Laboratoř pro magnetická studia. Pracoviště Společné laboratoře pro magnetická studia MFF UK a FZÚ AVČR. Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Jarních exkurzí do světa vědy se zapojí tři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a Společná laboratoř magnetických studií s MFF UK. Ve článku se dozvíte témata a data exkurzí, které jsou určeny pro SŠ, VŠ studenty i širokou veřejnost.
Exkurze probíhají do 12. 6. Na akce je nutné se předem přihlásit na adrese rezervace.fzu.cz, kapacita míst je omezená.
Fyzikální podmínky jako ve vesmíru
Struktura dvojdimenzionálního analogu fullerenového lusku na bázi C70 s izotopově značenými monovrstvami grafenu Autor: Fyzikální ústav AV ČRaneb jak se přiblížit absolutní nule a dosáhnout extrémních magnetických polí
Popis:
proč se zabýváme fyzikou v extrémních podmínkách
vysvětlení fyzikálních principů, které umožňují simulovat „vesmírné“ fyzikální podmínky
kryogenní teploty a vysoká magnetická pole, ukázka fyzikálních přístrojů
kryogenní kapaliny
ukázka mikroskopu atomárních sil pracujícího v extrémních podmínkách
k čemu lze použít rozptyl světla v extrémních podmínkách?
příklady typických experimentů a jejich výsledků
Materiály, kterým teplota či magnet vládne
absolutně poddajný vodič - supravodič
poslušné magnetické kapaliny, které ničí nádory
magnetická lednička
permanentní magnety
Pozn: Přístup osob s kardiostimulátory je omezen.
Místo konání:
Společná laboratoř pro magnetická studia
FZÚ a MFF UK (budova Kryopavilonu)
V Holešovičkách 2
180 00 Praha 8
Kovy s tvarovou pamětí
Feroelektrické domény v NdMnO(3) pořízené mikroskopem Zeiss Axio Imager v polarizovaném světle. Autor: Fyzikální ústav AV ČRV tajemné kotelně se skrývá laboratoř, kde vznikají materiály s nevídanými vlastnostmi. Jak se chovají kovy s tvarovou pamětí, k čemu je lze využít a co se v laboratoři vyvíjí, bude demonstrováno jak výkladem, tak sérií pozoruhodných pokusů. Účastníci tak shlédnou kromě předvedení samotného jevu tvarové paměti, též aplikační příklady i další "chytré" materiály, podstata jejichž funkce se liší od jevu tvarové paměti v kovech (polymery s tvarovou pamětí, ionomery). S ohledem na nejširší aplikační oblast kovů s tvarovou pamětí budou demonstrovány zejména stenty a jiné medicínské aplikace, stranou však nezůstanou - díky bohaté patentové historii skupiny - ani příklady ryze technické.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Mikroskopické okénko / Detektivem nanosvěta s elektronovým mikroskopem
Silně zvětšený diamant Autor: Fyzikální ústav AV ČRBaví tě pozorovat objekty světelným mikroskopem? A co sestoupit do ještě o tři řády vyšších zvětšení a vyzkoušet si práci na mikroskopu elektronovém? Z hlediska rozlišení zažiješ přestup z krajského přeboru do zvětšovací ligy mistrů! Uvidíš nejen neuvěřitelné detaily obyčejných předmětů, ale také předměty dost neobyčejné, jako jsou světelným mikroskopem obtížně pozorovatelné krystalky nanodiamantů či grafenové vločky, tedy materiály, které jsou objektem zájmu špičkových vědců po celém světě
Exkurze bude:
hravá a při tom poučná,
s velkými přístroji a při tom ve velmi malém měřítku,
černobílá, ale rozhodně ne nudná!
součástí programu bude teoretické seznámení s principy elektronové mikroskopie i praktická práce s mikroskopem
S sebou propisku, bílou pastelku, svačinu a chuť poznávat nové věci.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Cukrovarnická 10/112
162 00 Praha 6
Mikrostruktura věcí
Elektronový mikroskop Tescan FERA3 Autor: Fyzikální ústav AV ČRStudium materiálů bývá obyčejně považováno za dostatečně suchopárný, odtažitý a náročný obor, kterému se věnují jen specifické skupinky podivínů. Nicméně médii se poslední dobou prohnala vlna článků vyzdvihující studium tu nanokrystalů, tu lékařských stentů. Vybaveni špičkovým, dokonce českým skenovacím elektronovým mikroskopem Tescan FERA3 pokusíme se návštěvníkům ukázat neočekávaně elegantní mikrostruktury zcela banálních každodenních věcí, které jsou svědectvím o umných metodách průmyslové výroby, či o efektivitě evolučních strategií. Nad víčky, skořápkami a ulitami bude dostatek prostoru i pro fyzikální podstatu používaných metod.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Narodil se v roce 1978, vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK. Zabývá se astročásticovou fyzikou na Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. Od roku 2017 je jeho ředitelem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4