Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Moře nepokojů

Lunární dílna: Moře nepokojů

Mare Crisium (Moře nepokojů) nacházející se při pohledu ze Země u západního okraje měsíčního kotouče zde vidíme netradičně z nadhledu.
Autor: LRO/Pavel Gabzdyl

V březnu 2025 přistála v lunárním Moři nepokojů sonda Blue Ghost od Firefly Aerospace. Čím je toto místo zajímavé? A jak je to s přírodním mostem, který se tam údajně nachází? To vše (a ještě víc) se dozvíte v novém videu z Lunární dílny.

Moře nepokojů se nachází na okraji přivrácené strany Měsíce a patří mezi nejvýraznější útvary, které lze snadno pozorovat i pouhým okem. Jeho šedý ovál o rozměrech přibližně 440 × 570 km upoutal pozornost nejen astronomů, ale i spisovatelů. Moře nepokojů je pozůstatkem obří impaktní pánve, kterou později zaplavila čedičová láva. Na jeho západním okraji byl v roce 1953 dokonce hlášen údajný „měsíční most“ – optický klam, který tehdy vyvolal senzaci mezi amatérskými i profesionálními astronomy.

Kromě těchto zajímavostí je Moře nepokojů i skvělým indikátorem lunárních librací – kývavých pohybů Měsíce, které odhalují části jinak neviditelné odvrácené strany. Stačí sledovat jeho polohu vůči okraji měsíčního disku: pokud se zdá být natlačené na okraj, máme šanci zahlédnout více ze západní strany Měsíce. Naopak, pokud se mezi ním a okrajem objeví světlá pevnina, otevírá se nám pohled směrem k východní polokouli. Moře nepokojů tedy není jen krásným útvarem na lunárním povrchu, ale i klíčem k pochopení jemných pohybů našeho nejbližšího vesmírného souseda.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Moře nepokojů, Mare Crisium, Lunární dílna


6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »