Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Největší 3D planetárium ve střední Evropě bude v Brně!

Největší 3D planetárium ve střední Evropě bude v Brně!

Počátkem října tohoto roku se na Kraví hoře otevře největší stereoskopické planetárium ve střední Evropě. Nová instalace Hvězdárny a planetária Brno nabídne zcela jiné uspořádání prostoročasu. Doslova prolomí prostor a změní tok času.

Brno se pomalu a jistě stává hlavním městem vědy, výzkumu a inovací ve střední Evropě. Do pomyslné skládačky proto zcela zapadá i nová investice do 3D planetária, která zboří zcela hranice mezi fikcí a realitou. Jaroslav Kacer, náměstek primátora statutárního města Brna

Díky projekci na jedinečnou plochu v podobě sedmnáctimetrové polokoule mají návštěvníci již nyní pocit, že se ocitají uprostřed napínavého děje. Nyní ale pokročíme ještě dál. Doslova se setře rozdíl mezi realitou a fantazií. Diváky obklopí svět úžasných objevů, ze kterých se jim doslova zatočí hlava. Lidé jsou čím dál tím zvídavější a chytřejší, ostatně i samo nové digitárum je toho důkazem. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

V zásadě půjde hned o dva projekční systémy. Ten první, tak jak jsou diváci zvyklí, pokryje obrazem celou kopuli – nově však ve vyšším rozlišení téměř 25 milionů pixelů až 120krát za sekundu, díky nejnovějším projektorům s technologií laser-fosfor v sytějších a kontrastnějších barvách.

Ve druhém případě si návštěvníci nasadí speciální brýle vybavené filtry s tekutými krystaly. Ty v dokonalé synchronizaci s projektory střídavě zakryjí pravé nebo levé oko. V lidském mozku se ale oba vjemy spojí a vytvoří 3D efekt. Vesmírné objekty, modely kosmických lodí i snová místa budou najednou plastická. Podobně jako třeba v kině IMAX, avšak na projekční plochu v podobě 17metrové polokoule. Že půjde o jedinečné technické řešení, naznačují i následující čísla:

  • zářivý výkon projektorů: až 54 000 ANSI
  • model naší Galaxie: volumetrický model s prachem a plynem obsahující více než 159 miliardd hvězd a 40 000 otevřených hvězdokup
  • spotřeba energie aktivního systému: až 24 000 W
  • výkon klimatizace serverovny: 14 kW
  • počet počítačů: 11 aktivních a 4 záložní

Audiovizuální instalaci na míru brněnskému sálu dodá česko-francouzské konsorcium Nowatron Elektronik a RSA Cosmos. Podobně velké 3D planetárium nenajdete ani v České republice, ani v Polsku, Rakousku nebo Slovensku. Jediné srovnatelné je v německém Hamburgu.

Celkové náklady na tuto unikátní investici dosahují 50 milionů korun – kromě datových projektorů, počítačů a speciálního softwaru se diváci dočkají i nových sedadel, úprav ve vstupní hale Hvězdárny a planetária Brno nebo přilehlého okolí parku Kraví hory.

Vesmír... Každý den nabízí nové fantastické příběhy. Buďte jejich součástí!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »