Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmír 3D

Vesmír 3D

Zahrajme si na dávné objevitele. Na ty, kteří sebrali odvahu a vypluli na širý oceán, aby jako první spatřili dosud neznámé krajiny. Vše, co uvidíte, je výsledkem lidského studia vesmíru. Žádné pověry, ale věda v té nejryzejší podobě! Od března v brněnském planetáriu.

S představením Vesmír 3D podniknete cestu napříč naší Galaxií. Přímo nad vámi proletí ty největší i nejmenší stálice. Mlhoviny, ve kterých hvězdy vznikají, stejně jako oblaka horkého plynu, v nichž zanikají. A také nejzvláštnější místo ve vesmíru… místo, kde se sci-fi stává realitou! Místo s extrémně vysokou hustotou, které bortí strukturu prostoru a času. Černá díra!

Každá hvězda může být pro někoho sluncem. Jak ale tyto vzdálené světy asi vypadají?  Mohou to být plynní obři, několikanásobně větší než Jupiter, které zdobí úžasné prstence. Ale také skalnaté planety, které obíhají kolem dvou sluncí najednou! Mnohé z nich zdobí prstence ledového prachu…

Ano, Vesmír 3D je jedinečnou výpravou napříč časem a prostorem, do míst, kam se jiným způsobem nikdy nedostaneme.

129013.jpg

Jsme lidé moderní doby. Moc dobře víme, že vesmír je velmi starý a velmi veliký. Také jsme ale dospěli k poznání, že atomy a molekuly, které tvoří naše lidská těla, ale vlastně celý svět, byly kdysi součástí hvězd a jimi vytvořených mlhovin. Na sklonku své existence obohatily vesmír o prvky nezbytné k chemii života.

My lidé jsme nejen všichni geneticky propojení s našimi předky, ale dokonce v podobě atomů našich těl s celým vesmírem. My jsme vesmír!

Vesmír 3D je autorské představení Ondreje Kamenského a Jiřího Duška z Hvězdárny a planetária Brno. Hudbu složil Roman Kašník ze studia Reset, namluvil Robert Jícha. Jakkoli budete létat vesmírem nadsvětelnými rychlostmi, klademe důraz na vizuální a vědeckou věrnost. K tomu slouží nejlepší model naší Galaxie, jaký kdy byl vytvořen pro digitální planetária. Sestává z 159 miliard individuálních hvězd, 10 milionů prachových a plynových objektů, 117 tisíc oblastí horkého vodíku a 50 tisíc hvězdokup. Patří k němu i jedna z nejlepších vizualizací proudů horkého plynu v okolí běžné černé díry, včetně efektů tzv. gravitační čočky.

Pořad Vesmír 3D posledních několik měsíců vytvářelo 18 vysoce výkonných počítačů, jenom scéna s Mlhovinou v Orionu vznikala 11 343 „počítačohodin“, tj. práce pro 5 počítačů na tři měsíce. Surová obrazová data pak na datovém úložišti zabírají 3,25 terabytu.

Součástí pořadu Vesmír 3D je komentovaná prohlídka nejjasnějších hvězd a souhvězdí, včetně aktuálně pozorovatelných planet. Letenky získáte snadno na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »