Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Týden Slunce s Leonardem

Týden Slunce s Leonardem

Rok 2007 byl vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem (IHY 2007). Proto jsme se mu rozhodli věnovat hned náš první Nebeský cestopis roku 2007. Všechny příspěvky, které se během týdne od 1. do 5. ledna budou vysílat, se budou týkat naší nejbližší hvězdy - Slunce. Každý všední den v Dopoledni s Leonardem uslyšíte minimálně jeden příspěvek, někdy i dva a celý hodinový pořad pak v sobotu 6. ledna ve 20 hod.

Se Speciály Nebeského cestopisu přicházíme od roku 2007 a počítáme s jejich výrobou 4x ročně. Takový díl se bude lišit od klasického vydání hned v několika směrech. Především bude monotématicky zaměřen.

Ve Slunečním Speciálu se můžete těšit na Pavla Suchana, který představí Heliofyzikální rok 2007, nebo na meteorologa Martina Nováka, který nám vysvětlí, jak Slunce ovlivňuje počasí na Zemi. Potom přijdou na řadu odborníci z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. František Fárník prozradí, co konkrétně na Slunci pozoruje nová japonská sonda Hinode a také jak se na ní podílejí naši astronomové. Michal Švanda důkladně rozebere Slunce zevnitř a poví nám o jeho vrstvách. Michal Sobotka nám popíše největší sluneční dalekohled na světě - Gregor. Ten se staví na Kanárských ostrovech a podílí se na něm i ČR. Domlouváme ještě další příspěvky.

Každý den také vyjde na našem webu článek o Slunci, většinou opatřený obrázky nebo animací. U některých z nich pak bude ke stažení jako mp3 komentář obrázku či animace některého českého slunečního astrofyzika. K dispozici bude také 50 otázek a odpovědí o Slunci.

Příspěvků o Slunci bude během týdne tolik, že by se pak do hodinového pořadu všechny nevešly. Proto se bude verze ve zvukovém archivu lišit od živého vysílání. Internetová verze bude obohacena o další tři příspěvky.

Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis od dubna 2006. Přináší zajímavosti a novinky z astronomie, meteorologie a fyziky. Premiéra pořadu je každou sobotu ve 20 hodin a repríza každou neděli v 11 hodin. Jednotlivé rozhovory a reportáže jsou slyšet v dopoledním vysílání Leonarda každý všední den v 9:50 (až od ledna, nyní v 10 hod) a vše se dá stáhnout z internetu jako mp3.

Najdete nás na www.rozhlas.cz/leonardo. Redakce ČRo Leonardo přeje příjemný poslech.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »