Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  MORAVA 360 – Můj neuvěřitelný kraj

MORAVA 360 – Můj neuvěřitelný kraj

Myslíte si, že znáte Jihomoravský kraj? Jste si zcela jistí? Někdy se totiž stačí podívat na notoricky známá místa z jiného úhlu pohledu a najednou vypadají… skutečně neuvěřitelně. Na vlastní oči se můžete přijít přesvědčit na Hvězdárnu a planetárium Brno, která počátkem února v premiéře uvede představení MORAVA 360. Příběhy vepsané do vrásek krajiny vypráví Bolek Polívka, autorem celé koncepce je vizuální kouzelník Pavel Karas.

Mezi Pálavou a Macochou, mezi Podyjím a Bílými Karpaty, mezi nebem a podzemím. Tam všude se rozkládá náš neuvěřitelný kraj ozdobený nádhernou přírodou, výjimečnými památkami a úrodnými vinicemi. A lidé se zde dožívají pozoruhodně vysokého věku. Vedou se spory o tom, jestli to způsobuje dobrá voda, anebo víno. Každopádně je to místo, které stojí za návštěvu.

„Natáčení nebyla vždy jen legrace,“ prozrazuje Pavel Karas, autor představení“Například při výjezdu k zamrzlé vodní nádrži Nové mlýny klesla teplota hluboko pod nulu, takže se málem nepodařilo dostat dron a jeho akumulátory na provozní teplotu. Podzimní natáčení na Pálavě hatila střídavě nízká oblačnost, mlha a silný vítr, takže z pěti výjezdů byl úspěšný pouze jeden. A kromě přírodních živlů řádily také živly kriminální – během obhlídky lokalit v Moravském krasu byl firmě UpVision z dodávky ukraden dron s veškerým příslušenstvím. Pachatele ani odcizenou techniku se bohužel nepodařilo vypátrat.“

Podívejte se na ukázku z představení - známá místa z netradičních úhlů pohledu.

Naopak příkladná byla spolupráce se všemi institucemi a úřady, s jejichž laskavým svolením bylo možné pořídit unikátní záběry v samotném centru Brna, v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny Dukovany či v jícnu propasti Macocha. A ve filmu si „zahráli" i obyvatelé obce Dolní Bojanovice, kde vznikly autentické záběry hodů a vinobraní. Na tvorbě se dále podílely firmy UpVision a SkyPix. S jejich pomocí byla vyvinuta speciální technologie umožňující natáčet letecké záběry s velmi vysokým rozlišením a extrémně širokým zorným úhlem. Vznikl tak unikátní film využívající potenciál digitálního planetária, v němž vás obraz doslova obklopí ze všech stran.

Natáčelo se na 37 lokalitách, celkem vzniklo 19 hodin surových záběrů. Filmový štáb najel 5 630 kilometrů křížem krážem po našem neuvěřitelném kraji a zhlédl celkem 21 východů Slunce a 15 západů Slunce, protože většina míst byla snímána během tzv. zlaté hodiny. Scénář a režii má na svědomí Pavel Karas, text namluvil Boleslav Polívka. Na autorské hudbě se podíleli Roman Kašník a žánrovým Andělem oceněná brněnská skupina Ponk. Logo v podobě planety, z níž vyrůstají stylizované siluety známých staveb, navrhla talentovaná designérka Kristína Poráziková.

„Bláznivě vypadá i technická stránka našeho nového představení,“ dodává Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Obrazové záznamy mají objem 1,4 TB a celý projekt dokonce 4,7 TB. Zhruba stejný obsah má celá textová encyklopedie Wikipedie. Výsledné představení se na našich výkonných počítačích zpracovávalo a renderovalo 372 hodin.“

Představení MORAVA 360 je pro všechny, kteří se na náš neuvěřitelný kraj chtějí podívat z dosud neznámé perspektivy. Hvězdárna a planetárium Brno jej uvádí po celý únor i březen. Přesné časy projekcí najdete na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »