Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  DigiFest opět na Kraví hoře

DigiFest opět na Kraví hoře

Jedna z událostí roku brněnské hvězdárny. Festival těch nejlepších audiovizuálních show přinášejících poselství o světě vysoko nad našimi hlavami se vrací do Brna. Vlastně ho ani neopustil – po loňském ročníku Mezinárodní společnost planetárií, která akci zaštiťuje, neměla jinou možnost než pořadatelství festivalu přiřknout Brnu znovu.

„Není pochyb, že výborná úroveň filmů, vzorná organizace, krásné počasí, chutné občerstvení a především obrovský zájem veřejnosti, to vše na Mezinárodní společnost planetárií zapůsobilo. A stejně tak na zástupce světových planetárií, kteří se loni do Brna sjeli. Mnozí z nich letos přijedou znovu.“ Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Jak se taková přehlídka chystá? V první fázi organizátoři posbírají přihlášené snímky. Jde o dokumentární, vzdělávací a umělecké snímky vytvořené producentskými týmy světových planetárií. U většiny filmových festivalů bývá kladen důraz na novost snímků a tento festival není výjimkou. Přihlášené příspěvky nesmí být starší než osmnáct měsíců. Letos si jich na Kraví horu našly cestu čtyři desítky. A to z celého světa – z USA, z Mexika, z Bolívie, Japonska, Thajska, Nizozemska, Polska a dalších zemí.

„Na našem festivalu se odehraje celá řada premiér. My sami předvedeme ve světové premiéře v anglické verzi představení Nebe v plamenech o historii i současnosti těch nejpodivuhodnějších světelných úkazů. O tom, že máme důvěru těch největších světových producentů, svědčí premiéra pořadu Rychleji než světlo! Sen o mezihvězdných výpravách. Vzniklo v koprodukci společností Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, V Brně jej přitom uvidíme jako první na celém světě.“ Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Soutěžící práce budou poprvé promítány ve dnech 7. až 9. června. Do křesel sálu v digitáriu zasednou odborníci, většinou ředitelé, producenti a provozovatelé světových planetárií. Kromě samotného posuzování prací svých kolegů mohou navázat cenné kontakty.

„Závěrečný den festivalu budou uděleny tři ceny. První vyberu já osobně. Bude se jednat o představení, které u nás na Hvězdárně a planetáriu Brno uvedeme v české verzi již na podzim tohoto roku. Druhou cenu vybere odborná veřejnost. Třetí pak mezinárodní porota ve složení Petr Horálek – foto ambasador Evropské jižní observatoře, Marc Moutin z největšího francouzského science centra Cité de l’espace v Toulouse a Ryan Wyatt ředitel Morrisonova planetária v San Francisku.“ Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Přehlídka v číslech

  • 41 filmů bude promítnuto
  • 13 hodin a 56 minut trvají všechny filmy dohromady
  • 108 odborníků z celého světa dorazí
  • nejvzdálenější účastníci přiletí z Argentiny a Japonska
  • odborná porota pochází z České republiky, Francie a Spojených států amerických
  • přibližně do poloviny vzdálenosti Země-Měsíc byste doletěli, pokud se sečtou cesty všech planetárníků
  • 8,3 terabytů zabírají filmová data všech festivalových snímků

DigiFest 2017 – víkendová přehlídka těch nejlepších

Na základě ohlasů vybrali pracovníci Hvězdárny a planetária Brno sérii nejzdařilejších filmů, které budou 10. a 11. června promítnuty podruhé, tentokrát pro zájemce z řad brněnské veřejnosti. Protože v mnoha případech jde o světovou premiéru pro laické publikum, půjde o velký zážitek!

Přijďte se proto o víkendu 10. a 11. června na hvězdárnu podívat. Uvidíte sérii audiovizuálních show té nejlepší kvality. Současní špičkoví tvůrci filmů do digitálních planetárií si v ničem nezadají se stávající filmařskou elitou a v mnoha směrech se obě komunity prolínají. Přesto je zde velký rozdíl – tyto filmy jsou připraveny pro formát „fulldome“, neboli pro projekce na polokulovité plochy, které obklopují diváky. Čeká Vás festival, jaký se jen tak nevidí. Program a vstupenky na www.hvezdarna.cz

Odborná část i akce pro veřejnost během světového festivalu pořadů pro digitária jsou součástí program přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Záštitu nad festivalem převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál, generálním partnerem je společnost Front Pictures Inc. Partnery festivalu jsou Konica Minolta, GOTO Inc., Mapcards.net, RSA Cosmos, Softmachine, California Academy of Sciences, Sky-Skan Inc., Evans & Sutherland, Spitz Inc. a další. Akci finančně podpořilo statutární město Brno.

098052.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »