Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Lunární dílna: Moře nepokojů

Lunární dílna: Moře nepokojů

Mare Crisium (Moře nepokojů) nacházející se při pohledu ze Země u západního okraje měsíčního kotouče zde vidíme netradičně z nadhledu.
Autor: LRO/Pavel Gabzdyl

V březnu 2025 přistála v lunárním Moři nepokojů sonda Blue Ghost od Firefly Aerospace. Čím je toto místo zajímavé? A jak je to s přírodním mostem, který se tam údajně nachází? To vše (a ještě víc) se dozvíte v novém videu z Lunární dílny.

Moře nepokojů se nachází na okraji přivrácené strany Měsíce a patří mezi nejvýraznější útvary, které lze snadno pozorovat i pouhým okem. Jeho šedý ovál o rozměrech přibližně 440 × 570 km upoutal pozornost nejen astronomů, ale i spisovatelů. Moře nepokojů je pozůstatkem obří impaktní pánve, kterou později zaplavila čedičová láva. Na jeho západním okraji byl v roce 1953 dokonce hlášen údajný „měsíční most“ – optický klam, který tehdy vyvolal senzaci mezi amatérskými i profesionálními astronomy.

Kromě těchto zajímavostí je Moře nepokojů i skvělým indikátorem lunárních librací – kývavých pohybů Měsíce, které odhalují části jinak neviditelné odvrácené strany. Stačí sledovat jeho polohu vůči okraji měsíčního disku: pokud se zdá být natlačené na okraj, máme šanci zahlédnout více ze západní strany Měsíce. Naopak, pokud se mezi ním a okrajem objeví světlá pevnina, otevírá se nám pohled směrem k východní polokouli. Moře nepokojů tedy není jen krásným útvarem na lunárním povrchu, ale i klíčem k pochopení jemných pohybů našeho nejbližšího vesmírného souseda.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Moře nepokojů, Mare Crisium, Lunární dílna


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 R1 (PANSTARRS)

Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.

Další informace »