Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Saturn jak jej neznáme

Saturn jak jej neznáme

Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Nepochybně jedním z nejnádhernějších a nejpůvabnějších těles ve Sluneční soustavě je planeta Saturn, obklopená majestátním prstencem. Obdivují ji nejen návštěvníci hvězdáren při večerních programech u dalekohledu. Avšak takový obrázek, jaký nám zprostředkovala sonda Cassini, neměl ještě nikdo možnost spatřit na vlastní oči.

Publikovanou fotografii pořídila sonda Cassini 19. 1. 2007. Zřetelně je vidět stín, který vrhá planeta Saturn osvětlená Sluncem, a který zakrývá část prstenců. Takovýto pohled na soustavu Saturnových prstenců byl umožněn díky tomu, že se sonda na své dráze kolem planety dostala do polohy 40° nad rovinu prstenců.

Výsledná fotografie je ve skutečnosti mozaika 36 snímků – respektive 12 sad snímků pořízených v červeném, zeleném a modrém světle – které byly získány během 2,5 hodiny, kdy sonda prováděla snímkování celého hlavního prstence. V té době se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,23 miliónu km od planety. Rozlišení originálního snímku je 70 km/pixel (obrazový bod).

Sluncem osvětlená polovina planety je přeexponována. Mezi oslepujícím světlem denní polokoule planety a tmavou noční polokoulí se rozprostírá pruh soumraku, v němž lze rozlišit některé detaily v atmosféře planety. Zářící oblaka jako tečky modro-šedé barvy jsou patrné v okolí severního pólu (lze je rozlišit na originální velikosti snímku – viz zdroj). V oblasti kolem jižního pólu noční strana planety září zlatým odstínem ve světle, odraženém z osvětlené části prstence.

Snímek planety Saturn z výšky 60° nad rovinou prstenců.
Snímek planety Saturn z výšky 60° nad rovinou prstenců.

Na druhém snímku je ještě více zřetelné, že se jedná o kruhové prstence kolem planety Saturn. Fotografie byla pořízena z „výšky“ 60° nad rovinou prstenců, což je nejvyšší výška, jaké sonda dosáhla. Přeexponovaná část planety byla záměrně odstraněna, aby bylo možné lépe ukázat slabě svítící prstence. Stín planety Saturn na prstencích je zřetelně vidět.

Fotografie byla pořízena 21. 1. 2007 ze vzdálenosti 1,6 miliónu km od planety Saturn.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon).

Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 7.7"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výška nad obzorem zhruba 13 stupňů. Větší počet dílčích expozic nedovolila nastupující nízká inverzní oblačnost.

Další informace »