Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Mravenčí brněnská hvězdárna

Mravenčí brněnská hvězdárna

Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech připomíná obří a z větší části opuštěné mraveniště… Přitom ještě před několika týdny se to v jejím okolí i spletitých útrobách doslova hemžilo životem a dvounozí „mravenci“ byli – k naší radosti – skoro všude. Jako mávnutím kouzelného proutku se však ze dne na den bohužel vytratili… 

To ale neznamená, že by mraveniště zůstalo bez dozoru. Bedlivý pozorovatel by si všimnul, že jistá, i když nepříliš početná skupina dvounohých „mravenců“ svou výspu na vršku Kraví hory neopustila a s železnou pravidelností se do ní vrací. A dokonce se v těchto pohnutých časech odhodlala ozdobit ji vlajkou města Brna.

Digitárium TV | naše planetárium ve vašem obyváku

Sedmikrásky na nebi | na vlnách Českého rozhlasu Brno a Zlín v neděli večer

Záludné otázky z astronomie | čtení na Youtube kanálu každý den večer

Vesmírné premiéry | neopakovatelné pořady na facebookovém avataru

Astronomické telegramy | newsletterové novinky pro vás i vaše caparty

Digitárium TV

Možná si teď říkáte, co dělat s prázdným mraveništěm? Coby… Využít příležitost! Můžete jej třeba od sklepa po půdu bez jakýchkoliv omezení vygruntovat a prožít doslova uklízecí orgie. A když už jste v tom a máte čisto, můžete se pustit i do činností, které vám jinak zástupy dvounohých „mravenců“ dovolí jen stěží. Třeba vypucovat a znovu nalakovat většinu podlah. Ročně se totiž do našeho mraveniště podívá takřka 170 tisíc „mravenců“, vynásobte si to dvěma nohama a je jasné, že podlahy dostanou zabrat.

A co ti hvězdárenští „mravenci“, kteří nelnou k saponátům nebo třeba lakům na podlahy?" Nemějte obavy, ani oni nezahálejí. Vypisovat se o jejich práci by ale bylo poněkud kontraproduktivní. Tak trochu jako dozvědět se hned na začátku detektivky, kdo je vrah...

Prostě zkazit radost z překvapení! Už rozumíte? Zkrátka nejlepší bude, když jejich aktivity – prozatím skryté v útrobách hvězdárenského mraveniště – prověříte sami.

Příležitost k tomu dostanete třeba již tuto středu v 18:00 na jejich Youtubovém kanále. Schválně si pusťte Digitárium TV a přesvědčte se na vlastí oči i uši, že se do vesmíru hravě podíváte i z pohodlí vašeho obýváku.

Sedmikrásky na nebi

Jelikož je ale současná doba pohnutá, není možné vsadit vše na jednu kartu, respektive technologii. Nově si proto hvězdárenské „mravence“ naladíte i na radiových vlnách.

Každou neděli večer od 20:00 uslyšíte Sedmikrásky na nebi na Českém rozhlasu Brno nebo Zlín (106,5 FM Jihomoravský kraj, 93,1 FM Brno-město, 97,3 FM Znojmo, 93,6 FM Hodonín, 99,1 FM Uherské Hradiště, 107,3 FM Uherský Brod, 89,5 FM Vsetín, 97,5 FM Zlín nebo on-line www.mujrozhlas.cz/zive...

A co že vás čeká? Přeci živě komentovaná prohlídka aktuální noční oblohy.

Záludné otázky z astronomie

Mravenci jsou podivuhodná stvoření – jejich předchůdci se objevili před 130 miliony roky! Někteří žijí jen v několika členech, ale kolonie jiných mohou mít až stovky milionů jedinců v superkoloniích o délce několika tisíc kilometrů! Mravenec unese padesátinásobek své váhy, drobný Odontomachus bauri zvládne čelisti sklapnout rychlostí až 60 m/s, Pogonomyrmex Owyheei může žít až 30 let. Odhaduje se, že na celé planetě žije několik biliard jedinců (1 000 000 000 000 000). Bylo by tady s podivem, kdyby aspoň jeden z nich občas nenamířil tykadlo směrem do vesmíru…

Záludné astronomické otázky jsou úžasnou knihou, ve které najdete odpovědi na dotazy, které si mnohdy kladou i naprostí laici. Z poledního vydání budou vybrané kapitoly číst jak sami autoři – Zdeněk Mikulášek a Pavel Gabzdyl, tak i pracovníci Hvězdárny a planetária Brno. Premiéra každý večer na Youtube kanálu nebo na Facebooku.

A třeba dojde i na ty mravence!

Vesmírné premiéry

Vy všichni, pozemšťané, jste si asi všimli, že jsme uvedli v upravené verzi některé naše pohádky. Nyní ale přidáme další příběhy. Ve spolupráci s producentskou společností Spitz Inc. v dalších dnech přineseme na vaši obrazovku čtyři představení, která jste mohli vidět i v našem osiřelém digitáriu: Zrození planety Země, Země v pohybu, Supervulkány, Zula hlídka: Zpátky na Zemi.

Už brzo! Na našem facebookovském avataru...

Astronomické telegramy

Že máte svých starostí dost a raději než na vesmír myslíte na to, jak přes den zabavit bezprizorní děti? Tak mrkněte do přílohy tohoto newsletteru. Najdete tam něco, přímo pro ně. Ale pozor – stejně s nimi skončíte u hvězdného nebe… 

Nicméně hřešíme na to, že vám to nakonec vadit nebude. Podle všeho totiž máte hvězdárenské mraveniště i nekonečný vesmír nad ním opravdu rádi. 

A za to zase máme rádi my Vás. Bez vás by to totiž nešlo!

Prosím, sledujte tyto stránky, náš Facebook - www.facebook.com/hvezdarna.brno nebo Twitter - twitter.com/HvězdarnaBrno anebo si zdarma objednejte náš vesmírný newsletter.

Děkujeme za přízeň v těchto bouřlivých časech a těšíme se co nejdříve osobně na viděnou u nás v mraveništi!

Držme si – umyté – palce!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »