Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Aplikace Personal Space startuje v rámci projektu GLORIA

Aplikace Personal Space startuje v rámci projektu GLORIA

Aplikace Personal Space Autor: Gloria
Aplikace Personal Space
Autor: Gloria
Pokud byste mohli zaměřit dalekohled libovolným směrem na obloze, kam byste se chtěli podívat? Nová webová aplikace „Personal Space” („Osobní vesmír”) vám umožní vytvořit přímé propojení vašeho osobního života a důležitých událostí v něm s vesmírem.

Cílem projektu GLORIA je přiblížit astronomii a pozorování vesmíru komukoli s internetovým připojením za pomoci celosvětové sítě robotických dalekohledů, které budou veřejnosti k dispozici. Ale pro mnoho lidí je nabídka možnosti pozorování kdekoli na obloze podobná situaci, kdy jste postaveni před prázdné malířské plátno – kde jen začít?

Aplikace Personal Space (http://personal-space.eu) je odpovědí na tuto výzvu. Nápad na realizaci tohoto nového webového nástroje vznikl neobvykle, díky spolupráci astronomky a umělkyně.

Personal Space umožňuje intuitivním způsobem propojit zkoumání vesmíru za pomoci krásných snímků vesmírných objektů a hvězd, které se nacházely na obloze přímo nad vaší hlavou v klíčových okamžicích vašeho života. Po zadání data, času a místa na Zemi (například data, času a místa vašeho narození) do webového formuláře vám aplikace zobrazí tu část vesmíru, která byla na obloze přímo nad vaší hlavou v dané významné chvíli vašeho života. A nejen vašeho. Můžete si najít úkazy, které se odehrály za nějakých významných pozemských událostí. Zatmění Slunce, komety...

Dále je možné si ověřit, jak moc se „vaše“ část oblohy protíná s oblastmi jiných uživatelů či historických událostí. Vědci z projektu GLORIA postupně budují archiv pozoruhodných příběhů za pomocí této nové aplikace, kdy „promítají“ politické a historické události na oblohu. Využité snímky oblohy byly poskytnuty přehlídkou oblohy Sloan Digitized Sky Survey (SDSS). Nejen, že jsou půvabné samy o sobě, ale tyto snímky mohou být doplněny dalšími informacemi o hvězdách, mlhovinách či galaxiích, a tak mohou odstartovat další úroveň zkoumání krás vesmíru.

GLORIA je tříletý projekt financovaný v rámci 7. Rámcového programu Evropské unie (FP7/2007-2012) pod číslem 283783. Projekt byl zahájen v říjnu 2011 a podílí se na něm 13 institucí z osmi zemí.

Více informací mohou poskytnout autorky nápadu:
Prof. Lorraine Hanlon (astronomka), UCD School of Physics, Belfield, Dublin 4, Irsko.
E-mail: lorraine.hanlon@ucd.ie
Emer O Boyle (umělkyně), UCD School of Physics, Belfield, Dublin 4, Irsko.
E-mail: emer.oboyle@ucd.ie

Více informací v ČR o aplikaci i o projektu GLORIA obecně může poskytnout:
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, Na Slovance 2, 182 21 Praha 8
E-mail: prouza@fzu.cz

Krátké video s prezentací apliakce Personal Space je k dispozici na YouTube: http://youtu.be/vVUx02UiIYw.




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »