Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM září 2015: Reflexní mlhovina LBN552

ČAM září 2015: Reflexní mlhovina LBN552

Reflexní mlhovina LBN552
Autor: Pavel Pech

LBN 552. Ano, na první pohled poněkud fádní jméno, název či označení. Co krásného se však pod ním skrývá. Již jeho poloha na obloze, ke jménu se dostaneme později. Dokonce ani mezi astronomy není mnoho těch, kteří s úplnou jistotou označí místo, kde se na naší obloze nachází souhvězdí Kefea. A to je vidět po celý rok. Není zde však ani jedna vzdálená galaxie viditelná malým dalekohledem, natož očima. Nad takovou si vzala patronát Andromeda. Dokonce ani jasná kulová hvězdokupa, dokonce ani žádná jasná otevřená hvězdokupa…

Ponořit se do hlubin vesmíru směrem do souhvězdí Kefea se ovšem vyplatí. Nemůžeme si ale vzít pouze dalekohled, nasadit na něj sebelepší okulár a experimentovat s filtry. Ovšem, stačí, řečeno však s nadsázkou, zvolit vhodný dalekohled, vhodnou CCD kameru, dobrou dobu pozorování, velkou trpělivost a dobré zkušenosti. A pak, i v té na hvězdy i další „atraktivní“ objekty chudé oblasti, nalezneme úplné poklady.

Ostatně, o tom svědčí i vítězná fotografie zářijového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, jež je zaštítěna Českou astronomickou společností. Jejím autorem je amatérský astrofotograf Pavel Pech. Snímek je o to cennější, že byl vytvořen během několika fotografických a ještě mnohem více zpracovatelských nocí fotografem, který za svými astronomickými úlovky vyjíždí během jasných nocí po práci, případně před prací. Kdy spí, neví nikdo.

Svůj objektiv nyní zaměřil do oblasti reflexních mlhovin a z nich si vybral jednu, snad tu nejzajímavější - LBN 552. Její vzdálenost od nás je odhadována na 180 pc. Uvnitř oblasti těchto, již na první pohled překrásných reflexních mlhovin se nachází hvězdná formace tak zvaných Herbig-Haro objektů, tedy nově se rodících hvězd. Jejich výtrysky hmoty velkou rychlostí několika set kilometrů za sekundu narážejí do okolního plynu. Jedná se o velmi dynamické jevy „hvězdné“ astronomie, které můžeme ve vesmíru pozorovat. Trvají řádově několik tisíc let. Na snímku Pavla Pecha je nalezneme jako oranžově svítící, poněkud mlhavé objekty uvnitř tmavé mlhoviny tvaru vysoké boty vlevo nahoře od jasné modré hvězdy dominující snímku. Ačkoliv byly objekty tohoto typu pozorovány již na konci 19. století, byly chybně  označeny  jako  typ  emisních  mlhovin.  Detailně  je  pak  studoval  Guillermo  Haro a George Herbig, kteří je nezávisle na sobě analyzovali jako produkty formujících se nových hvězd.

To jsme však již poněkud odbočili od hlavního tématu snímku, reflexních mlhovin. Ty představují oblaka mezihvězdného prachu, odrážející světlo blízké hvězdy. Často, jak jsme již popsali výše, bývají místem zrodu nových hvězd. Mezi mikroskopické částice zodpovědné za rozptyl patří kousky uhlíku, jež můžeme snad s trochou nadsázky označit jako diamantový prach a kousky jiných prvků, zejména železa a niklu.

Ano, mohli bychom snímek popisovat kousek po kousku ještě hodně dlouho. Co je ale snad mnohem důležitější, je skutečnost, že podobné krásy vesmíru můžeme vyfotografovat téměř všichni, ovšem - a to je velmi důležité zdůraznit - budeme-li  stejně  pečliví,  technicky zdatní a vybavení, ale hlavně nadšení, jako je autor snímku Pavel Pech. Tímto mu snad za všechny milovníky „pohledů do nebe“ děkujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »