Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Otevírá se největší 3D planetárium ve střední Evropě

Otevírá se největší 3D planetárium ve střední Evropě

Brno, Hamburk a Varšava – co mají tato tři města společného? Jsou to jediné evropské metropole, kde můžete navštívit skutečně veliké 3D planetárium. To nejnovější se přitom otevřelo právě na Kraví hoře, jen několik minut chůze od centra města.

Planetárium již neodmyslitelně patří ke Kraví hoře. V letošním roce si pro své návštěvníky připravila brněnská hvězdárna další technickou vychytávku, díky níž se stane jedním z nejlepších ve střední Evropě. Věřím, že nové 3D projekce zaujmou děti, dospělé, školy a další, kteří ocení tuto unikátní novinku. Petr Vokřál, primátor města Brna

Brno se pomalu a jistě stává hlavním městem vědy, výzkumu a inovací ve střední Evropě. Do pomyslné skládačky proto zcela zapadá i nová investice do 3D planetária, která zboří zcela hranice mezi fikcí a realitou. Jaroslav Kacer, náměstek primátora statutárního města Brna

Stereoskopické, též 3D planetárium přidává našim projekcím další rozměr. Jedná se o nenahraditelný zážitek, za kterým nyní nemusíte cestovat nijak daleko. Tedy, pokud se nespokojíte s brněnskou instalací… Podobně velikých zařízení je totiž na světě poskrovnu, v Evropě vlastně jen další dvě! Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

109460.jpg

Princip projekce 3D planetária je svým způsobem jednoduchý. Několik projektorů promítá 120 snímků za sekundu, polovina z nich je určena pro levé oko, polovina pro pravé. Diváci si pak nasadí speciální brýle, které aktivně komunikují s řídícím systémem planetária a ve vhodný okamžik – 60krát za sekundu, střídavě zakryjí levé nebo pravé oko. V lidském mozku pak vzniká výsledný dojem plastického obrazu.

Celý trik je ale výsledkem synchronizované práce celé řady naprosto synchronizovaných počítačů a na míru sesazených projektorů. Ty by se neobešlo bez dalších špičkových technologií – datové toky jsou natolik mohutné, že k propojení slouží výhradně optické kabely, aktivní brýle komunikují pomocí infračervených paprsků a velkoobjemová datová úložiště mají až 160 terabytů.

Součástí instalace nového projekčního systému byly i úpravy projekční plochy, tedy polokulovité konstrukce o průměru 17 metrů pokryté speciálními plechy s šedesáti miliony otvůrků pro ideální akustiku, polohovatelná sedadla s ergonomickým designem navrženým speciálně pro brněnské digitárium a také úpravy vizuálního systému ve vstupní hale.

Viditelnou změnou prošel i exteriér Hvězdárny a planetária Brno. Byly zvětšeny zatravněné plochy, které doplnily sedací prvky, dobíječky pro mobilní telefony a možnost připojit se na veřejnou wi-fi.

 

Naši misi charakterizují tři slova: fascinace, inspirace, motivace. Snažíme se ukázat, jak úžasný je svět kolem nás. A vlastně i v nás. Jak to všechno funguje, že je to neuvěřitelně složité, a přitom to zapadá do sebe. Každému, kdo má všech pět pohromadě, musí být také zřejmé, že jen a pouze díky práci vědců, jejich kritickému způsobu myšlení, kdy nejsou důležité pojmy či dojmy, ale důsledně a nezávisle ověřovatelná fakta, žijeme tak pohodlně. No a zvídavější návštěvníky doufám, přivádíme k zájmu o vědu. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

109461.jpg

 

Projekt 3D planetária realizovalo mezinárodní konsorcium společností RSA Cosmos a Nowatron Elektronik. Sedačky vyrobila společnost Kinoexport dle návrhu Josefa Vojtka. Autorem architektonického návrhu je Martin Rudiš, audiovizuálního řešení Christophe Bertie a Petr Valehrach. Za Hvězdárnu a planetárium Brno sehráli zásadní roli Jiří Dušek, Tomáš Hladík, Pavel Gabzdyl, Ondrej Kamenský, Pavel Karas, Jan Píšala a Jiří Severin. Celkové náklady dosáhly výše 45 milionů korun a byly hrazeny z rozpočtu města Brna.

 

Aktuální program největšího 3D planetária ve střední Evropě najdete na www.hvezdarna.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »