Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmická stanice přeletěla přes Měsíc

Kosmická stanice přeletěla přes Měsíc

Přelet ISS před Měsícem 22. 3. 2019
Autor: Aleš Majer

Kolikrát za život se stane, že Mezinárodní kosmická stanice přelétne před Měsícem tak, aby to bylo pozorovatelné přímo z vaší hvězdárny, Měsíc byl krátce po super úplňku (tedy úplňku, který nastal v minimální vzdálenosti Měsíce od Země) a ještě k tomu byla jasná obloha a první jarní den? Všechny tyto okolnosti nastaly včera večer a astrofotograf Aleš Majer toho využil.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oběhne kolem Země jednou za 93 minut. Při tom se pod ní Země otáčí, půlka planety má den, a tak je od nás stanice viditelná jen v noci a stihneme spatřit jeden, maximálně dva přelety za noc. Ještě menší šance je, že se ISS trefí na obloze právě do místa, kde je v tu chvíli Měsíc.

Přelet ISS před měsíčním kráterem Koperník 22. 3. 2019 Autor: Aleš Majer
Přelet ISS před měsíčním kráterem Koperník 22. 3. 2019
Autor: Aleš Majer
Aleš Majer z Klubu astronomů Liberecka (pobočky ČAS) včera večer vyrážel na turnovskou hvězdárnu za účelem právě tento fenomén zaznamenat. A povedlo se to téměř dokonale v primárním ohnisku Lichtenkneckerova dalekohledu, zapůjčeném do Turnova Českou astronomickou společností. Dalekohled má průměr čočky 15 cm a ohniskovou vzdálenost 2250 mm.

Aleš Majer chvíli zvažoval, zdali přelet natočit v rozlišení 4K při 50 snímcích za sekundu, ale nakonec zvítězila klasická fotografie a sekvenční snímání. Fotil aparátem Canon EOS 5D Mk IV, 1/1000 s a ISO 1600. Zachytil tak přelet ISS ve skvělé kvalitě, kdy se stanice promítla před měsíční kotouč hned šestkrát.

V detailním výřezu je známý kráter Koperník o průměru 93 km v porovnání se siluetou ISS, na které je vidět celkem dost podrobností, například roztažené solární panely a moduly stanice.

Chcete přelet ISS také pozorovat? Podívejte se na předpověď, kudy po obloze poletí.

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, ISS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »