Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

ČAM za září 2024
Autor: Robert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa. 18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v Košicích, odehrála fascinující nebeská podívaná – částečné zatmění Měsíce. Tento úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury. Nebylo to jen astronomické setkání, ale také příležitost prožit neobvyklý okamžik, který spojoval krásu přírody s majestátností lidské tvořivosti.

 

Částečné zatmění Měsíce nastává, když Země vstoupí mezi Měsíc a Slunce, přičemž Slunce, Země a Měsíc nejsou přesně v jedné linii. To znamená, že pouze část měsíčního povrchu vstoupí do zemského stínu, zatímco zbytek zůstane osvětlen Sluncem. Během tohoto úkazu můžeme pozorovat, jak stín Země postupně zakrývá část Měsíce, což vytváří fascinující pohled na nebeské těleso, které se částečně "ztrácí" v temnotě.

Na rozdíl od úplného zatmění Měsíce, které bývá známé svou hlubokou červenou barvou (někdy nazývanou "krvavý Měsíc"), při částečném zatmění je změna méně dramatická, avšak stále velkolepá. Tmavá část měsíčního povrchu se postupně zvětšuje, zatímco zbytek Měsíce zůstává jasný a zářící. Tato kombinace světla a stínu vytváří zvláštní atmosféru, která přitahuje zraky nejen amatérských astronomů, ale i těch, kteří si rádi užívají krásy noční oblohy.

Toto zatmění autor snímku Robert Barsa pozoroval nad největším kostelem na Slovensku, jenž je nejen duchovním centrem města, ale také architektonickým pokladem, který každoročně přitahuje tisíce turistů. Dóm svaté Alžběty, zasazený do srdce historického centra, je nepřehlédnutelnou dominantou města. Jeho věže ční vysoko nad okolními budovami a tvoří impozantní siluetu, která se stává ještě úchvatnější při pozorování nebeských jevů, jako bylo právě částečné zatmění Měsíce. Sledovat tento astronomický úkaz nad gotickými věžemi Dómu bylo jistě neopakovatelným zážitkem. A nebylo to možná jen o pohledu na Měsíc samotný, ale i o propojení s historií a atmosférou starobylého města.

I dnes, v době moderní vědy, nás zatmění přitahují svou vzácností a vizuální krásou. Dáváme si na chvíli pauzu od každodenního shonu, abychom se znovu spojili s vesmírem a připomněli si, že i když jsme součástí technologicky vyspělého světa, stále podléháme prastarým zákonům přírody. Když sledujeme, jak stín Země pomalu přechází přes tvář Měsíce, přináší to mnohým zvláštní pocit pokory a respektu vůči silám vesmíru.

Autor snímku nám opět připomněl, že i v našem spěchajícím světě, kde se mnohdy i astronomové překotně ženou za impozantními objevy a detailními pozorováními neznámých objektů oblohy, stojí za to se na chvíli zastavit a nechat téměř notoricky známé astronomické objekty vykreslit spolu s výtvory lidské tvořivosti neodolatelné pohledy na svět kolem nás.

Nejen za porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, ale jistě i za všechny milovníky oblohy i architektury bychom rádi tímto autorovi poděkovali a popřáli mu k vítězství v zářijovém kole soutěže. A samozřejmě přejeme mnoho podobně úžasných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Košice, Slovensko

Datum pořízení: 18.09.2024

Optika: Samyang 135mm, f/2

Montáž: statív

Snímač: Sony A7IIIa

Popis:

Postupka čiastočného zatmenia Mesiaca. Sekvencia zhotovená zo záberov so 135 mm objektívom (21x Mesiac + panoráma), exposure bracketing. Panoráma - 9 záberov, exp. 0.1 sek., Mesiac 1/80s. Všetky zábery získané z jedného miesta zo statívu, rovnakým snímačom a objektívom. Snímok zachováva reálne pozície a pomery veľkostí objektov ako to bolo možné vizuálne pozorovať.

 

Zpracování:

Adobe Camera Raw - podkladová panoráma, Photoshop - kombinácia snímok Mesiaca cez vrstvy s podkladovou panorámou, zarovnanie s panorámou automaticky (spoločná časť popredia)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Částečné zatmění Měsíce, ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »