Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce.  Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.

Jedenáctiminutový film Neuvěřitelné Slunce ukazuje naši denní hvězdu očima té nejdokonalejší sluneční observatoře, jakou má lidstvo momentálně k dispozici, totiž očima sondy Solar Dynamics Observatory Ta sleduje Slunce nepřetržitě od roku 2010. Z jejího rozsáhlého archivu byly vybrány ty nejzajímavější záběry a poskládány do sekvence, která nejen vyrazí dech, ale hlavně velmi názorně ukáže, co se vlastně odehrává na zdánlivě klidném slunečním povrchu a v jeho nejbližším okolí.

Pavel Karas, scénárista a režisér představení Neuvěřitelné Slunce

 

 

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Vzhledem k náročnosti těchto algoritmů by zpracování tak velkého množství snímků i na výkonném čtyřjádrovém procesoru zabralo takřka půl roku. Proto autor pořadu Pavel Karas využil svých znalostí a zkušeností nabytých během doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a spolu se svým studentem Petrem Bartoněm přepsal program prof. Druckmüllera pro grafické karty (tzv. GPU). S využitím masivního výkonu moderních grafických karet se tak podařilo zkrátit dobu, potřebnou pro zpracování, na pouhých pět dní.
 
Pavel Karas dodává: Ani tak dokonalý kus techniky, jakým sonda Solar Dynamics Observatory bezesporu je, se nevyhne občasným výpadkům, které souvisí mimo jiné i se zvýšenou sluneční aktivitou. Musel jsem si navíc napsat i program, který zpracované snímky prošel, automaticky detekoval takové výpadky a chybějící snímky dopočítal. I tak bylo potřeba výsledná videa pečlivě projít a několik málo míst ještě ručně doretušovat.
 
Odborným konzultantem při tvorbě pořadu byl Miloslav Druckmüller, profesor Vysokého učení technického v Brně. Tento matematik si vysloužil již před několika lety světové renomé díky fantastickým snímků ze zatmění Slunce, z nichž svými metodami „vylovil“ nečekané množství detailů. V současné době úzce spolupracuje s havajskou univerzitou a je světově uznávaným odborníkem na zpracování slunečních snímků. Díky jeho algoritmům odhalují sluneční fyzikové ve snímcích celou řadu nových informací, které jim mohou pomoci najít klíč k jedné z největších záhad současné astronomie – jak vlastně naše hvězda funguje.

Neuvěřitelné Slunce, jako součást představení Sluneční superbouře, uvidíte v brněnském digitáriu v únoru a březnu tohoto roku. Podrobný program najdete na stránkách www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční superbouře v brněnském planetáriu
[2] Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Pavel Karas, Neuvěřitelné Slunce, Miloslav Druckmüller


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »