Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  MORAVA 360 – Můj neuvěřitelný kraj

MORAVA 360 – Můj neuvěřitelný kraj

Myslíte si, že znáte Jihomoravský kraj? Jste si zcela jistí? Někdy se totiž stačí podívat na notoricky známá místa z jiného úhlu pohledu a najednou vypadají… skutečně neuvěřitelně. Na vlastní oči se můžete přijít přesvědčit na Hvězdárnu a planetárium Brno, která počátkem února v premiéře uvede představení MORAVA 360. Příběhy vepsané do vrásek krajiny vypráví Bolek Polívka, autorem celé koncepce je vizuální kouzelník Pavel Karas.

Mezi Pálavou a Macochou, mezi Podyjím a Bílými Karpaty, mezi nebem a podzemím. Tam všude se rozkládá náš neuvěřitelný kraj ozdobený nádhernou přírodou, výjimečnými památkami a úrodnými vinicemi. A lidé se zde dožívají pozoruhodně vysokého věku. Vedou se spory o tom, jestli to způsobuje dobrá voda, anebo víno. Každopádně je to místo, které stojí za návštěvu.

„Natáčení nebyla vždy jen legrace,“ prozrazuje Pavel Karas, autor představení“Například při výjezdu k zamrzlé vodní nádrži Nové mlýny klesla teplota hluboko pod nulu, takže se málem nepodařilo dostat dron a jeho akumulátory na provozní teplotu. Podzimní natáčení na Pálavě hatila střídavě nízká oblačnost, mlha a silný vítr, takže z pěti výjezdů byl úspěšný pouze jeden. A kromě přírodních živlů řádily také živly kriminální – během obhlídky lokalit v Moravském krasu byl firmě UpVision z dodávky ukraden dron s veškerým příslušenstvím. Pachatele ani odcizenou techniku se bohužel nepodařilo vypátrat.“

Podívejte se na ukázku z představení - známá místa z netradičních úhlů pohledu.

Naopak příkladná byla spolupráce se všemi institucemi a úřady, s jejichž laskavým svolením bylo možné pořídit unikátní záběry v samotném centru Brna, v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny Dukovany či v jícnu propasti Macocha. A ve filmu si „zahráli" i obyvatelé obce Dolní Bojanovice, kde vznikly autentické záběry hodů a vinobraní. Na tvorbě se dále podílely firmy UpVision a SkyPix. S jejich pomocí byla vyvinuta speciální technologie umožňující natáčet letecké záběry s velmi vysokým rozlišením a extrémně širokým zorným úhlem. Vznikl tak unikátní film využívající potenciál digitálního planetária, v němž vás obraz doslova obklopí ze všech stran.

Natáčelo se na 37 lokalitách, celkem vzniklo 19 hodin surových záběrů. Filmový štáb najel 5 630 kilometrů křížem krážem po našem neuvěřitelném kraji a zhlédl celkem 21 východů Slunce a 15 západů Slunce, protože většina míst byla snímána během tzv. zlaté hodiny. Scénář a režii má na svědomí Pavel Karas, text namluvil Boleslav Polívka. Na autorské hudbě se podíleli Roman Kašník a žánrovým Andělem oceněná brněnská skupina Ponk. Logo v podobě planety, z níž vyrůstají stylizované siluety známých staveb, navrhla talentovaná designérka Kristína Poráziková.

„Bláznivě vypadá i technická stránka našeho nového představení,“ dodává Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Obrazové záznamy mají objem 1,4 TB a celý projekt dokonce 4,7 TB. Zhruba stejný obsah má celá textová encyklopedie Wikipedie. Výsledné představení se na našich výkonných počítačích zpracovávalo a renderovalo 372 hodin.“

Představení MORAVA 360 je pro všechny, kteří se na náš neuvěřitelný kraj chtějí podívat z dosud neznámé perspektivy. Hvězdárna a planetárium Brno jej uvádí po celý únor i březen. Přesné časy projekcí najdete na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »