Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden 2013

Vesmírná videa: leden 2013

Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASA
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013
Autor: SDO / NASA
V lednu jsme konečně zaznamenali zvýšenou sluneční aktivitu, vracíme se k ní i pohyblivými obrázky. Nebudou chybět ani neobvyklé záběry z vesmírné stanice a krásné obrázky z povrchu zemského, tentokrát i na netradiční téma bioluminiscence a přírodních světel obecně. Za doporučení určitě bude stát shlédnutí dokumentu o marsovském roveru a na závěr také netradiční využití dalekohledu, tentokrát ke snímání letadel.

Objevení se velké aktivní oblasti AR 1654 na východním okraji Slunce v první polovině ledna bylo dlouho očekávaným zpestřením poměrně nízké aktivity, která v posledních měsícíh přetrvávala.
Záběry vesmírné observatoře Solar Dynamics Observatory (SDO) umožňují sestavit dechberoucí video. Nádhernou ukázkou ve spojení s hudbou je následující animace, které opravdu můžeme jen doporučit.

V lednu jsme se také dočkali nečekaného úkazu, kdy se na povrchu Slunce udělalo jakési kolečko.

Vědci také upozornili, že jsou nejspíš o něco blíže pochopení záhady, jak vznikají výrony hmoty z koróny (CME). Oním mechanismem by mohlo být zřejmě komplikovanější magnetického pole, kdy se hmota uspořádá do spirály a následně o den později došlo k erupci spojené se CME. otázka je, co uvidíme dál. Video však stojí za shlédnutí.

Leden byl zakončen krásnou erupcí filamentu a protože nechybí hudba, je to krásná óda na úžesné záběry SDO.

Skok přes terminátor

Video s tímto přiléhavým názvem bylo nedávno publikováno z dílny astronautů na ISS. Jak totiž stanice obíhá Zemi na dráze skloněné vůči rovníku, dostává se postupně nad místa vysoko severněi jižně od rovníku. Když se to vhodně sejde, že rozhraní dne a noci leží jižněji, jako například v tomto období na severní polokouli, stane se, že stanice skutečně jakoby skočí přes terminátor, tedy rozhraní světla a tmy. Chvíli dokonce letí jakoby nad ním. Jindy zase přelétá stanice za hluboké noci. Díky tomu mohou astronauti vyfotografovat i noční světla měst, jako nedávno Prahy.

Noční svit přírody

Alex Cherney si v Austrálii počíhal na světelné efekty, s kterými se lze v noci setkat. Kromě typického osvětlení Měsíce se mu podařilo zachytit také polární záři a konečně také bioluminiscenci, tedy světlékování organismů žijících v moři. Ze svých snímků sestavil další pěkné time-lapse video.

Přípravy roveru Curiosity k letu na Mars

Opravdu pěkný dokument o přípravě marsovské vědecké laboratoře přinesl National Geographic. V dokumentu je mimo jiné k vidění vývoj robota včetně mnoha nesnází, s kterými se museli vědci vyrovnat. Výsledkem je úspěšně pracující laboratoř na povrchu Marsu. Prohlédněte si trailer.

Další originální time-lapse od Davida Farella

Autora těchto videí již nemusíme některým z vás představovat. David pro nás připravil další dechberoucí video, na kterém můžeme obdivovat krásy planety Země ve dne i v noci. Vychutnejte si Landscapes 3.

Letecký provoz nad Slovenskem

Dobrá, není to astronomie ani kosmonautika. Ale co už dělat, když máme dalekohled a v noci je zataženo? Můžeme alespoň ve dne nahánět letadla. Výborným příkladem využití dobsona na focení letadel jsou snímky a videa pořízená nad slovenskou Seredí.

To je tedy pro leden vše. Děkuji za podporu také kamarádům z Klubu astronomů Liberecka, pobočky ČAS i zájemcům z řad veřejnosti, pro které videa rád sháním a prezentuji u nás v Jablonci nad Nisou.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Curiosity, Letadla, Aktivita Slunce, Vesmírná stanice, Vesmírná videa


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »