Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí představení Sluneční souperbouře, jehož částí je i film Neuvěřitelné Slunce.  Zatímco Sluneční superbouře je postavené především na dokonalých simulacích, tak Neuvěřitelné Slunce stojí na reálných záběrech. Na těch nejlepších, jak můžete na světě vidět - ze sondy Solar Dynamics Observatory.

Jedenáctiminutový film Neuvěřitelné Slunce ukazuje naši denní hvězdu očima té nejdokonalejší sluneční observatoře, jakou má lidstvo momentálně k dispozici, totiž očima sondy Solar Dynamics Observatory Ta sleduje Slunce nepřetržitě od roku 2010. Z jejího rozsáhlého archivu byly vybrány ty nejzajímavější záběry a poskládány do sekvence, která nejen vyrazí dech, ale hlavně velmi názorně ukáže, co se vlastně odehrává na zdánlivě klidném slunečním povrchu a v jeho nejbližším okolí.

Pavel Karas, scénárista a režisér představení Neuvěřitelné Slunce

 

 

Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Pořad Neuvěřitelné Slunce Pavla Karase při projekci v brněnském planetáriu.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Vzhledem k náročnosti těchto algoritmů by zpracování tak velkého množství snímků i na výkonném čtyřjádrovém procesoru zabralo takřka půl roku. Proto autor pořadu Pavel Karas využil svých znalostí a zkušeností nabytých během doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a spolu se svým studentem Petrem Bartoněm přepsal program prof. Druckmüllera pro grafické karty (tzv. GPU). S využitím masivního výkonu moderních grafických karet se tak podařilo zkrátit dobu, potřebnou pro zpracování, na pouhých pět dní.
 
Pavel Karas dodává: Ani tak dokonalý kus techniky, jakým sonda Solar Dynamics Observatory bezesporu je, se nevyhne občasným výpadkům, které souvisí mimo jiné i se zvýšenou sluneční aktivitou. Musel jsem si navíc napsat i program, který zpracované snímky prošel, automaticky detekoval takové výpadky a chybějící snímky dopočítal. I tak bylo potřeba výsledná videa pečlivě projít a několik málo míst ještě ručně doretušovat.
 
Odborným konzultantem při tvorbě pořadu byl Miloslav Druckmüller, profesor Vysokého učení technického v Brně. Tento matematik si vysloužil již před několika lety světové renomé díky fantastickým snímků ze zatmění Slunce, z nichž svými metodami „vylovil“ nečekané množství detailů. V současné době úzce spolupracuje s havajskou univerzitou a je světově uznávaným odborníkem na zpracování slunečních snímků. Díky jeho algoritmům odhalují sluneční fyzikové ve snímcích celou řadu nových informací, které jim mohou pomoci najít klíč k jedné z největších záhad současné astronomie – jak vlastně naše hvězda funguje.

Neuvěřitelné Slunce, jako součást představení Sluneční superbouře, uvidíte v brněnském digitáriu v únoru a březnu tohoto roku. Podrobný program najdete na stránkách www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sluneční superbouře v brněnském planetáriu
[2] Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Pavel Karas, Neuvěřitelné Slunce, Miloslav Druckmüller


49. vesmírný týden 2019

49. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planety nad západním obzorem

Další informace »