Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru - Kosmické počasí

Rozhovory o vesmíru - Kosmické počasí

Rozhovory o vesmíru – Kosmické počasí
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat. 

Polární záře jsou pro naše zeměpisné šířky velmi vzácné přírodní úkazy, někteří nadšenci jsou pro jediné spatření těchto světel schopni vycestovat až tisíce kilometrů, jen aby ji zachytili na kameru. Přichází v různých barvách a v různých tvarech, mohou být viditelné dokonce i hodiny (pokud nadšenec vydrží být takovou dobu v noci vzhůru).

Čerstvě vystudovaná doktorka z belgické univerzity nám pomůže si představit, co se za touto barevnou oponou děje a jaké fyzikální procesy jsou za ni zodpovědné. Proč se o ní mluví jako o projevu "kosmického počasí"? Projevuje se toto počasí i jinak než polárními zářemi? Proč je zde tak důležité mluvit o zemském magnetickém poli? Jak dobře jsme schopni předpovídat načasování a výkon slunečních erupcí? Neohrožují nám erupce naše satelity nad atmosférou?

Toto je jen malý zlomek informací, ke kterým se dostanete jedním klikem na konci tohoto článku. A malý bonus: naučíte se i pár důležitých astro slovíček v angličtině.

 




Štítky: Aktivita Slunce, Kosmické počasí, Počítačová simulace, Polární záře, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU, Rozhovory o vesmíru


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »