Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejvýpravnějších představení, jaké kdy vzniklo pro digitální planetária. Unikátní vizualizace magnetických polí Slunce i Země, stejně jako útvarů na povrchu i pod povrchem naší denní hvězdy, vznikaly na těch nejvýkonnějších počítačích na světě. Brněnské planetárium je přitom v Evropě druhým, které představení Sluneční superbouře zařazuje do stálého repertoáru. Navíc se oproti původní verzi představení brněnské planetárium zasadilo o začlenění nových, doposud světu neznámých unikátních scén. Už nyní vám tedy slibujeme, že se můžete těšit na opravdu nebývalý, dech-beroucí a vysoce originální audiovizuální zážitek!
Nad bouřlivým slunečním povrchem v pořadu Sluneční superbouře. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno„Věřte mi, něco takového Brno dosud nezažilo,“ zdůrazňuje ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. „Slunce je nejbližší a pro nás samozřejmě i nejdůležitější hvězda ve vesmíru. Show Sluneční superbouře nabídne doslova dech beroucí záběry. Během projekce se proletíme oblaky horké plazmy, prokličkujeme magnetickým polem planety Země, ponoříme se pod viditelný povrch Slunce. Obrazový příběh doplní naše vlastní projekce o téměř neuvěřitelných možnostech moderní techniky.“
Na povrchu Slunce to doslova vře. Výtrysky extrémně horkého plynu, žhavé vlny tsunami a obrovské exploze. Pod náporem sluneční plazmy se prohýbá magnetické pole naší planety. Slunce se nás doslova dotýká... Vydejte se s námi na výpravu k naší nejdůležitější hvězdě ve vesmíru. Poznejte horoucí nitro hluboko pod povrchem Slunce a zažijte obrovskou sílu slunečních superbouří.
Slunečním bouřím jste nikdy nebyli blíž!
V zajetí magnetického pole Slunce v pořadu Sluneční superbouře. Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoPodle astrofyzika Michala Švandy z Akademie věd České republiky vědci již dlouho vědí, že zvýšená sluneční aktivita má zhoubný vliv na naše technické vymoženosti. „Lidé tato varování založená na skutečných historických událostech dlouho nebrali vážně, než v roce 1989 došlo ke kolapsu energetické sítě v kanadském Québecu. Tato událost stimulovala vznik aplikované sluneční fyziky, oboru známého jako kosmické počasí. Pro nejrůznější provozy – rozvodné závody, telekomunikace, řízení letového provozu, navigace – má znalost stavu sluneční aktivity velkou hodnotu.“
Představení Sluneční superbouře vysvětlí, jakým způsobem Slunce ovlivňuje dění na planetě Zemi. Během přestavby magnetického pole, erupcí a výronů sluneční hmoty vznikají oblaka horké plazmy, která se řítí prostorem Sluneční soustavy rychlostí až několika milionů kilometrů v hodině. Pokud narazí na planetu Zemi, vytváří nejen polární záře, ale přímo zasahuje do našich každodenních životů. Jak to, že díky Slunci přestávají pracovat rozvody elektrické energie, umělé družice anebo mezikontinentální spojení?
Pohled na polární záři z paluby ISS v pořadu Sluneční superbouře. Autor: Hvězdárna a planetárium BrnoPředstavení Sluneční superbouře by nemohlo vzniknout bez výkonných počítačů. Donna Cox, ředitelka National Center for Supercomputing Applications, prozrazuje, že jedním z nich byl i superpočítač s názvem Blue Waters. „Ten je schopen provést zhruba 10 biliard operací za sekundu. Je tedy zhruba tří milionkrát rychlejší než běžný notebook. Pokud byste mohli násobit dvě čísla dohromady každou sekundu, trvalo by to několik milionů let, abyste dokázali to, co dělá Blue Waters každou sekundu. Blue Waters je také schopen uložit až 500 petabajtů dat, což odpovídá zhruba 10 procentům veškerého mluveného slova v dějinách lidstva. V případě představení Sluneční superbouře přitom posloužil k modelování interakce slunečního větru s magnetickým polem Země.“
Poutavý komentář se známým hlasem
Představením Sluneční superbouře provází hlas Vojtěcha Dyka. Jeho součástí je také unikátní projekce od Pavla Karase, která dokumentuje fantastickou kvalitu slunečních observatoří. Jak důmyslně a jak detailně jsme schopni studovat naši denní hvězdu? A najdeme v blízkém vesmíru stálice podobné našemu Slunci? Kdy a jak uvádí Hvězdárna a planetárium Brno představení Sluneční superbouře, zjistíte na http://www.hvezdarna.cz/program.
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu