Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Otevírá se největší 3D planetárium ve střední Evropě

Otevírá se největší 3D planetárium ve střední Evropě

Brno, Hamburk a Varšava – co mají tato tři města společného? Jsou to jediné evropské metropole, kde můžete navštívit skutečně veliké 3D planetárium. To nejnovější se přitom otevřelo právě na Kraví hoře, jen několik minut chůze od centra města.

Planetárium již neodmyslitelně patří ke Kraví hoře. V letošním roce si pro své návštěvníky připravila brněnská hvězdárna další technickou vychytávku, díky níž se stane jedním z nejlepších ve střední Evropě. Věřím, že nové 3D projekce zaujmou děti, dospělé, školy a další, kteří ocení tuto unikátní novinku. Petr Vokřál, primátor města Brna

Brno se pomalu a jistě stává hlavním městem vědy, výzkumu a inovací ve střední Evropě. Do pomyslné skládačky proto zcela zapadá i nová investice do 3D planetária, která zboří zcela hranice mezi fikcí a realitou. Jaroslav Kacer, náměstek primátora statutárního města Brna

Stereoskopické, též 3D planetárium přidává našim projekcím další rozměr. Jedná se o nenahraditelný zážitek, za kterým nyní nemusíte cestovat nijak daleko. Tedy, pokud se nespokojíte s brněnskou instalací… Podobně velikých zařízení je totiž na světě poskrovnu, v Evropě vlastně jen další dvě! Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

109460.jpg

Princip projekce 3D planetária je svým způsobem jednoduchý. Několik projektorů promítá 120 snímků za sekundu, polovina z nich je určena pro levé oko, polovina pro pravé. Diváci si pak nasadí speciální brýle, které aktivně komunikují s řídícím systémem planetária a ve vhodný okamžik – 60krát za sekundu, střídavě zakryjí levé nebo pravé oko. V lidském mozku pak vzniká výsledný dojem plastického obrazu.

Celý trik je ale výsledkem synchronizované práce celé řady naprosto synchronizovaných počítačů a na míru sesazených projektorů. Ty by se neobešlo bez dalších špičkových technologií – datové toky jsou natolik mohutné, že k propojení slouží výhradně optické kabely, aktivní brýle komunikují pomocí infračervených paprsků a velkoobjemová datová úložiště mají až 160 terabytů.

Součástí instalace nového projekčního systému byly i úpravy projekční plochy, tedy polokulovité konstrukce o průměru 17 metrů pokryté speciálními plechy s šedesáti miliony otvůrků pro ideální akustiku, polohovatelná sedadla s ergonomickým designem navrženým speciálně pro brněnské digitárium a také úpravy vizuálního systému ve vstupní hale.

Viditelnou změnou prošel i exteriér Hvězdárny a planetária Brno. Byly zvětšeny zatravněné plochy, které doplnily sedací prvky, dobíječky pro mobilní telefony a možnost připojit se na veřejnou wi-fi.

 

Naši misi charakterizují tři slova: fascinace, inspirace, motivace. Snažíme se ukázat, jak úžasný je svět kolem nás. A vlastně i v nás. Jak to všechno funguje, že je to neuvěřitelně složité, a přitom to zapadá do sebe. Každému, kdo má všech pět pohromadě, musí být také zřejmé, že jen a pouze díky práci vědců, jejich kritickému způsobu myšlení, kdy nejsou důležité pojmy či dojmy, ale důsledně a nezávisle ověřovatelná fakta, žijeme tak pohodlně. No a zvídavější návštěvníky doufám, přivádíme k zájmu o vědu. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

109461.jpg

 

Projekt 3D planetária realizovalo mezinárodní konsorcium společností RSA Cosmos a Nowatron Elektronik. Sedačky vyrobila společnost Kinoexport dle návrhu Josefa Vojtka. Autorem architektonického návrhu je Martin Rudiš, audiovizuálního řešení Christophe Bertie a Petr Valehrach. Za Hvězdárnu a planetárium Brno sehráli zásadní roli Jiří Dušek, Tomáš Hladík, Pavel Gabzdyl, Ondrej Kamenský, Pavel Karas, Jan Píšala a Jiří Severin. Celkové náklady dosáhly výše 45 milionů korun a byly hrazeny z rozpočtu města Brna.

 

Aktuální program největšího 3D planetária ve střední Evropě najdete na www.hvezdarna.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »