Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fulldome Festival Brno 2017 skončil

Fulldome Festival Brno 2017 skončil

A zná své vítěze! Kdo se tedy stal majitelem jedné ze tří věšteckých koulí, které nahlížejí do budoucnosti fulldome světa?

098169.png

Na Hvězdárně a planetáriu Brno se ve dnech 7. až 9. června 2017 sešlo přesně 123 pracovníků planetárií (anebo producentů pořadů pro planetária) z celého světa. Ti nejvzdálenější přiletěli z Japonska anebo Brazílie. Dohromady museli v brněnském planetáriu sedět 16 hodin a 41 minut, na programu bylo 41 filmů – v premiéře, ve výrobě i mimo soutěž. Návštěvníci také stihnuli jeden z ohňostrojů světové přehlídky Igniss Brunensis, prohlédnout si centrum města Brna a v klidu si popovídat s řadou producentů či výrobců planetárií.

Také se dozvěděli, jak se lidé oblékali ještě před nedávnem v krásné jižní Moravě. Ve vzorech mužských i ženských krojů se totiž projevuje lidová schopnost k přehánění a nebojácnosti, je symbolem stále udržovaných nebo obnovených lidových oslav a obyčejů. Stejně jako tvůrci pořadů pro digitální planetária a samozřejmě i jejich provozovatelé.

Kdo se tedy stal majitele cen Fulldome Festival Brno 2017 supported by the International Planetarium Society?

Cena diváků: The Secrets of Gravity – in the footsteps of Albert Einstein

Návštěvníci festivalu odevzdali přesně 1881 hlasovacích karet, díky kterým mohli dát každému z pořadů od 0 do 5 bodů. Nejvyšší ohodnocení 4,31 bodu získalo představení The Secrets of Gravity – in the footsteps of Albert Einstein. Pro zajímavost uvádíme pořadí pěti filmů s nejvyšším bodovým ohodnocením:

  • The Secrets of Gravity – in the footsteps of Albert Einstein
  • Hello Earth
  • The Planets – A Journey Through The Solar System
  • We are stars
  • Faster Than Light! the Dream of Interstellar Flight

Představení The Secrets of Gravity – in the footsteps of Albert Einstein uvede Hvězdárna a planetarium Brno počátkem roku 2018.

098167.jpg

Nejlepší film: Hello Earth

Film podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vybrala mezinárodní porota ve složení: Petr Horálek - ESO Photo Ambassador, Marc Moutin ze Cite de La Space, organizátor IPS Conference 2018 a Ryan Wyatt z California Academy of Sciences.

098168.jpg

Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno: Faster than Light! The Dream of Interstellar Flight

Fulldome formát je unikátní právě projekcí ve formátu fulldome. Vybrané představení jej nejen využívá naplno, ale svým tématem ještě slibuje velký divácký úspěch u návštěvníků Hvězdárny a planetária Brno. Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno je spojena s finančním ohodnocením v podobě roční licence. Pořad Faster than Light! uvede Hvězdárna a planetárium Brno na podzim tohoto roku.

 

Fulldome Festival Brno 2017 v číslech

  • Snědlo se 121 ovocných knedlíků.
  • Servírovalo se 14 kilogramů rýže.
  • Vypilo se 71 lahví bílého vína Rulandské šedé a Chardonay.
  • Ochutnali jsme celkem 50 kousků tzv. pivních tiramisu.
  • Před festivalem jsme rozeslali 17 newsletterů celkem 929 odběratelům.
  • Promítnuli jsme 41 filmů – nejkratší trval pouhých 240 sekund, nejdelší 55 minut.
  • Poslední film byl dokončen jen krátce před festivalem a dodán producentem 1. června.
  • Poslední trailer jsme připravili k projekci 6 hodin před slavnostním zahájení.
  • Na hard disku brněnského planetária všechny filmy zabírají 9,7 TB.
  • Teplota během festivalu kolísala od 9,7 °C (čtvrtek v 00:10) do 28,3 °C (pátek v 14:35).
  • 130,000 lidí se ve středu dívalo na ohňostroj spolu s účastníky festivalu.
  •  

Fulldome Festival Brno 2017 podpořila International Planetarium Society a je součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Záštitu nad festivalem převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál, generálním partnerem je ukrajinská společnost Front Pictures Inc. Hlavními partnery festivalu jsou GOTO Inc., Mapcards.net, Nowatron Elektronik, Sky-Skan Inc., RSA Cosmos, a Softmachine. Partnery festivalu jsou California Academy of Sciences, Konica Minolta, Evans & Sutherland a Spitz Inc. Akci finančně podpořilo statutární město Brno.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »