Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Aplikace Personal Space startuje v rámci projektu GLORIA

Aplikace Personal Space startuje v rámci projektu GLORIA

Aplikace Personal Space Autor: Gloria
Aplikace Personal Space
Autor: Gloria
Pokud byste mohli zaměřit dalekohled libovolným směrem na obloze, kam byste se chtěli podívat? Nová webová aplikace „Personal Space” („Osobní vesmír”) vám umožní vytvořit přímé propojení vašeho osobního života a důležitých událostí v něm s vesmírem.

Cílem projektu GLORIA je přiblížit astronomii a pozorování vesmíru komukoli s internetovým připojením za pomoci celosvětové sítě robotických dalekohledů, které budou veřejnosti k dispozici. Ale pro mnoho lidí je nabídka možnosti pozorování kdekoli na obloze podobná situaci, kdy jste postaveni před prázdné malířské plátno – kde jen začít?

Aplikace Personal Space (http://personal-space.eu) je odpovědí na tuto výzvu. Nápad na realizaci tohoto nového webového nástroje vznikl neobvykle, díky spolupráci astronomky a umělkyně.

Personal Space umožňuje intuitivním způsobem propojit zkoumání vesmíru za pomoci krásných snímků vesmírných objektů a hvězd, které se nacházely na obloze přímo nad vaší hlavou v klíčových okamžicích vašeho života. Po zadání data, času a místa na Zemi (například data, času a místa vašeho narození) do webového formuláře vám aplikace zobrazí tu část vesmíru, která byla na obloze přímo nad vaší hlavou v dané významné chvíli vašeho života. A nejen vašeho. Můžete si najít úkazy, které se odehrály za nějakých významných pozemských událostí. Zatmění Slunce, komety...

Dále je možné si ověřit, jak moc se „vaše“ část oblohy protíná s oblastmi jiných uživatelů či historických událostí. Vědci z projektu GLORIA postupně budují archiv pozoruhodných příběhů za pomocí této nové aplikace, kdy „promítají“ politické a historické události na oblohu. Využité snímky oblohy byly poskytnuty přehlídkou oblohy Sloan Digitized Sky Survey (SDSS). Nejen, že jsou půvabné samy o sobě, ale tyto snímky mohou být doplněny dalšími informacemi o hvězdách, mlhovinách či galaxiích, a tak mohou odstartovat další úroveň zkoumání krás vesmíru.

GLORIA je tříletý projekt financovaný v rámci 7. Rámcového programu Evropské unie (FP7/2007-2012) pod číslem 283783. Projekt byl zahájen v říjnu 2011 a podílí se na něm 13 institucí z osmi zemí.

Více informací mohou poskytnout autorky nápadu:
Prof. Lorraine Hanlon (astronomka), UCD School of Physics, Belfield, Dublin 4, Irsko.
E-mail: lorraine.hanlon@ucd.ie
Emer O Boyle (umělkyně), UCD School of Physics, Belfield, Dublin 4, Irsko.
E-mail: emer.oboyle@ucd.ie

Více informací v ČR o aplikaci i o projektu GLORIA obecně může poskytnout:
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, Na Slovance 2, 182 21 Praha 8
E-mail: prouza@fzu.cz

Krátké video s prezentací apliakce Personal Space je k dispozici na YouTube: http://youtu.be/vVUx02UiIYw.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »