Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Děs a Hrůza nad Marsem

Lunární dílna: Děs a Hrůza nad Marsem

Phobos s částí Marsu na pozadí
Autor: ESA

Děs a Hrůza. Přesně to v překladu z řečtiny znamenají jména Phobos a Deimos – dvou měsíců planety Mars. Nenechte se mýlit – i když vypadají jen jako dvě přerostlé „brambory“, nejnovější výzkumy ukazují, že mohou být klíčem k opravdu neuvěřitelné minulosti načervenalé planety. Ve videu se dozvíte i to, jak byly oba měsíce objeveny nebo jak vypadá „zatmění“ Slunce na rudé planetě.

Ačkoliv byly oba měsíce objeveny astronomem Asaphem Hallem už v roce 1877, nepřestávají vědce udivovat dodnes. Až se ale někdy budete procházet po povrchu červené planety, budete se muset spokojit jen s chatrnou náhradou za náš Měsíc. Tou bude satelit Phobos, který bude v tom nejlepším případě na načervenalém nebi rudé planety dosahovat jen zhruba třetinový průměr než náš Měsíc na pozemské obloze. Po nebi se pohybuje tak rychle, že vyjde na západě a zapadne na východě i dvakrát (výjimečně až třikrát) za jediný marsovský den. Menší Deimos obíhá mnohem dále a na obloze se jeví jen jako velmi jasně zářící bod. Oba měsíce jsou navíc natolik drobné, že při jejich přechodu přes Slunce nedochází k úplnému zatmění, ale po slunečním disku se přesunou jen jejich siluety.

Skutečný původ obou těles je stále předmětem vědeckých debat. Může jít o trosky rozbité planetky, která prolétla v blízkosti Marsu nebo o pozůstatky po dávném obřím imapktu na načervenalé planetě. Jisté však je, že tyto dva světy čeká zcela odlišný osud. Dny Phobosu jsou už sečteny, protože se působením gravitace k Marsu neustále přibližuje. Pod vlivem slapových sil se pomalu trhá a za 20 až 40 milionů let se zřítí, přičemž z jeho trosek vznikne kolem Marsu prstenec. Druhý měsíc, Deimos, je na tom přesně opačně. Od rudé planety se rychlostí několika milimetrů ročně pomalu, ale jistě vzdaluje. Podrobnější informace se dozvíe ve videu.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Phobos, Deimos, Lunární dílna


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »