Nejnovější a nejlepší filmy pro digitální planetária ke zhlédnutí v Brně!
Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!
DigiFest 2022 navazuje na odborný Fulldome Festival Brno 2022 – mezinárodní festival, kde se potkávají planetárníci ze všech koutů světa, aby spolu zhlédli ty nejnovější kousky na trhu. Pod jednou projekční plochou se potkají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a taky samotní zaměstnanci, kteří pak tyto filmy odvážejí do svých organizací. Ty nejzajímavější z nich si může brněnská veřejnost výjimečně prohlédnout o víkendu 11. a 12. června.
Navzdory turbulentní době se na letošní akci přihlásilo přes 50 filmů, ze kterých bylo vybráno 36 kousků ze 14 krajin. Promítnout všechny tyto filmy za sebou by zabralo 16 hodin! Jde přitom o produkci za poslední rok a brněnské planetárium je místem, kde se odehraje hned několika mezinárodních premiér.
Fulldome Festival Brno 2022 v číslech
Odborná část přehlídky 8. až 10. června 2022
146 návštěvníků z 19 zemí: Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Spojené státy americké, Švédsko, Taiwan, Ukrajina, Velká Británie.
Z 50 přihlášených filmů vybráno 36 ze 14 zemí světa.
Filmová data festivalu zabírají na discích digitária 11 TB.
Celková délka všech promítnutých filmů 16 hodin.
Uděleny budou 4 ceny v podobě křišťálových „věšteckých“ koulí s laserovými nápisy.
Přehlídka pro veřejnost DigiFest 11. a 12. června.
Z těchto filmů pracovníci Hvězdárny a planetária Brno s předstihem vybrali ty nejzajímavější, které naprosto výjimečně promítnou v původním znění v angličtině o víkendu 11. a 12. června na přehlídce DigiFest 2022. Například švédský VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time, se kterým se vydáte ven ze Sluneční soustavy až k Velkému třesku. Dětské představení Dinosaurus: A Story of Survival nebo Living Worlds z Californa Academy of Science v San Franciscu. V něm se připojíte k vypravěči Daveedu Diggsovi na cestě vesmírem a časem, abyste zjistili, jak vznikal život na Zemi, kde jinde by se dal najít ve vesmíru a jaké nové technologie můžeme použít k jeho odhalení.
Program DigiFestu 2022
Sobota 11. června 2022
14:00 GranPa & Zoe – Mission: Light 3D (28 min)
15:00 321 Liftoff! (36 min)
16:00 Atlas of a Changing Earth (24 min)
17:00 Living Worlds (26 min)
18:00 Best 2D Movie Award, Best 3D Movie Award
Neděle 12. června 2022
14:00 VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time (35 min)
15:00 Dinosaurs: A story of survival (28 min)
16:00 Legend of the Enchanted Reef (43 min)
17:00 Oasis in Space (24 min)
18:00 Audience Award, Brno Observatory and Planetarium Director’s Award
V sobotu večer budou promítnuty nejlepší 2D a 3D filmy vybrané mezinárodní porotou v průběhu Fulldome Festivalu Brno 2022. Tu letos tvoří Ben Squires z anglické produkční společnosti NSC Creative, Glenn Smith z firmy Sky-Skan vyrábějící digitální planetária a Ovidiu Ignat, ředitel planetária v Baia Mare v Rumunsku. V neděli to pak budou dva snímky, z nichž jeden vyberou návštěvníci Fulldome Festivalu Brno 2022, tedy pracovníci planetárií z celého světa, a také ředitel Hvězdárny a planetária Brno.
Mnohé z těchto filmů budete moct vidět poprvé a možná také naposled! Vstupenky na jednotlivé projekce získáte na www.hvezdarna.cz
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4