Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Kolik má Země měsíců?

Lunární dílna: Kolik má Země měsíců?

Dětský plakát sluneční soustavy s objektem Zoozve, dočasným mini-měsícem Venuše.
Autor: Alex Foster / Latif Nasser

Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.

V průměru alespoň jednou ročně naše Země získá dočasný přirozený satelit navíc. V angličtině se takovým tělesům říká minimoons, protože jsou opravdu malé. Jsou velké zhruba jako osobní auto nebo dodávka. Není divu, že byly objeveny až ve 21. století. Tak malá tělesa totiž dřívější dalekohledy nebyly schopné vůbec zaznamenat. Miniměsíce navíc nevydrží naši planetu obíhat dlouho. Krouží kolem Země jen několik měsíců, nanejvýš roků, a pak jsou jejich nestabilní dráhy narušeny těsným přiblížením k Měsíci nebo Zemi a vyvrženy zpět na dráhu, po které obíhají kolem Slunce. Proto jim také občas říkáme dočasné měsíce.

Miniměsíce jsou ale jen jedním z příkladů planetek se zvláštní dráhou poblíž Země. Dalším typem jsou tzv. kvaziměsíce nebo kvazisatelity (z latinského quasi ve významu jakoby). Vůbec první takový kvaziměsíc nebyl objeven u Země, ale u Venuše. Jmenuje se Zoozve. Je to zvláštní vesmírné těleso, které jakoby obíhalo kolem Venuše – i když ve skutečnosti krouží po vlastní dráze kolem Slunce. Nikdy se však nevzdaluje od Venuše, a tak to z jejího povrchu vypadá, jako by Zoozve obíhal Venuši jako normální měsíc. Mnohem více se o těchto zvláštních „satelitech“ dozvíte ve videu Pavla Gabzdyla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] YouTube kanál Pavla Gabzdyla



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Země, Měsíc, Lunární dílna


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »