Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Ein Strudel und Nekonečno – inscenace o Kurtu Gödelovi

Ein Strudel und Nekonečno – inscenace o Kurtu Gödelovi

Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí přímý, neopakovatelný přenos inscenace Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v předvečer, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Tedy ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20 hodin.

„Propagaci tohoto výjimečného brněnského rodáka se věnujeme dlouhodobě,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Podařilo se nám pokřtít uličku Kurta Gödela, přiléhající k jeho rodnému domu, vznikla mapa jeho stop na území Brna a také jsme připravili speciální www stránky. Divadelní hra Ein Strudel und Nekonečno samozřejmě není dokonalým životopisem tohoto světově proslulého odborníka, ale zapadá do naší strategie podávat informace správně, ale nebrat se přitom smrtelně vážně. Prostě Kurt na furt!“

  • Nalaďte si YouTube kanál Hvězdárny a planetária Brno – youtube.hvezdarna.cz Přímý přenos inscenace nebude uchován v archivu, je možné se zúčastnit pouze ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20.00!
  • Přijít můžete i přímo na hvězdárnu, když si koupíte některou z několika mála vstupenek za symbolické vstupné 75 Kč – www.hvezdarna.cz/program

135935.jpg

O Kurtu Gödelovi se většinou dozvíte následující fakta: Albert Einstein s ním rád chodil po práci na procházky, pochází z Brna, je to největší logik od dob Aristotela, a z obavy, že jej někdo otráví, odmítal jíst a zemřel hlady. Navíc ale neotřesitelně předpokládal druhý život po životě a také to, že svět je v podstatě logický a dobrý.

Pokud je ale svět v podstatě logický a dobrý, kdo otrávil ten štrúdl? A otrávil jej někdo? Kdo jsou ti tři podivíni přednášející o matematice? A proč by měl Kurt Gödel psát stand-up o matkách? 

Ničeho se nebojte. Dejte si štrúdl. Nikdo ho neotrávil. Všechno se vysvětlí v přímém přenosu na YouTube Hvězdárny a planetária Brno.

scénář: Patrik Boušek a Eva Lietavová
hrají: Petr Hanák, Lucie Hrochová, Veronika Všianská
hudba: Ondřej Zámečník
scénografie a kostýmy: Klára Vincourová
světla: Bohdana Sýkorová
produkce: Lucie Ošmerová, Andrea Polnická
dramaturgie: Patrik Boušek
režie: Eva Lietavová

Za odborné konzultace, nekonečnou trpělivost a nadšení děkujeme doc. Mgr. Marii Králové, Ph.D. Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Brna, za finanční podpory Ministerstva kultury a ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze a se spolkem Tripitaka. Bazmek entertainment je rezidenční skupinou zóny nezávislého umění CO.LABS.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »