Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Týden Slunce s Leonardem

Týden Slunce s Leonardem

Rok 2007 byl vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem (IHY 2007). Proto jsme se mu rozhodli věnovat hned náš první Nebeský cestopis roku 2007. Všechny příspěvky, které se během týdne od 1. do 5. ledna budou vysílat, se budou týkat naší nejbližší hvězdy - Slunce. Každý všední den v Dopoledni s Leonardem uslyšíte minimálně jeden příspěvek, někdy i dva a celý hodinový pořad pak v sobotu 6. ledna ve 20 hod.

Se Speciály Nebeského cestopisu přicházíme od roku 2007 a počítáme s jejich výrobou 4x ročně. Takový díl se bude lišit od klasického vydání hned v několika směrech. Především bude monotématicky zaměřen.

Ve Slunečním Speciálu se můžete těšit na Pavla Suchana, který představí Heliofyzikální rok 2007, nebo na meteorologa Martina Nováka, který nám vysvětlí, jak Slunce ovlivňuje počasí na Zemi. Potom přijdou na řadu odborníci z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. František Fárník prozradí, co konkrétně na Slunci pozoruje nová japonská sonda Hinode a také jak se na ní podílejí naši astronomové. Michal Švanda důkladně rozebere Slunce zevnitř a poví nám o jeho vrstvách. Michal Sobotka nám popíše největší sluneční dalekohled na světě - Gregor. Ten se staví na Kanárských ostrovech a podílí se na něm i ČR. Domlouváme ještě další příspěvky.

Každý den také vyjde na našem webu článek o Slunci, většinou opatřený obrázky nebo animací. U některých z nich pak bude ke stažení jako mp3 komentář obrázku či animace některého českého slunečního astrofyzika. K dispozici bude také 50 otázek a odpovědí o Slunci.

Příspěvků o Slunci bude během týdne tolik, že by se pak do hodinového pořadu všechny nevešly. Proto se bude verze ve zvukovém archivu lišit od živého vysílání. Internetová verze bude obohacena o další tři příspěvky.

Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis od dubna 2006. Přináší zajímavosti a novinky z astronomie, meteorologie a fyziky. Premiéra pořadu je každou sobotu ve 20 hodin a repríza každou neděli v 11 hodin. Jednotlivé rozhovory a reportáže jsou slyšet v dopoledním vysílání Leonarda každý všední den v 9:50 (až od ledna, nyní v 10 hod) a vše se dá stáhnout z internetu jako mp3.

Najdete nás na www.rozhlas.cz/leonardo. Redakce ČRo Leonardo přeje příjemný poslech.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »