Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Robotický dalekohled FRAM Autor: Jan Ebr
Robotický dalekohled FRAM
Autor: Jan Ebr
Díky projektu GLORIA mohou uživatelé internetu vzdáleně ovládat robotické dalekohledy, provádět pozorování a získávat astronomické snímky.
V rámci projektu, který byl zahájen v říjnu 2011, byla vybudována první zcela volně dostupná síť robotických dalekohledů, která komukoliv na světě umožní podílet se na vědeckém výzkumu. V současnosti je do sítě zapojeno třináct dalekohledů: pět ve Španělsku, tři v Chile, dva v České republice, jeden v Argentině, jeden v Jihoafrické republice a jeden v Rusku.

Logo projektu GLORIA Autor: Projekt GLORIA
Logo projektu GLORIA
Autor: Projekt GLORIA
Projekt GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array for e-science) nabízí všem uživatelům internetu možnost využívat pro studium noční oblohy profesionální observatoře. Ke čtyřem dalekohledům, které již několik měsíců mohou provádět astronomická pozorování v reálném čase, se nyní přidává devět dalších. Nově zapojené dalekohledy využívají centrální plánovač, který zájemcům o pozorování umožňuje zadat požadavek, který je zpracován zpravidla do několika málo dnů a fotografie oblohy jsou pořízeny na nejvhodnějším, automaticky vybraném dalekohledu.

Robotický dalekohled BART Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Robotický dalekohled BART
Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Filozofií projektu je princip kolektivní inteligence a rozdělení rizik: čím více očí sleduje oblohu, tím větší je naděje na úspěch daného pozorování a tím více se tak můžeme naučit. V připravených experimentech mohou uživatelé zkoumat aktivitu Slunce nebo proměnné hvězdy. Mohou ale navrhnout i experimenty vlastní, které budou využívat infrastrukturu sítě robotických dalekohledů. Experimenty jsou dostupné na webové adrese http://users.gloria-project.eu.

Během řešení projektu je kladen velký důraz na zvýšení zájmu o astronomii zejména mezi mladými lidmi a dětmi. Projekt GLORIA živě přenášel několik významných astronomických událostí, jako byl přechod Venuše v roce 2012, úplné zatmění Slunce v roce 2013 nebo úplné zatmění Měsíce v roce 2014.

Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování.
Autor: Martin Mašek.
GLORIA je tříletý projekt financovaný Evropskou Unií v 7. rámcovém programu pod referenčním číslem 283783, kterého se účastní pracovníci z 12 institucí ze sedmi zemí – ze Španělska, České republiky, Chile, Irska, Itálie, Polska a Ruska.

Z České republiky v projektu působí České vysoké učení technické v Praze, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky a Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Astronomický ústav provozuje dva z robotických dalekohledů zapojených do celosvětové sítě, dalekohledy D50 a BART, které jsou umístěny v Ondřejově. Fyzikální ústav provozuje dalekohled FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Více informací o partnerech projektu naleznete na stránce http://gloria-project.eu/about/partners.

Další informace o projektu a jeho výsledcích rádi poskytnou:
doc. RNDr. René Hudec, CSc., Astronomický ústav AV ČR, rene.hudec@asu.cas.cz
doc. Mgr. Petr Páta, Ph.D., FEL ČVUT, pata@fel.cvut.cz
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, prouza@fzu.cz, tel. 776 868 906

Tisková zpráva v PDF formátu ke stažení ZDE.




O autorovi

Štítky: Robotický dalekohled


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »