Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: srpen 2012

Vesmírná videa: srpen 2012

Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Srpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu, sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.

Přistání Curiosity na Marsu

Těžko začít článek obsahující videa z dění na obloze a v kosmonautice a vynechat přistání marsovské vědecké laboratoře. V předchozích článcích k tomuto tématu se již nějaká videa odkazovala, takže se na ně můžete zpětně podívat. Pro dnešek jsme tedy vybrali dvě, která prostě nemohou chybět. Jedno z nich se opět vrací ke snímkům sestupové kamery. Ty jsou ale doplněny simulací a záběry z řídícího střediska, jakož i originálním zvukem.

Druhé video je úsměvné, ale ukazuje na skutečnou hrdost, kterou úspěšné přistání v Američanech vyvolalo. Parodie na řadu osob a rituálů během přistání je ve videoklipu hezky zpracována.

Airglow vysoko v atmosféře

Léto přineslo definitivní důkaz, že obloha v posledních měsících se nám ne náhodou zdá světlejší. Podařilo se dokonce pozorovat okem a zachytit fotograficky hlavní složku tohoto zvýšeného jasu oblohy - airglow. S tím jak vzrostla sluneční aktivita, vysoké vrstvy atmosféry světélkují. Z kosmické stanice to vypadá jako světlý zelenooranžový závoj a ze Země jako pohybující se pásy na hodně tmavé obloze, které na fotografiích mají zelené zbarvení. Video pořídil na slovenské hvězdárně Modrá Tomáš Maruška. Přepněte si na nejvyšší kvalitu!

Start Apolla 11

25. srpna 2012 nás opustil první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Mise Apollo byla nebezpečná záležitost a jen dokonalé sladění techniky s lidským umem mohl umožnit tak úžasnou záležitost, jakou bylo přistání lidí na Měsíci. Neil Armstrong bezpochyby svou rozhodností a klidem toto ovlivnil, když pomocí ručního řízení posunul místo přistání do bezpečné oblasti. Mise Apollo začínala vždy ohromující podívanou na burácející monstrum, raketu Saturn 5. Obří motory F-1 prvního stupně si můžete vychutnat ve zpomalených záběrech i s komentářem, co se dělo.

Země z Chang'E 2

Když 1. října 2010 odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'E 2, měla na sobě zabudovánu technologickou kameru, která zabírala správné vyklopení solárních panelů. Když pružiny odklopily panely a ty se ustálily do stálé polohy, natočila se sonda k Zemi a do záběru náhle vlezla velká zářivá koule. Když se pak expozice kamery upravila na jasná oblaka, spatřili jsme Zemi v celé kráse. Chang'E 2 poté pracovala na oběžné dráze Měsíce, odkud se jako vůbec první sonda vydala přímo od Měsíce do Lagrangeova bodu L2, který je 1,5 mil. km za Zemí směrem od Slunce. Odtud se v dubnu 2012 vydala na cestu k blízkozemní planetce (4179) Toutatis. Tu by měla potkat někdy v prosinci 2012 nebo v lednu 2013.

Země z ISS

Vysoko nad zemí, Mezinárodní vesmírná stanice poskytuje unikátní pozorovací místo naší rodné planety. Videa poskládaná z jednotlivých fotografií ohromují pohledy na města, oblaka, polární záře, blesky a další krásy viditelné jen z oběžné dráhy. Takové pohledy si kdysi představoval známý astronom Galileo Galilei: "Pokud byste mohli vidět osvětlenou Zemi z míst tak tmavých, jako je noc, potom by vám to připadalo mnohem úžasnější, než pohled na Měsíc."

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Světélkování vzduchu, Vesmírná videa, ISS


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »