografie je velmi komplikovanou disciplínou. Jednou fotograf bojuje s nedostatkem světla, jindy s jeho přebykem. Někdy loví na snímcích kontrast a barvy, jindy mu jasové poměry naopak téměř pořízení snímku znemožní. A někdy musí zase bojovat s časem a počasím. Se všemi těmito obtížemi se astrofotograf Václav Kubeš popral a pořídil i?pro nás portrét vzácně pozorovatelné části Měsíce. Za to mu jménem poroty i jménem garanta soutěže České astronomické společnosti děkujeme a gratulujeme k vítězství.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Centrum Strakonic

Datum pořízení: 16.02.2022

Optika: Orion 300/1600, TV Powermate 4x

Montáž: Sky Watcher EQ-R

Snímač: C1-5000

Popis:

16.2.2022 i blízko úplňku bylo na Měsíci velké představení.
Výhodná librace umožnila nasnímat svítání nad Mare Orientale. Opravdu jsem si to odseděl, ale byla to prostě paráda, pozorovat jak se vynořují valy ze stínu. Bohužel přecházela oblačnost a větší a poslední okno bylo kolem půl jedné, pak konec, i když nejlepší podmínky by byly až nad ránem. I tak jsem rád. Mare Orientale je za mě top oblast Měsíce. Toto zpracování bylo foceno od 0:05 do 0:15, to byl seeing o poznání lepší.

 

Zpracování:

Mozaika 5ti polí, každá sekvence 3% z 5000 snímků
Ohnisko 6400mm

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Mare orientale, ČAM


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2022 E3 ZTF přes teleskop.

Další informace »