Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Magnety sluneční soustavy s Petrem Kulhánkem

Magnety sluneční soustavy s Petrem Kulhánkem

Sluneční erupce a geomagnetické pole. Kredit: NASA.
Sluneční erupce a geomagnetické pole. Kredit: NASA.
V sobotu 29. června 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou magnetické vlastnosti těles sluneční soustavy.

Veřejnost má poměrně dobrou představu o tom, že planety ovlivňuje gravitace a řídí jejich pohyb. Jenomže ona to není jediná síla, která se takto nápadně projevuje. Také magnetismus má na kosmická tělesa veliký vliv. Na rozdíl od gravitace zde platí, že na velikosti nezáleží. Jde spíše o to, jak vypadá těleso uvnitř - jaký pohyb v něm vykonávají částice nesoucí elektrický náboj.

Projdeme se tedy sluneční soustavou od jejího středu až k okrajům. Začneme u Slunce, navštívíme postupně všechny planety a další kosmická tělesa a skončíme na samotné hranici vlivu Slunce. Možná budete překvapeni, jak moc se jednotlivá tělesa z hlediska svých magnetických vlastností liší. Vždyť mezi rozměrově podobnými planetami Venuše a Země je neuvěřitelný rozdíl. A překvapení v našem pořadu uslyšíte určitě víc.

Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem Autor: Český rozhlas
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem
Autor: Český rozhlas
V pravidelných rubrikách se podíváme na Mléčnou dráhu na obloze a řekneme si, v jaké že to vlastně žijeme galaxii. Jaroslav Urbář nás upozorní na problém, o kterém se málo mluví, ale mohl by zcela zhatit let člověka třeba na Mars – ochranu proti škodlivému kosmickému záření.

Jak pořad poslouchat? Pokud budete na internetu, můžete použít přehrávač streamu ČRo Plus. Stanice vysílá i na středních vlnách, digitálně, přes satelit. Vše je vysvětleno zde. Kdo si nenajde čas v sobotu 29. června od 16:10 do 17:00, může si pořad stáhnout z archivu. V něm se objeví jen několik minut po 17 hodině.

Za 14 dní 13. července budeme, tentokrát s Jiřím Grygarem, sledovat planetky a hodnotit, jaké nám od nich hrozí riziko.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Petr Kulhánek, Magnetismus, Nebeský cestopis


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 109: Vysavačová galaxie

Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.

Další informace »