Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mravenčí brněnská hvězdárna

Mravenčí brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech připomíná obří a z větší části opuštěné mraveniště… Přitom ještě před několika týdny se to v jejím okolí i spletitých útrobách doslova hemžilo životem a dvounozí „mravenci“ byli – k naší radosti – skoro všude. Jako mávnutím kouzelného proutku se však ze dne na den bohužel vytratili… 

To ale neznamená, že by mraveniště zůstalo bez dozoru. Bedlivý pozorovatel by si všimnul, že jistá, i když nepříliš početná skupina dvounohých „mravenců“ svou výspu na vršku Kraví hory neopustila a s železnou pravidelností se do ní vrací. A dokonce se v těchto pohnutých časech odhodlala ozdobit ji vlajkou města Brna.

Digitárium TV | naše planetárium ve vašem obyváku

Sedmikrásky na nebi | na vlnách Českého rozhlasu Brno a Zlín v neděli večer

Záludné otázky z astronomie | čtení na Youtube kanálu každý den večer

Vesmírné premiéry | neopakovatelné pořady na facebookovém avataru

Astronomické telegramy | newsletterové novinky pro vás i vaše caparty

Digitárium TV

Možná si teď říkáte, co dělat s prázdným mraveništěm? Coby… Využít příležitost! Můžete jej třeba od sklepa po půdu bez jakýchkoliv omezení vygruntovat a prožít doslova uklízecí orgie. A když už jste v tom a máte čisto, můžete se pustit i do činností, které vám jinak zástupy dvounohých „mravenců“ dovolí jen stěží. Třeba vypucovat a znovu nalakovat většinu podlah. Ročně se totiž do našeho mraveniště podívá takřka 170 tisíc „mravenců“, vynásobte si to dvěma nohama a je jasné, že podlahy dostanou zabrat.

A co ti hvězdárenští „mravenci“, kteří nelnou k saponátům nebo třeba lakům na podlahy?" Nemějte obavy, ani oni nezahálejí. Vypisovat se o jejich práci by ale bylo poněkud kontraproduktivní. Tak trochu jako dozvědět se hned na začátku detektivky, kdo je vrah...

Prostě zkazit radost z překvapení! Už rozumíte? Zkrátka nejlepší bude, když jejich aktivity – prozatím skryté v útrobách hvězdárenského mraveniště – prověříte sami.

Příležitost k tomu dostanete třeba již tuto středu v 18:00 na jejich Youtubovém kanále. Schválně si pusťte Digitárium TV a přesvědčte se na vlastí oči i uši, že se do vesmíru hravě podíváte i z pohodlí vašeho obýváku.

Sedmikrásky na nebi

Jelikož je ale současná doba pohnutá, není možné vsadit vše na jednu kartu, respektive technologii. Nově si proto hvězdárenské „mravence“ naladíte i na radiových vlnách.

Každou neděli večer od 20:00 uslyšíte Sedmikrásky na nebi na Českém rozhlasu Brno nebo Zlín (106,5 FM Jihomoravský kraj, 93,1 FM Brno-město, 97,3 FM Znojmo, 93,6 FM Hodonín, 99,1 FM Uherské Hradiště, 107,3 FM Uherský Brod, 89,5 FM Vsetín, 97,5 FM Zlín nebo on-line www.mujrozhlas.cz/zive...

A co že vás čeká? Přeci živě komentovaná prohlídka aktuální noční oblohy.

Záludné otázky z astronomie

Mravenci jsou podivuhodná stvoření – jejich předchůdci se objevili před 130 miliony roky! Někteří žijí jen v několika členech, ale kolonie jiných mohou mít až stovky milionů jedinců v superkoloniích o délce několika tisíc kilometrů! Mravenec unese padesátinásobek své váhy, drobný Odontomachus bauri zvládne čelisti sklapnout rychlostí až 60 m/s, Pogonomyrmex Owyheei může žít až 30 let. Odhaduje se, že na celé planetě žije několik biliard jedinců (1 000 000 000 000 000). Bylo by tady s podivem, kdyby aspoň jeden z nich občas nenamířil tykadlo směrem do vesmíru…

Záludné astronomické otázky jsou úžasnou knihou, ve které najdete odpovědi na dotazy, které si mnohdy kladou i naprostí laici. Z poledního vydání budou vybrané kapitoly číst jak sami autoři – Zdeněk Mikulášek a Pavel Gabzdyl, tak i pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Premiéra každý večer na Youtube kanálu nebo na Facebooku.

A třeba dojde i na ty mravence!

Vesmírné premiéry

Vy všichni, pozemšťané, jste si asi všimli, že jsme uvedli v upravené verzi některé naše pohádky. Nyní ale přidáme další příběhy. Ve spolupráci s producentskou společností Spitz Inc. v dalších dnech přineseme na vaši obrazovku čtyři představení, která jste mohli vidět i v našem osiřelém digitáriu: Zrození planety Země, Země v pohybu, Supervulkány, Zula hlídka: Zpátky na Zemi.

Už brzo! Na našem facebookovském avataru...

Astronomické telegramy

Že máte svých starostí dost a raději než na vesmír myslíte na to, jak přes den zabavit bezprizorní děti? Tak mrkněte do přílohy tohoto newsletteru. Najdete tam něco, přímo pro ně. Ale pozor – stejně s nimi skončíte u hvězdného nebe… 

Nicméně hřešíme na to, že vám to nakonec vadit nebude. Podle všeho totiž máte hvězdárenské mraveniště i nekonečný vesmír nad ním opravdu rádi. 

A za to zase máme rádi my Vás. Bez vás by to totiž nešlo!

Prosím, sledujte tyto stránky, náš Facebook - www.facebook.com/hvezdarna.brno nebo Twitter - twitter.com/HvězdarnaBrno anebo si zdarma objednejte náš vesmírný newsletter.

Děkujeme za přízeň v těchto bouřlivých časech a těšíme se co nejdříve osobně na viděnou u nás v mraveništi!

Držme si – umyté – palce!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »