Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Největší 3D planetárium ve střední Evropě bude v Brně!

Největší 3D planetárium ve střední Evropě bude v Brně!

Počátkem října tohoto roku se na Kraví hoře otevře největší stereoskopické planetárium ve střední Evropě. Nová instalace Hvězdárny a planetária Brno nabídne zcela jiné uspořádání prostoročasu. Doslova prolomí prostor a změní tok času.

Brno se pomalu a jistě stává hlavním městem vědy, výzkumu a inovací ve střední Evropě. Do pomyslné skládačky proto zcela zapadá i nová investice do 3D planetária, která zboří zcela hranice mezi fikcí a realitou. Jaroslav Kacer, náměstek primátora statutárního města Brna

Díky projekci na jedinečnou plochu v podobě sedmnáctimetrové polokoule mají návštěvníci již nyní pocit, že se ocitají uprostřed napínavého děje. Nyní ale pokročíme ještě dál. Doslova se setře rozdíl mezi realitou a fantazií. Diváky obklopí svět úžasných objevů, ze kterých se jim doslova zatočí hlava. Lidé jsou čím dál tím zvídavější a chytřejší, ostatně i samo nové digitárum je toho důkazem. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

V zásadě půjde hned o dva projekční systémy. Ten první, tak jak jsou diváci zvyklí, pokryje obrazem celou kopuli – nově však ve vyšším rozlišení téměř 25 milionů pixelů až 120krát za sekundu, díky nejnovějším projektorům s technologií laser-fosfor v sytějších a kontrastnějších barvách.

Ve druhém případě si návštěvníci nasadí speciální brýle vybavené filtry s tekutými krystaly. Ty v dokonalé synchronizaci s projektory střídavě zakryjí pravé nebo levé oko. V lidském mozku se ale oba vjemy spojí a vytvoří 3D efekt. Vesmírné objekty, modely kosmických lodí i snová místa budou najednou plastická. Podobně jako třeba v kině IMAX, avšak na projekční plochu v podobě 17metrové polokoule. Že půjde o jedinečné technické řešení, naznačují i následující čísla:

  • zářivý výkon projektorů: až 54 000 ANSI
  • model naší Galaxie: volumetrický model s prachem a plynem obsahující více než 159 miliardd hvězd a 40 000 otevřených hvězdokup
  • spotřeba energie aktivního systému: až 24 000 W
  • výkon klimatizace serverovny: 14 kW
  • počet počítačů: 11 aktivních a 4 záložní

Audiovizuální instalaci na míru brněnskému sálu dodá česko-francouzské konsorcium Nowatron Elektronik a RSA Cosmos. Podobně velké 3D planetárium nenajdete ani v České republice, ani v Polsku, Rakousku nebo Slovensku. Jediné srovnatelné je v německém Hamburgu.

Celkové náklady na tuto unikátní investici dosahují 50 milionů korun – kromě datových projektorů, počítačů a speciálního softwaru se diváci dočkají i nových sedadel, úprav ve vstupní hale Hvězdárny a planetária Brno nebo přilehlého okolí parku Kraví hory.

Vesmír... Každý den nabízí nové fantastické příběhy. Buďte jejich součástí!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »