Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úplné zatmění Měsíce živě z Peru s projektem GLORIA

Úplné zatmění Měsíce živě z Peru s projektem GLORIA

Logo projektu GLORIA Autor: Projekt GLORIA
Logo projektu GLORIA
Autor: Projekt GLORIA
Úplné zatmění Měsíce, první za posledních dva a půl roku, nastane 15. dubna 2014. Bude to první ze čtyř po sobě následujících úplných zatmění Měsíce v letech 2014 až 2015, vždy zhruba po 6 měsících, která tvoří tzv. lunární tetrádu... Poslední tetráda byla k vidění před 10 lety, další bude až v roce 2032. Projekt GLORIA bude u toho a uspořádá přímý přenos této události z Peru.

Může existovat více fascinující místo pro astronomická pozorování než země Inků? Tato předkolubovská civilizace věnovala mnoho času studiu oblohy a uctívala boha Slunce, Inti. Sledování pohybů Slunce a hvězd bylo pro Inky významné jak z religiózních, tak z hospodářských důvodů, neboť tyto pohyby souvisí se sezónními změnami důležitými pro zemědělství. Slavný Chrám Slunce (Coricancha) v Cuzcu má 41 označených směrů - některé z nich odpovídají astronomickým zákrytům, jako jsou směry východů a západů Slunce během letních a zimních slunovratů.

Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011. Autor: Petr Horálek
Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011.
Autor: Petr Horálek
Zatmění Měsíce nastane, když Měsíc prochází stínem Země. K tomu nedochází každý měsíc, protože oběžná dráha Měsíce je relativně nakloněna vzhledem k dráze Země. Na rozdíl od zatmění Slunce může být viditelné z libovolného místa na Zemi, pro které je Měsíc v průběhu zatmění nad horizontem.

Zatmění 15. dubna bude viditelné ze severní Ameriky a Atlantického oceánu. Pokud žijete v Evropě, můžete v závislosti na vaší poloze vidět Měsíc vstupující do stínu Země (tzv. ‘polostínová’ fáze zatmění) v 07:58 středoevropského času. Nicméně, změny v jasnosti Měsíce v průběhu této fáze, která trvá asi hodinu, jsou minimální a bude těžké je rozpoznat. Fáze, kdy je Měsíc zcela ve stínu, je pro většinu Evropy neviditelná – začíná v 09:06 středoevropského času. Částečné zatmění bude ale viditelné z Kanárských ostrovů.

Tým astronomů projektu GLORIA oslaví tuto podívanou přímým přenosem ze starověkého inckého místa Saksaywaman, zděného komplexu na severním okraji města Cuzco v Peru. Během zatmění diváci uvidí proměnu Měsíce v rudý kotouč. Atmosféra Země, zvětšující průměr Země asi o 80km, funguje jako čočka, která ohýbá sluneční světlo a filtruje modrou složku slunečního záření. Pozorovatel na Zemi proto vidí zatměný Měsíc s typickým měděným nádechem.

GLORIA bude také pozorovat zatmění ze sopky Teide (3718m), ležící na ostrově Tenerife. Tato hora nabízí jedinečnou podívanou: pokud je úplné zatmění Měsíce blízko východu nebo západu Slunce, stín vulkánu je v perfektním zákrytu se zatměním. Tento jev, pozorovatelný během zatmění 15. dubna, bude také přenášen živě.

Pro více informací o časech živého vysílání navštivte stránky gloria-project.eu.

GLORIA financovaný v rámci FP7 Evropské unie. Projekt začal v říjnu 2011 a zapojuje 13 institucí z 8 zemí.

Snímky zatmění s vysokým rozlišením: https://www.flickr.com/photos/65131760@N06/sets/72157643279206743/

Videa zatmění a vývoj stínů na Teide: http://www.youtube.com/playlist?list=PL6oc5e7lSjeJp9PUtrRZr1yx3F5yS9kxG




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »