Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jarní exkurze do světa vědy na Fyzikálním ústavu

Jarní exkurze do světa vědy na Fyzikálním ústavu

Laboratoř pro magnetická studia. Pracoviště Společné laboratoře pro magnetická studia MFF UK a FZÚ AVČR.
Autor: Fyzikální ústav AV ČR

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Jarních exkurzí do světa vědy se zapojí tři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a Společná laboratoř magnetických studií s MFF UK. Ve článku se dozvíte témata a data exkurzí, které jsou určeny pro SŠ, VŠ studenty i širokou veřejnost.

Exkurze probíhají do 12. 6. Na akce je nutné se předem přihlásit na adrese rezervace.fzu.cz, kapacita míst je omezená.

Fyzikální podmínky jako ve vesmíru

Struktura dvojdimenzionálního analogu fullerenového lusku na bázi C70 s izotopově značenými monovrstvami grafenu Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Struktura dvojdimenzionálního analogu fullerenového lusku na bázi C70 s izotopově značenými monovrstvami grafenu
Autor: Fyzikální ústav AV ČR
aneb jak se přiblížit absolutní nule a dosáhnout extrémních magnetických polí

Popis:

  • proč se zabýváme fyzikou v extrémních podmínkách
  • vysvětlení fyzikálních principů, které umožňují simulovat „vesmírné“ fyzikální podmínky
  • kryogenní teploty a vysoká magnetická pole, ukázka fyzikálních přístrojů
  • kryogenní kapaliny
  • ukázka mikroskopu atomárních sil pracujícího v extrémních podmínkách
  • k čemu lze použít rozptyl světla v extrémních podmínkách?
  • příklady typických experimentů a jejich výsledků

Materiály, kterým teplota či magnet vládne

  • absolutně poddajný vodič - supravodič
  • poslušné magnetické kapaliny, které ničí nádory
  • magnetická lednička
  • permanentní magnety

Pozn: Přístup osob s kardiostimulátory je omezen.

Místo konání:
Společná laboratoř pro magnetická studia
FZÚ a MFF UK (budova Kryopavilonu)
V Holešovičkách 2
180 00 Praha 8

Kovy s tvarovou pamětí

Feroelektrické domény v NdMnO(3) pořízené mikroskopem Zeiss Axio Imager v polarizovaném světle. Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Feroelektrické domény v NdMnO(3) pořízené mikroskopem Zeiss Axio Imager v polarizovaném světle.
Autor: Fyzikální ústav AV ČR
V tajemné kotelně se skrývá laboratoř, kde vznikají materiály s nevídanými vlastnostmi. Jak se chovají kovy s tvarovou pamětí, k čemu je lze využít a co se v laboratoři vyvíjí, bude demonstrováno jak výkladem, tak sérií pozoruhodných pokusů. Účastníci tak shlédnou kromě předvedení samotného jevu tvarové paměti, též aplikační příklady i další "chytré" materiály, podstata jejichž funkce se liší od jevu tvarové paměti v kovech (polymery s tvarovou pamětí, ionomery). S ohledem na nejširší aplikační oblast kovů s tvarovou pamětí budou demonstrovány zejména stenty a jiné medicínské aplikace, stranou však nezůstanou  - díky bohaté patentové historii skupiny - ani příklady ryze technické.

Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1

Mikroskopické okénko / Detektivem nanosvěta s elektronovým mikroskopem

Silně zvětšený diamant Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Silně zvětšený diamant
Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Baví tě pozorovat objekty světelným mikroskopem? A co sestoupit do ještě o tři řády vyšších zvětšení a vyzkoušet si práci na mikroskopu elektronovém? Z hlediska rozlišení zažiješ přestup z krajského přeboru do zvětšovací ligy mistrů! Uvidíš nejen neuvěřitelné detaily obyčejných předmětů, ale také předměty dost neobyčejné, jako jsou světelným mikroskopem obtížně pozorovatelné krystalky nanodiamantů či grafenové vločky, tedy materiály, které jsou objektem zájmu špičkových vědců po celém světě

Exkurze bude:

  • hravá a při tom poučná,
  • s velkými přístroji a při tom ve velmi malém měřítku,
  • černobílá, ale rozhodně ne nudná!
  • součástí programu bude teoretické seznámení s principy elektronové mikroskopie i praktická práce s mikroskopem

S sebou propisku, bílou pastelku, svačinu a chuť poznávat nové věci.

http://mikroskopicke-okenko-fzu.webnode.cz/detektivem-nanosveta-s-elektronovym-mikroskopem/

Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Cukrovarnická 10/112
162 00 Praha 6

Mikrostruktura věcí

Elektronový mikroskop Tescan FERA3 Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Elektronový mikroskop Tescan FERA3
Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Studium materiálů bývá obyčejně považováno za dostatečně suchopárný, odtažitý a náročný obor, kterému se věnují jen specifické skupinky podivínů. Nicméně médii se poslední dobou prohnala vlna článků vyzdvihující studium tu nanokrystalů, tu lékařských stentů. Vybaveni špičkovým, dokonce českým skenovacím elektronovým mikroskopem Tescan FERA3 pokusíme se návštěvníkům ukázat neočekávaně elegantní mikrostruktury zcela banálních každodenních věcí, které jsou svědectvím o umných metodách průmyslové výroby, či o efektivitě evolučních strategií. Nad víčky, skořápkami a ulitami bude dostatek prostoru i pro fyzikální podstatu používaných metod.

Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jarní exkurze do světa vědy



O autorovi

Štítky: Fyzikální ústav AV ČR, Exkurze


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »