Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Částečné zatmění slunce a přelet ISS
Autor: Pavel Prokop

Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392 700 km, která byla v okamžiku pořízení snímku 151,9 miliónu kilometrů od Země. Měsíc, taktéž ještě poměrně hezká koule stále ještě pomalu chladnoucího bazaltu, čediče, železa a dalších materiálů, byla vzdálena 0,4 miliónu kilometrů. Jeho průměr je 3475 km. Kosmická stanice ISS byla od nás vzdálena přibližně 400 km a její rozměry dosahují téměř rozměrů sportovního stadionu. Slunce se řítí na své dráze kolem centra Galaxie rychlostí 250 km/s. Měsíc obíhá kolem Země rychlostí 1023 km/s a ISS obíhá rychlostí 7,66 km/s. Na snímku viditelný povrch Slunce má teplotu přibližně 6000 °C, drobné skvrnky jsou tak o 1500 °C chladnější. Povrch Měsíce od Slunce odvrácený, tedy vlastně ten, co na snímku „vidíme“, chladne až na -181 °C, na přivrácené straně ke Slunci naopak panují teploty i 123 °C. Teplota povrchu stanice kolísá mezi –150 a 120 °C.

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2021

obdržel snímek „Částečné zatmění Slunce a ISS“, jehož autorem je Pavel Prokop

A přesto nyní mají cosi společné. V jeden okamžik, přesněji v několika velmi krátkých okamžicích za sebou, je do jednoho výsledného obrázku zachytil český astrofotograf Pavel Prokop. Slunce ozdobené několika siluetami ISS je částečně zakryto diskem Měsíce, který se na své dráze posouval mezi Zemi a Slunce během částečného zatmění.

V okamžiku pořízení snímku bylo na stanici 6 astronautů a jedna astronautka, kteří, pokud by se shodou okolností v tomto okamžiku koukali z okénka stanice směrem k Zemi, mohli být několika fotony zobrazeni i na tomto snímku… Pokud bychom tedy byli schopni těch několik fotonů detekovat či rozlišit.

Slunce bylo v době pořízení snímku klidné. Byť se již probouzí ze „zimního spánku“ dlouhého minima sluneční aktivity, pouze několik skupinek drobných slunečních skvrnek tomu nenasvědčuje. Chladnější oblasti slunečních skvrn jsou doprovázeny teplejšími a jasnějšími oblastmi zvanými fakulová pole a ta jsou patrna zejména u skupinky blíže dráhy stanice ISS. Tyto oblasti fotosféry, tedy části Slunce na snímku zobrazené, jsou asi o 200 až 400 °C teplejší než okolní fotosféra s teplotou asi 6000 °C.

Na Měsíci toho na snímku díky jeho pozici před Sluncem mnoho nespatříme, a tak se můžeme věnovat samotné stanici ISS, tedy International Space Station. První díl stanice, ruský modul Zarja, byl vynesen 20. listopadu 1998 a ISS je trvale obydlena od 2. listopadu 2000. Zemi stanice oběhne za přibližně 92 minut. Je společným projektem pěti kosmických agentur – NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA. Původní životnost stanice byla plánována do roku 2016, později bylo zajištěno financování až do roku 2024.

Největší dominantou obrázku stanice jsou mohutné sluneční panely zajišťující obrovskou spotřebu energie. Mezi nimi spatříme i bloky jednotlivých modulů zavěšených na příhradovém nosníku, tvořícím páteř celé 450titunové stanice.

Jméno Pavel Prokop není česko-slovenské astronomické veřejnosti neznámé a i v soutěži „Česká astrofotografie měsíce“ jsme je již mohli zaznamenat. Nyní tedy jeho snímek zatmění Slunce spolu se stanicí ISS zvítězil v červnovém kole a my mu jednak děkujeme za zaslání, jednak blahopřejeme nejen k ocenění, ale zejména ke krásnému snímku.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vavřinec

Datum pořízení: 10.06.2021 12:52:35

Optika: Skywatcher ED72

Montáž: Celestron SLT

Snímač: ZWO ASI183MM, Baader Astro Solar fólie

Popis:

Částečné zatmění slunce a přechod ISS. Snímky byly pořízen na poli u vesnice Vavřinec. Počasí bylo dost proměnlivé a ještě 5 min před přeletem ISS bylo zataženo. Slunce bylo vzdáleno 151 890 000km. Měsíc 404 304km Stanice ISS 470km

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »