Vesmírná videa: leden a únor 2016

Jak se daří americkým soukromým firmám?

Odpověď na tuto otázku nám na střídačku servírují společnosti SpaceX a Blue Origin. V obou případech jde o projekty firem, které mohly vzniknout díky financím získaným z internetových projektů. Elon Musk je jedním ze zakladatelů platebního systému Paypal a jeho SpaceX se nyní zaměřuje na snahu o znovupoužitelnost prvních stupňů rakety Falcon 9. Jeff Bezos je zakladatel obchodního portálu Amazon a jeho Blue Origin dokázala dvakrát po sobě vzlétnout a přistát s raketou i kabinou kosmické lodi.

V polovině ledna se raketa Falcon 9 vydala z kalifornské základny Vandenberg a na oběžnou dráhu vypustila satelit Jason 3, který pomůže studovat oceány na Zemi. Ovšem první stupeň se navíc pokusil přistát na mořskou plošinu, na kterou také úspěšně dosedl. Ke smůle se toto přistání zařadilo mezi neúspěšná, protože vzápětí po vypnutí motorů se jedna z podpěr raketového stupně podlomila a ten se skácel na plošinu a zčásti explodoval. Přesto šlo o zajímavý pokrok a právem má smysl si tento, byť částečný úspěch, zopakovat.

O několik dnů později bylo prezentováno další krásné video, na němž raketa New Shepard úspěšně vynesla kosmickou loď (bez posádky) do výšky více než 100 km, což je pomyslný práh vesmíru. Loď pak přistála na padáku a raketa úspěšně dosedla zpět na místo startu. Jednalo se o bezprecedentní úspěch firmy Blue Origin, protože šlo o tu samou raketu, která totéž dokázala v prosinci 2015. Přestože šlo „jen“ o skok do vesmíru, právem se tato firma zapsala do historie.

A ještě to není vše. SpaceX připravuje také kosmickou loď Dragon 2, která má být schopna dosednout pomocí raketových motorů. První testy této kabiny již probíhají a v lednu jsme se dočkali i ukázky, jak to vypadá, když Dragon zažehne své motory.

ExoMars2016

Evropská vesmírná agentura spojila své síly s Ruskem při přípravách mise, která měla ambice v roce 2018 vynést k Marsu vozítko na průzkum případného života na Marsu. Tak jednoduché to ale není. Plán je takový, že v roce 2016 letí družice, která má obíhat kolem Marsu a zároveň se z ní oddělí přistávací modul, který vyzkouší technologie pro přistání o dva roky později. Aby to nebylo tak jednoduché, poslední zprávy naznačují skluz při přípravách mise 2018 a může se stát, že pokud nevyjde odklad startu na červen 2018, potom bude muset být využito záložní okno až v červenci 2020. Aktuálně je však jisté, že sonda ExoMars2016 je připravena ke startu na kosmodromu Bajkonur. Orbitální modul Trace Gas Orbiter je spojen s demonstračním přistávacím modulem Schiaparelli a tato sestava je připevněna na špici rakety Proton s urychlovacím stupněm Briz-M. Nezbývá, než popřát celé misi štěstí. Start je v plánu 14. března.

Hlavní zrcadlo dalekohledu Jamese Webba bylo sestaveno

Zkratka JWST byla v posledních týdnech skloňována často, protože na internetu je možné sledovat téměř v reálném čase jeho postupnou montáž. Hlavní 6,5 metru veliké segmentové zrcadlo bylo sestavováno po dobu zhruba dvou měsíců a v únoru byla montáž dokončena.

Vesmírný dalekohled HST je proti JWST značně menší (hlavní zrcadlo má 2,4 metru), ovšem zaměření obou přístrojů je také odlišné. Dalekohled JWST bude vesmír pozorovat v infračerveném oboru spektra, zatímco Hubble je nejcitlivější na světlo a jen omezeně na UV a infra.

Gravitační vlny a LISA Pathfinder

Bylo to pěkné načasování, když sto let od vzniku obecné teorie relativity vědci ohlásili, že detekovali gravitační vlny, které tato teorie předpovídá. Povedlo se to díky zvýšení přesnosti detektorů LIGO na dvou koncích USA. Oba přístroje zachytily gravitační vlny ze sloučení dvou hmotných černých děr. Jak se to s detekcí vln má a co můžeme očekávat do budoucna vám ve své přednášce vysvětlí Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy. Ovšem u LIGO náš výzkum nekončí, chystá se mnohem ambicióznější projekt.

Jestliže budou chtít lidé sledovat vesmír pomocí gravitačních vln, pak nejcitlivější aparatura bude muset být umístěna ve vesmíru. Dá se zde dosáhnout mnohem delší základny, než umožnují pozemské detektory. K tomu by měla sloužit observatoř eLISA. Ta by obnášela tři družice svítící na sebe navzájem pomocí laseru, jež by byly na základně jednoho miliónu kilometrů. Letos začalo testování této technologie pomocí družice LISA Pathfinder, jež byla umístěna do blízkosti Lagrangeova bodu L₁ (1,5 mil. km směrem ke Slunci) a nyní začíná samotný test.

Je libo trochu kávy?

2. března skončila bezmála rok trvající mise pro Michaila Kornijenka a Scotta Kellyho. Oba přistáli v Sojuzu TMA-18M spolu se Sergejem Volkovem. Na stanici nyní dočasně zůstává tříčlenná posádka. Scott Kelly byl velmi aktivním fotografem zemského povrchu z oběžné dráhy, přičemž s těmito snímky se neváhal podělit na sociálních sítích. Na jeho aktivity nyní navazuje britský astronaut Tim Peake. Kromě pěkných videí z přeletů Evropy můžeme doporučit ukázku, jak si na kosmické stanici vychutnat kávu.

Doprava vzorků z Marsu

Přímé navrtání vzorků marsovské horniny a jejich doprava na Zemi je stále v rovině předběžných plánů. Zdá se však, že první krok by mohlo učinit již Marsovské vozítko 2020. NASA totiž připravuje pojízdného robota založeného na Curiosity a na palubě by měla být vrtná souprava, která by nabírala vzorky a poté je zanechala na povrchu připravené k odnosu na Zemi pozdější návratovou misí.

Čína na Měsíci

V únoru dostali nadšenci k nahlédnutí snímky z Měsíce ve vysokém rozlišení, jak je pořídila Chang'e 3 s vozítkem Yutu. Mohlo tak vzniknout ohlédnutí za touto úspěšnou výpravou, která přistála poblíž zálivu Duh (Sinus Iridum). Vozítko potom přežilo několik čtrnáct dní trvajících nocí a stihlo prozkoumat nejbližší okolí.

To nej z konce roku 2015

Listopad a prosinec byly měsíce bohaté na zajímavá videa, ovšem pravidelný díl našeho přehledu jaksi proklouzl mezi prsty a tak nezbývá, než se ohlédnout alespoň za tím nejlepším. Do výběru proto přidáváme ještě dvě ukázky. Úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9 z 21. prosince 2015 a pravděpodobně nejhezčí video astronomických úkazů roku 2015 v podání Vlastimila Vojáčka.