Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nejnovější a nejlepší filmy pro digitální planetária ke zhlédnutí v Brně!

Nejnovější a nejlepší filmy pro digitální planetária ke zhlédnutí v Brně!

Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!

DigiFest 2022 navazuje na odborný Fulldome Festival Brno 2022 – mezinárodní festival, kde se potkávají planetárníci ze všech koutů světa, aby spolu zhlédli ty nejnovější kousky na trhu. Pod jednou projekční plochou se potkají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a taky samotní zaměstnanci, kteří pak tyto filmy odvážejí do svých organizací. Ty nejzajímavější z nich si může brněnská veřejnost výjimečně prohlédnout o víkendu 11. a 12. června.
 
Navzdory turbulentní době se na letošní akci přihlásilo přes 50 filmů, ze kterých bylo vybráno 36 kousků ze 14 krajin. Promítnout všechny tyto filmy za sebou by zabralo 16 hodin! Jde přitom o produkci za poslední rok a brněnské planetárium je místem, kde se odehraje hned několika mezinárodních premiér. 
 

Fulldome Festival Brno 2022 v číslech

  • Odborná část přehlídky 8. až 10. června 2022
  • 146 návštěvníků z 19 zemí: Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Spojené státy americké, Švédsko, Taiwan, Ukrajina, Velká Británie.
  • Z 50 přihlášených filmů vybráno 36 ze 14 zemí světa.
  • Filmová data festivalu zabírají na discích digitária 11 TB.
  • Celková délka všech promítnutých filmů 16 hodin.
  • Uděleny budou 4 ceny v podobě křišťálových „věšteckých“ koulí s laserovými nápisy.
  • Přehlídka pro veřejnost DigiFest 11. a 12. června.
Z těchto filmů pracovníci Hvězdárny a planetária Brno s předstihem vybrali ty nejzajímavější, které naprosto výjimečně promítnou v původním znění v angličtině o víkendu 11. a 12. června na přehlídce DigiFest 2022. Například švédský VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time, se kterým se vydáte ven ze Sluneční soustavy až k Velkému třesku. Dětské představení Dinosaurus: A Story of Survival nebo Living Worlds z Californa Academy of Science v San Franciscu. V něm se připojíte k vypravěči Daveedu Diggsovi na cestě vesmírem a časem, abyste zjistili, jak vznikal život na Zemi, kde jinde by se dal najít ve vesmíru a jaké nové technologie můžeme použít k jeho odhalení.
 

Program DigiFestu 2022

Sobota 11. června 2022
 
14:00 GranPa & Zoe – Mission: Light 3D (28 min)
15:00 321 Liftoff! (36 min)
16:00 Atlas of a Changing Earth (24 min)
17:00 Living Worlds (26 min)
18:00 Best 2D Movie Award, Best 3D Movie  Award
 
Neděle 12. června 2022
 
14:00 VAST 3D – A Cosmic Journey Through Space and Time (35 min)
15:00 Dinosaurs: A story of survival (28 min)
16:00 Legend of the Enchanted Reef (43 min)
17:00 Oasis in Space (24 min)
18:00 Audience Award, Brno Observatory and Planetarium Director’s Award
 
V sobotu večer budou promítnuty nejlepší 2D a 3D filmy vybrané mezinárodní porotou v průběhu Fulldome Festivalu Brno 2022. Tu letos tvoří Ben Squires z anglické produkční společnosti NSC Creative, Glenn Smith z firmy Sky-Skan vyrábějící digitální planetária a Ovidiu Ignat, ředitel planetária v Baia Mare v Rumunsku. V neděli to pak budou dva snímky, z nichž jeden vyberou návštěvníci Fulldome Festivalu Brno 2022, tedy pracovníci planetárií z celého světa, a také ředitel Hvězdárny a planetária Brno.
 
Mnohé z těchto filmů budete moct vidět poprvé a možná také naposled! Vstupenky na jednotlivé projekce získáte na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »