Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úplné zatmění Měsíce živě z Peru s projektem GLORIA

Úplné zatmění Měsíce živě z Peru s projektem GLORIA

Logo projektu GLORIA Autor: Projekt GLORIA
Logo projektu GLORIA
Autor: Projekt GLORIA
Úplné zatmění Měsíce, první za posledních dva a půl roku, nastane 15. dubna 2014. Bude to první ze čtyř po sobě následujících úplných zatmění Měsíce v letech 2014 až 2015, vždy zhruba po 6 měsících, která tvoří tzv. lunární tetrádu... Poslední tetráda byla k vidění před 10 lety, další bude až v roce 2032. Projekt GLORIA bude u toho a uspořádá přímý přenos této události z Peru.

Může existovat více fascinující místo pro astronomická pozorování než země Inků? Tato předkolubovská civilizace věnovala mnoho času studiu oblohy a uctívala boha Slunce, Inti. Sledování pohybů Slunce a hvězd bylo pro Inky významné jak z religiózních, tak z hospodářských důvodů, neboť tyto pohyby souvisí se sezónními změnami důležitými pro zemědělství. Slavný Chrám Slunce (Coricancha) v Cuzcu má 41 označených směrů - některé z nich odpovídají astronomickým zákrytům, jako jsou směry východů a západů Slunce během letních a zimních slunovratů.

Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011. Autor: Petr Horálek
Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011.
Autor: Petr Horálek
Zatmění Měsíce nastane, když Měsíc prochází stínem Země. K tomu nedochází každý měsíc, protože oběžná dráha Měsíce je relativně nakloněna vzhledem k dráze Země. Na rozdíl od zatmění Slunce může být viditelné z libovolného místa na Zemi, pro které je Měsíc v průběhu zatmění nad horizontem.

Zatmění 15. dubna bude viditelné ze severní Ameriky a Atlantického oceánu. Pokud žijete v Evropě, můžete v závislosti na vaší poloze vidět Měsíc vstupující do stínu Země (tzv. ‘polostínová’ fáze zatmění) v 07:58 středoevropského času. Nicméně, změny v jasnosti Měsíce v průběhu této fáze, která trvá asi hodinu, jsou minimální a bude těžké je rozpoznat. Fáze, kdy je Měsíc zcela ve stínu, je pro většinu Evropy neviditelná – začíná v 09:06 středoevropského času. Částečné zatmění bude ale viditelné z Kanárských ostrovů.

Tým astronomů projektu GLORIA oslaví tuto podívanou přímým přenosem ze starověkého inckého místa Saksaywaman, zděného komplexu na severním okraji města Cuzco v Peru. Během zatmění diváci uvidí proměnu Měsíce v rudý kotouč. Atmosféra Země, zvětšující průměr Země asi o 80km, funguje jako čočka, která ohýbá sluneční světlo a filtruje modrou složku slunečního záření. Pozorovatel na Zemi proto vidí zatměný Měsíc s typickým měděným nádechem.

GLORIA bude také pozorovat zatmění ze sopky Teide (3718m), ležící na ostrově Tenerife. Tato hora nabízí jedinečnou podívanou: pokud je úplné zatmění Měsíce blízko východu nebo západu Slunce, stín vulkánu je v perfektním zákrytu se zatměním. Tento jev, pozorovatelný během zatmění 15. dubna, bude také přenášen živě.

Pro více informací o časech živého vysílání navštivte stránky gloria-project.eu.

GLORIA financovaný v rámci FP7 Evropské unie. Projekt začal v říjnu 2011 a zapojuje 13 institucí z 8 zemí.

Snímky zatmění s vysokým rozlišením: https://www.flickr.com/photos/65131760@N06/sets/72157643279206743/

Videa zatmění a vývoj stínů na Teide: http://www.youtube.com/playlist?list=PL6oc5e7lSjeJp9PUtrRZr1yx3F5yS9kxG




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »