Vesmírná videa: únor 2013

Dozvuky bolidu nad Čeljabinskem

Uvést různá videa o vesmíru a vynechat bolid nad Čeljabinskem? Vlastně proč ne. Jinde již bylo k vidění dost. Zajímavé na celém úkazu byly pro místní obyvatele především silné tlakové vlny, které způsobily značné škody v tamních městech a vesnicích. Takévé úkazy však produkují zvukové vlny nejen ve slyšitelné oblasti, ale i v nižších frekvencích, infrazvuku. Takové vlny pak zachycují stanice po celém světě. Možná mají spíše hlídat zkušební exploze jaderných zbraní, ale nakonec zaznamenaly velice dobře i tento výjimečný úkaz. Poslechnout si to můžete po převedení na slyšitelný zvuk, jak jej zaznamenaly stanice mezinárodní sítě CTBTO.

Ve stínu této události zůstal blízký průlet asteroidu 2012 DA14 ten samý den večer. Ne náhodou, když v ČR bylo vlastně skoro všude zataženo. Toto zajímavé těleso se však podařilo pozorovat jinde. Například radarem v Goldstonu, který odhalil protáhlý tvar planetky a delší průměr 40 metrů. Zde však vkládáme netradičně zpracované pozorování řeckých amatérských pozorovatelů, kteří měli lepší počasí a myslím, že to zachytili docela pěkně.

Komety a polární záře

A teď něco z jiného soudku. Něco, co si bohužel u nás nemůžeme užívat. Zčásti se to ale může brzy změnit. Jedná se o dvě okem viditelné komety na jižní obloze a k tomu se přidala jižní polární záře. S kometami to nebude brzy tak tragické, jedna z nich, C/2011 L4 (PanSTARRS) se již chystá na naši oblohu a kolem poloviny března by mohla být pěkná především při použití triedru. Druhá kometa C/2012 F6 (Lemmon) si dá trochu více na čas, ale i ta se vydá na naši oblohu. V květnu nebo spíše červnu ji snad najdeme menším dalekohledem na ranní obloze. A třeba se brzy přidá i ta polární záře, i když aktivita Slunce v poslední době ničemu takovému opravdu nenasvědčuje. Ale zpět k úžasnému videu, které vyrobil známý Australan Alex Cherney. Zelené pásy ve střední až vrchní části oblohy je airglow, tedy světélkující vrstvy vysoko v atmosféře, dále vidíme jasně červené pruhy polární záře a samozřejmě také dvě komety. Lemmon je zrovna nedaleko Malého magellanovva oblaku. Průvodce naší Mléčné dráhy.

Pokud jste neviděli zatmění Slunce od Alexe, také doporučujeme. Kamarád Vic stál tehdy prý jen pár metrů od něj, takže nejen víme, jak to viděl on, ale i jaké měl štěstí na počasí :-) A zde více než jindy platí, nefoťte, ale kochejte se, protože on to za vás nedaleko někdo vyfotí a třeba i líp.

Curiosity pojíždí a zkoumá laserem

Následující video se může laicky jevit poněkud zdlouhavě, ale operace v něm zachycené by v reálném čase probíhaly ještě mnohem pomaleji. Z tohoto pohledu nuda. Ovšem jedná se o doposud nejzdařilejší animaci. Vznikla tak, že to chtěl nadšenec ukázat ostatním nadšencům. A tak potom přibylo natáčení kol při otáčení, přibyl zvuk a nakonec i střelba laserem. Takže to nakonec vypadá celkem skvěle, ne?

Raketa Atlas V

Tato raketa například vynesla i výše zmíněnou Curiosity k Marsu, samozřejmě v silnější konfiguraci 541. Nicméně pěkné starty byly k vidění i nedávno s družicí Landsat a předtím noční start s dručicí TDRS-K. Starty pěkně shrnuje a na web publikuje přímo americká United Launch Alliance.

Pic du Midi

K pozorování hvězd je třeba nejen jasné nebe. Pokud chceme co nejklidnější atmosféru, případně nejlépe žádnou, pak je dobré přestěhovat hvězdárnu co nejvýše. V Evropě s tím je trochu problém, protože ta skýtá pouze zasněžené vrcholky hor v Alpách, nebo např. Pyrenejích, jako v případě níže uvedené Pic du Midi ve výšce 2877 m. Na vrcholu Mont Blancu dříve také byla observatoř, ale její návštěvy a údržba byly nesmírně náročné, Milan Rastislav Štefánik by mohl vyprávět. Dnes najdeme v Evropě významnou vysokohorskou observatoř ještě na Lomnickém štítu ve slovenských Tatrách, která má výšku 2634 m. Pojďme se ale proletět nad Pic du Midi.

Observatoř je známá také detailními záběry planet. Za všechny připomínám alespoň Jupiter z roku 2011.

Děkujeme za shlédnutí. Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.