Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Aplikace Personal Space startuje v rámci projektu GLORIA

Aplikace Personal Space startuje v rámci projektu GLORIA

Aplikace Personal Space Autor: Gloria
Aplikace Personal Space
Autor: Gloria
Pokud byste mohli zaměřit dalekohled libovolným směrem na obloze, kam byste se chtěli podívat? Nová webová aplikace „Personal Space” („Osobní vesmír”) vám umožní vytvořit přímé propojení vašeho osobního života a důležitých událostí v něm s vesmírem.

Cílem projektu GLORIA je přiblížit astronomii a pozorování vesmíru komukoli s internetovým připojením za pomoci celosvětové sítě robotických dalekohledů, které budou veřejnosti k dispozici. Ale pro mnoho lidí je nabídka možnosti pozorování kdekoli na obloze podobná situaci, kdy jste postaveni před prázdné malířské plátno – kde jen začít?

Aplikace Personal Space (http://personal-space.eu) je odpovědí na tuto výzvu. Nápad na realizaci tohoto nového webového nástroje vznikl neobvykle, díky spolupráci astronomky a umělkyně.

Personal Space umožňuje intuitivním způsobem propojit zkoumání vesmíru za pomoci krásných snímků vesmírných objektů a hvězd, které se nacházely na obloze přímo nad vaší hlavou v klíčových okamžicích vašeho života. Po zadání data, času a místa na Zemi (například data, času a místa vašeho narození) do webového formuláře vám aplikace zobrazí tu část vesmíru, která byla na obloze přímo nad vaší hlavou v dané významné chvíli vašeho života. A nejen vašeho. Můžete si najít úkazy, které se odehrály za nějakých významných pozemských událostí. Zatmění Slunce, komety...

Dále je možné si ověřit, jak moc se „vaše“ část oblohy protíná s oblastmi jiných uživatelů či historických událostí. Vědci z projektu GLORIA postupně budují archiv pozoruhodných příběhů za pomocí této nové aplikace, kdy „promítají“ politické a historické události na oblohu. Využité snímky oblohy byly poskytnuty přehlídkou oblohy Sloan Digitized Sky Survey (SDSS). Nejen, že jsou půvabné samy o sobě, ale tyto snímky mohou být doplněny dalšími informacemi o hvězdách, mlhovinách či galaxiích, a tak mohou odstartovat další úroveň zkoumání krás vesmíru.

GLORIA je tříletý projekt financovaný v rámci 7. Rámcového programu Evropské unie (FP7/2007-2012) pod číslem 283783. Projekt byl zahájen v říjnu 2011 a podílí se na něm 13 institucí z osmi zemí.

Více informací mohou poskytnout autorky nápadu:
Prof. Lorraine Hanlon (astronomka), UCD School of Physics, Belfield, Dublin 4, Irsko.
E-mail: lorraine.hanlon@ucd.ie
Emer O Boyle (umělkyně), UCD School of Physics, Belfield, Dublin 4, Irsko.
E-mail: emer.oboyle@ucd.ie

Více informací v ČR o aplikaci i o projektu GLORIA obecně může poskytnout:
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, Na Slovance 2, 182 21 Praha 8
E-mail: prouza@fzu.cz

Krátké video s prezentací apliakce Personal Space je k dispozici na YouTube: http://youtu.be/vVUx02UiIYw.




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »