Vizualizace oblasti, kterou zabírá kráter Koperník, pokud bychom jej umístili do území Prahy a okolí. Autor: Pavel Gabzdyl
Jednou z nejlépe viditelných stop po dopadu kosmického projektilu na našem Měsíci je kráter Koperník. Při pohledu dalekohledem si ale jen stěží dokážeme představit jeho skutečné rozměry. Jak by to vypadalo, kdybychom jeho střed umístili například do Prahy?
Kráter Koperník má při sledování ze Země řadu předností. Jednak jde o nápadný útvar o průměru 97 km, takže je na kotouči Měsíce snadno rozpoznatelný už i v divadelním kukátku. Další výhodou Koperníka je jeho umístění poblíž středu přivrácené strany, díky kterému vidíme přímo do jeho dna. Kráter se navíc nachází na ploše Moře ostrovů, na jehož hladkém a tmavém povrchu dobře vyniká. Za úplňku ho pak prozradí nápadná síť světlých paprsků. Pokud si tedy chcete užít pohled na velký impaktní kráter, nenajdete na Měsíci lepší exemplář, než jakým je právě Koperník. Ve videu si proto blíže představíme nejen jeho rozměry, ale i další zajímavosti.
Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
STORY:
Aurora Borealis (Northern lights) on January 19th, 2026 at 21:30 UT
from G4 storm
at Folkmarske Sedlo - Slovakia
EXIF:
Nikon D750
Samyang 24mm F/1.4 ED AS IF UMC Nikon F (AE)
Panorama 9 x 10sec, ISO 800, f2