Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Robotický dalekohled FRAM Autor: Jan Ebr
Robotický dalekohled FRAM
Autor: Jan Ebr
Díky projektu GLORIA mohou uživatelé internetu vzdáleně ovládat robotické dalekohledy, provádět pozorování a získávat astronomické snímky.
V rámci projektu, který byl zahájen v říjnu 2011, byla vybudována první zcela volně dostupná síť robotických dalekohledů, která komukoliv na světě umožní podílet se na vědeckém výzkumu. V současnosti je do sítě zapojeno třináct dalekohledů: pět ve Španělsku, tři v Chile, dva v České republice, jeden v Argentině, jeden v Jihoafrické republice a jeden v Rusku.

Logo projektu GLORIA Autor: Projekt GLORIA
Logo projektu GLORIA
Autor: Projekt GLORIA
Projekt GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array for e-science) nabízí všem uživatelům internetu možnost využívat pro studium noční oblohy profesionální observatoře. Ke čtyřem dalekohledům, které již několik měsíců mohou provádět astronomická pozorování v reálném čase, se nyní přidává devět dalších. Nově zapojené dalekohledy využívají centrální plánovač, který zájemcům o pozorování umožňuje zadat požadavek, který je zpracován zpravidla do několika málo dnů a fotografie oblohy jsou pořízeny na nejvhodnějším, automaticky vybraném dalekohledu.

Robotický dalekohled BART Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Robotický dalekohled BART
Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Filozofií projektu je princip kolektivní inteligence a rozdělení rizik: čím více očí sleduje oblohu, tím větší je naděje na úspěch daného pozorování a tím více se tak můžeme naučit. V připravených experimentech mohou uživatelé zkoumat aktivitu Slunce nebo proměnné hvězdy. Mohou ale navrhnout i experimenty vlastní, které budou využívat infrastrukturu sítě robotických dalekohledů. Experimenty jsou dostupné na webové adrese http://users.gloria-project.eu.

Během řešení projektu je kladen velký důraz na zvýšení zájmu o astronomii zejména mezi mladými lidmi a dětmi. Projekt GLORIA živě přenášel několik významných astronomických událostí, jako byl přechod Venuše v roce 2012, úplné zatmění Slunce v roce 2013 nebo úplné zatmění Měsíce v roce 2014.

Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování.
Autor: Martin Mašek.
GLORIA je tříletý projekt financovaný Evropskou Unií v 7. rámcovém programu pod referenčním číslem 283783, kterého se účastní pracovníci z 12 institucí ze sedmi zemí – ze Španělska, České republiky, Chile, Irska, Itálie, Polska a Ruska.

Z České republiky v projektu působí České vysoké učení technické v Praze, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky a Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Astronomický ústav provozuje dva z robotických dalekohledů zapojených do celosvětové sítě, dalekohledy D50 a BART, které jsou umístěny v Ondřejově. Fyzikální ústav provozuje dalekohled FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Více informací o partnerech projektu naleznete na stránce http://gloria-project.eu/about/partners.

Další informace o projektu a jeho výsledcích rádi poskytnou:
doc. RNDr. René Hudec, CSc., Astronomický ústav AV ČR, rene.hudec@asu.cas.cz
doc. Mgr. Petr Páta, Ph.D., FEL ČVUT, pata@fel.cvut.cz
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, prouza@fzu.cz, tel. 776 868 906

Tisková zpráva v PDF formátu ke stažení ZDE.




O autorovi

Štítky: Robotický dalekohled


24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

jupitervenuse1

05/06/2026 22:55 - zatím poslední fotka z pátku

Další informace »