Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let? 

Touha cestovat do neznámých dálek, tam daleko za viditelný obzor, je stejně stará jako lidstvo. Počátkem třetího tisíciletí se přitom objevil nový, téměř nedosažitelný horizont. Pozemští vědci jsou přesvědčeni, že je naše Galaxie vyplněna řadou planetárních soustav, včetně několika miliard hvězd podobných Slunci s planetami podobnými Zemi.

 

 

V červnu 2017 získal pořad Rychleji než světlo uznání ve světě digitálních planetárií a Cenu ředitele na prestižním festivalu pořadů pro digitální planetária Fulldome Festival Brno, kde ho shlédlo 125 odborníků z planetárií po celém světě a kde soutěžil s více než 40 dalšími pořady z šesti různých zemí. „Jsem hrdý, že pořad Rychlejší než světlo můžeme předvést jako jedni z prvních,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a programový ředitel festivalu Fulldome Festival Brno. „Na křídlech fantazie, ale pořád v hranicích vědecké korektnosti se můžeme vydat napříč celým vesmírem. Nepochybuji o tom, že pořad Rychleji než světlo bude neuvěřitelným zážitkem pro diváky našeho planetária.”

099070.png

Astronomové se snaží nalézt obytné světy, včetně takových, které by mohly existovat v okolí našeho Slunce. Ale jestli je najdeme, jak se tam dostaneme? Jak dlouho potrvá cesta? Jaké rakety by mohly jednoho dne dobýt tyto vzdálené prostory? Budou rychlejší než světlo?! Sen o mezihvězdných výpravách překvapí diváky cestami na palubě vesmírných lodí budoucnosti. Ty budou postaveny na zcela nových technologiích, navržených tak, aby dosáhly extrémně vysokých rychlostí, s použitím exotických raketových paliv příští generace a s neuvěřitelnými technologiemi. Jak daleko se tedy vydáme?

Pořad Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách se zabývá dlouholetým úsilím vytvořit kosmickou loď s takovým výkonem a rychlostí, že doletí až ke hvězdám. Klade si otázku, co musíme udělat, abychom se dostali k nově objevené planetě na oběžné dráze okolo nejbližšího souseda našeho Slunce, hvězdy Proxima Centauri? Nejedná se však o pouhou fantazii, vychází ze skutečných vědeckých a technických poznatků a umožňuje divákům vydat se na vzrušující cestu do budoucnosti, na palubě vesmírné plachetnice poháněné laserovými paprsky, kosmické lodi s motory na antihmotu a dokonce i lodi s warpovým pohonem, který známe z vědeckofantastických románů.

099069.png

Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách je představení producentského týmu Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, Inc. „Zvolili jsme velkolepé téma mezihvězdných letů, protože je tematicky velmi bohaté a hledání odpovědí na otázky lidstva je pro diváky atraktivní,“ prozrazuje režisér Thomas Lucas. „Vědci zjišťují, že v galaxii se nachází planety. Záběry z vesmírných dalekohledů můžeme sledovat online, umožňují nám do některých z těchto světů nahlédnout a zjistit, zda se v nich nachází atmosféra a možné známky života.“

České znění namluvil Jiří Langmajer. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí a některých objektů vzdáleného vesmíru. Kdy se na něj můžete přijít podívat? Klikněte na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »