Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Sluneční superbouře v brněnském planetáriu

Sluneční superbouře v brněnském planetáriu

Pohled na bouřlivý povrch Slunce v pořadu Sluneční superbouře.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejvýpravnějších představení, jaké kdy vzniklo pro digitální planetária. Unikátní vizualizace magnetických polí Slunce i Země, stejně jako útvarů na povrchu i pod povrchem naší denní hvězdy, vznikaly na těch nejvýkonnějších počítačích na světě. Brněnské planetárium je přitom v Evropě druhým, které představení Sluneční superbouře zařazuje do stálého repertoáru. Navíc se oproti původní verzi představení brněnské planetárium zasadilo o začlenění nových, doposud světu neznámých unikátních scén. Už nyní vám tedy slibujeme, že se můžete těšit na opravdu nebývalý, dech-beroucí a vysoce originální audiovizuální zážitek!

Upoutávka na představení Sluneční superbouře

Na co se těšit?

Nad bouřlivým slunečním povrchem v pořadu Sluneční superbouře. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Nad bouřlivým slunečním povrchem v pořadu Sluneční superbouře.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
„Věřte mi, něco takového Brno dosud nezažilo,“ zdůrazňuje ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. „Slunce je nejbližší a pro nás samozřejmě i nejdůležitější hvězda ve vesmíru. Show Sluneční superbouře nabídne doslova dech beroucí záběry. Během projekce se proletíme oblaky horké plazmy, prokličkujeme magnetickým polem planety Země, ponoříme se pod viditelný povrch Slunce. Obrazový příběh doplní naše vlastní projekce o téměř neuvěřitelných možnostech moderní techniky.“

Na povrchu Slunce to doslova vře. Výtrysky extrémně horkého plynu, žhavé vlny tsunami a obrovské exploze. Pod náporem sluneční plazmy se prohýbá magnetické pole naší planety. Slunce se nás doslova dotýká...  Vydejte se s námi na výpravu k naší nejdůležitější hvězdě ve vesmíru. Poznejte horoucí nitro hluboko pod povrchem Slunce a zažijte obrovskou sílu slunečních superbouří.

Slunečním bouřím jste nikdy nebyli blíž!

V zajetí magnetického pole Slunce v pořadu Sluneční superbouře. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
V zajetí magnetického pole Slunce v pořadu Sluneční superbouře.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Podle astrofyzika Michala Švandy z Akademie věd České republiky vědci již dlouho vědí, že zvýšená sluneční aktivita má zhoubný vliv na naše technické vymoženosti. „Lidé tato varování založená na skutečných historických událostech dlouho nebrali vážně, než v roce 1989 došlo ke kolapsu energetické sítě v kanadském Québecu. Tato událost stimulovala vznik aplikované sluneční fyziky, oboru známého jako kosmické počasí. Pro nejrůznější provozy – rozvodné závody, telekomunikace, řízení letového provozu, navigace – má znalost stavu sluneční aktivity velkou hodnotu.“

Představení Sluneční superbouře vysvětlí, jakým způsobem Slunce ovlivňuje dění na planetě Zemi. Během přestavby magnetického pole, erupcí a výronů sluneční hmoty vznikají oblaka horké plazmy, která se řítí prostorem Sluneční soustavy rychlostí až několika milionů kilometrů v hodině. Pokud narazí na planetu Zemi, vytváří nejen polární záře, ale přímo zasahuje do našich každodenních životů. Jak to, že díky Slunci přestávají pracovat rozvody elektrické energie, umělé družice anebo mezikontinentální spojení?

Pohled na polární záři z paluby ISS v pořadu Sluneční superbouře. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Pohled na polární záři z paluby ISS v pořadu Sluneční superbouře.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Představení Sluneční superbouře by nemohlo vzniknout bez výkonných počítačů. Donna Cox, ředitelka National Center for Supercomputing Applications, prozrazuje, že jedním z nich byl i superpočítač s názvem Blue Waters. „Ten je schopen provést zhruba 10 biliard operací za sekundu. Je tedy zhruba tří milionkrát rychlejší než běžný notebook. Pokud byste mohli násobit dvě čísla dohromady každou sekundu, trvalo by to několik milionů let, abyste dokázali to, co dělá Blue Waters každou sekundu. Blue Waters je také schopen uložit až 500 petabajtů dat, což odpovídá zhruba 10 procentům veškerého mluveného slova v dějinách lidstva. V případě představení Sluneční superbouře přitom posloužil k modelování interakce slunečního větru s magnetickým polem Země.“

Poutavý komentář se známým hlasem

Představením Sluneční superbouře provází hlas Vojtěcha Dyka. Jeho součástí je také unikátní projekce od Pavla Karase, která dokumentuje fantastickou kvalitu slunečních observatoří. Jak důmyslně a jak detailně jsme schopni studovat naši denní hvězdu? A najdeme v blízkém vesmíru stálice podobné našemu Slunci? Kdy a jak uvádí Hvězdárna a planetárium Brno představení Sluneční superbouře, zjistíte na http://www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Neuvěřitelné Slunce na vlastní oči



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »