Úřad NASA publikoval snímek opavské univerzity

Tisková zpráva Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě ze dne 5. ledna 2021

I přes mimořádně složitou cestovatelskou situaci z důvodu pandemie COVID-19 se podařilo česko-slovenskému týmu za podpory mezinárodního projektu Solar Wind Sherpas, Univerzity na Havaji, Fyzikálního ústavu SU v Opavě a VUT v Brně vycestovat do Chile za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020. Expedice se potýkala s nejrůznějšími logistickými problémy už dlouho před samotným vycestováním, nakonec se jí Chile podařilo dostat. Ale pozoruhodný úkaz se jí z důvodu nepřízně počasí patřičně zaznamenat nepodařilo. Jako druhotný program si astrofyzikové vybrali různé zejména fotografické cíle, z nichž jeden se dočkal úspěchu právě na Nový rok 2021 – byl to snímek publikován jako Astronomický snímek dne NASA 1. ledna 2021. Výsledky včetně tohoto budou využity jak k vědeckým a vzdělávacím účelům, tak například jako materiál pro dokumentární film Multimediálních technik na Slezské Univerzitě v Opavě. Cesta Petra Horálka za zatměním Slunce byla podpořena také z projektů EU a MŠMT, konkrétně projektu Inter-Inform LTI17018 a ESF projektem CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014696 Rozvoj VaV kapacit Slezské univerzity v Opavě.

Galaxie a Jižní nebeský pól

Na snímku je zachyceno hvězdné okolí jižního nebeského pólu. Hvězdná mozaika pokrývá asi 60 stupňů širokou oblast na jižní obloze, lemovanou jasnými galaxiemi a skvosty jižního nebe. Nahoře jsou vidět hvězdy a mlhoviny podél roviny naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. Ve středu nahoře vévodí Jižnímu kříži žlutavý obr Gama Crucis s tmavou oblastí mlhoviny Uhelný pytel pod ramenem kříže vlevo. V galaktické rovině u pravého okraje svítí hvězda Eta Carinae a červená záře Velké mlhoviny v Lodním kýlu (známé také jako mlhovina Carina). Dole jsou vidět Velké a Malé Magellanovo mračno, samostatné satelitní galaxie naší Mléčné dráhy. Spojnice od hvězdy Gama Crucis přes modrou hvězdu dole v Jižním kříži Alfa Crucis míří k jižnímu nebeskému pólu. Ten se na snímku nachází vlevo od jeho středu. Oblast jižního nebeského pólu na hlubokém snímku zahalují mračna mezihvězdné látky, tzv. galaktické cirry.

Autoři snímku

Jsou jimi Petr Horálek, pracovník opavské univerzity a astrofotograf, a Josef Kujal, člen Astronomické společnosti v Hradci Králové. Pro Horálka je toto již 27. úspěch v NASA, u Kujala je to poprvé (stává se tak dalším Čechem, který tohoto úspěchu dosáhl). Snímek fotografové pořídili na zahradě ubytovacího centra Mirador de Pucon v časných ranních hodinách 16. prosince 2020 v místě s velmi tmavou oblohou. Aby snímek pořídili, ustavili velice precizně fotografickou montáž a snímali sekvenčně hned 4 pole v okolí jižního nebeského pólu na speciálně citlivou zrcadlovku Canon 6D a světelný objektiv Sigma 50 mm. Nasnímané segmenty pak digitálně složili do jedné širokoúhlé mozaiky.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologiské Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.