Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

Robotický dalekohled FRAM Autor: Jan Ebr
Robotický dalekohled FRAM
Autor: Jan Ebr
Díky projektu GLORIA mohou uživatelé internetu vzdáleně ovládat robotické dalekohledy, provádět pozorování a získávat astronomické snímky.
V rámci projektu, který byl zahájen v říjnu 2011, byla vybudována první zcela volně dostupná síť robotických dalekohledů, která komukoliv na světě umožní podílet se na vědeckém výzkumu. V současnosti je do sítě zapojeno třináct dalekohledů: pět ve Španělsku, tři v Chile, dva v České republice, jeden v Argentině, jeden v Jihoafrické republice a jeden v Rusku.

Logo projektu GLORIA Autor: Projekt GLORIA
Logo projektu GLORIA
Autor: Projekt GLORIA
Projekt GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array for e-science) nabízí všem uživatelům internetu možnost využívat pro studium noční oblohy profesionální observatoře. Ke čtyřem dalekohledům, které již několik měsíců mohou provádět astronomická pozorování v reálném čase, se nyní přidává devět dalších. Nově zapojené dalekohledy využívají centrální plánovač, který zájemcům o pozorování umožňuje zadat požadavek, který je zpracován zpravidla do několika málo dnů a fotografie oblohy jsou pořízeny na nejvhodnějším, automaticky vybraném dalekohledu.

Robotický dalekohled BART Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Robotický dalekohled BART
Autor: Astronomický ústav Ondřejov
Filozofií projektu je princip kolektivní inteligence a rozdělení rizik: čím více očí sleduje oblohu, tím větší je naděje na úspěch daného pozorování a tím více se tak můžeme naučit. V připravených experimentech mohou uživatelé zkoumat aktivitu Slunce nebo proměnné hvězdy. Mohou ale navrhnout i experimenty vlastní, které budou využívat infrastrukturu sítě robotických dalekohledů. Experimenty jsou dostupné na webové adrese http://users.gloria-project.eu.

Během řešení projektu je kladen velký důraz na zvýšení zájmu o astronomii zejména mezi mladými lidmi a dětmi. Projekt GLORIA živě přenášel několik významných astronomických událostí, jako byl přechod Venuše v roce 2012, úplné zatmění Slunce v roce 2013 nebo úplné zatmění Měsíce v roce 2014.

Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování.
Autor: Martin Mašek.
GLORIA je tříletý projekt financovaný Evropskou Unií v 7. rámcovém programu pod referenčním číslem 283783, kterého se účastní pracovníci z 12 institucí ze sedmi zemí – ze Španělska, České republiky, Chile, Irska, Itálie, Polska a Ruska.

Z České republiky v projektu působí České vysoké učení technické v Praze, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky a Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Astronomický ústav provozuje dva z robotických dalekohledů zapojených do celosvětové sítě, dalekohledy D50 a BART, které jsou umístěny v Ondřejově. Fyzikální ústav provozuje dalekohled FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Více informací o partnerech projektu naleznete na stránce http://gloria-project.eu/about/partners.

Další informace o projektu a jeho výsledcích rádi poskytnou:
doc. RNDr. René Hudec, CSc., Astronomický ústav AV ČR, rene.hudec@asu.cas.cz
doc. Mgr. Petr Páta, Ph.D., FEL ČVUT, pata@fel.cvut.cz
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, prouza@fzu.cz, tel. 776 868 906

Tisková zpráva v PDF formátu ke stažení ZDE.




O autorovi

Štítky: Robotický dalekohled


15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy

Panorama mobilním telefonem. Složeno ze šesti expozic (30sec., ISO 3200).

Další informace »