Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Kráter místo Prahy?

Lunární dílna: Kráter místo Prahy?

Vizualizace oblasti, kterou zabírá kráter Koperník, pokud bychom jej umístili do území Prahy a okolí.
Autor: Pavel Gabzdyl

Jednou z nejlépe viditelných stop po dopadu kosmického projektilu na našem Měsíci je kráter Koperník. Při pohledu dalekohledem si ale jen stěží dokážeme představit jeho skutečné rozměry. Jak by to vypadalo, kdybychom jeho střed umístili například do Prahy?

Kráter Koperník má při sledování ze Země řadu předností. Jednak jde o nápadný útvar o průměru 97 km, takže je na kotouči Měsíce snadno rozpoznatelný už i v divadelním kukátku. Další výhodou Koperníka je jeho umístění poblíž středu přivrácené strany, díky kterému vidíme přímo do jeho dna. Kráter se navíc nachází na ploše Moře ostrovů, na jehož hladkém a tmavém povrchu dobře vyniká. Za úplňku ho pak prozradí nápadná síť světlých paprsků. Pokud si tedy chcete užít pohled na velký impaktní kráter, nenajdete na Měsíci lepší exemplář, než jakým je právě Koperník. Ve videu si proto blíže představíme nejen jeho rozměry, ale i další zajímavosti. 




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Lunární dílna


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečně zakryté zapadající Slunce ve Španělsku

Technika: refraktor WO FLT98/618, okulár Pentax 14 mm, mobil Google Pixel 8 Pro (ruční zaostření, ruční white balance a ruční úprava jasu). Podání barev i kontrast je blízké skutečné realitě v tu chvíli.

Další informace »