Před úsvitem 19.listopadu stály Plejády nad francouzskými Pyrenejemi ještě na temné obloze. Těsně před východem Slunce se však na této jediné třísekundové expozici podařilo zachytit náhodný okamžik, když jasný meteor proťal srdce galaktické hvězdokupy. Z pohledu kamery se hvězdokupa a meteor...
Může to být nejlepší globální mapa Marsu vytvořená pomocí dalekohledu na Zemi. Obrazová data pořídil tým pozorovatelů v průběhu šesti nocí na horské observatoři Pic du Midi mezi 8. říjnem a 1. listopadem, kdy se čtvrtá kamenná planeta od Slunce ještě příliš nevzdálila od své opozice a svého...
Až snové panoráma noční oblohy z 12 snímků z pyrenejské observatoře Pic du Midi míří za zimního večera na západ. V hornatém popředí jsou vidět kopule dalekohledů a vysoká telekomunikační věž. Světla z 35 kilometrů vzdáleného francouzského Tarbes ovlivňují vybranou tmavou oblohu, ale ta...
Když budete procházet toto vertikální panoráma od obzoru k obzoru, tak na temné obloze nad horskou observatoří Pic du Midi přejdete i přes zenit. K výletu nad mořem mraků bylo třeba ke konci noci 31. října pořídit celkem 19 jednotlivých expozic a pak je spojit v merkatorově projekci, ve které...
Saturn se 16. června 2017 dostal do opozice. Opozice zde pochopitelně znamená opačnou stranu pozemské oblohy vůči Slunci, poblíž opozice je Saturn vidět celou noc a je nejblíž a nejjasnější za celý rok. Tento pozoruhodně ostrý snímek planety s prstenci byl pořízen teprve před pár dny 11....
Dvě komety na jižním nebi. C/2011 L4 (PanSTARRS) a C/2012 F6 (Lemmon). Autor: Alex CherneyUdálostí měsíce února nejspíš zůstane pád bolidu 15. 2. ráno nad Čeljabinskem. Přitom ten samý den večer byla nejblíže Zemi blízkozemní planetka, ale tato ji krapet předběhla a stala se slavnější. Velmi...
Podívejte se na vznešené otáčení největší planety Sluneční soustavy. V Jupiterově záhadné atmosféře lze do podrobností sledovat mnoho zajímavých útvarů, včetně tmavých pásů a světlých zón. Pečlivá prohlídka ukáže, že centrální mraky rotují o něco rychleji, než mračna u pólů. Na začátku je...
Zajímavý pohled do kopule observatoře Pic Du Midi na vrcholu hory ve francouzských Pyrenejích vznikl po západu Slunce. Zatímco jiné observatoře po západu svoji práci začínají, tato právě skončila. Přístroj uvnitř je CLIMSO (Christian Latouche IMageur Solaire) určený pro výzkum dynamických...
Na tomto poklidném pohledu z observatoře Pic du Midi ve francouzských Pyrenejích zakrývá rozeklané vrcholy hor moře mračen. Hvězdnatou nocí na časové expozici ze 4. června září souhvězdí Střelce a Štíra. Vpravo nahoře se nachází falešný měsíc neboli paraselen. Podobně jako u falešného slunce...
Jak se planeta Saturn i s prstenci blíží k opozici 8. března a ke svému největšímu přiblížení k Zemi v roce 2009, tak můžeme v nadcházejících dnech očekávat velice dobré teleskopické pohledy na ni. Opozice znamená, že objekt je na pozemské obloze na opačné straně od Slunce a takové uspořádání...
Tento snový pohled na jih z historické observatoře Pic du Midi na vrcholu hory kombinuje měsíčním svitem osvětlené kopule, zimní noční oblohu a zasněžené vrcholy francouzských Pyrenejí. Po příchodu noci se osvětlují horské svahy nedalekého lyžařského střediska La Mongie, zatímco zář podél...
Před úsvitem 19.listopadu stály Plejády nad francouzskými Pyrenejemi ještě na temné obloze. Těsně před východem Slunce se však na této jediné třísekundové expozici podařilo zachytit náhodný okamžik, když jasný meteor proťal srdce galaktické hvězdokupy. Z pohledu kamery se hvězdokupa a meteor...
Může to být nejlepší globální mapa Marsu vytvořená pomocí dalekohledu na Zemi. Obrazová data pořídil tým pozorovatelů v průběhu šesti nocí na horské observatoři Pic du Midi mezi 8. říjnem a 1. listopadem, kdy se čtvrtá kamenná planeta od Slunce ještě příliš nevzdálila od své opozice a svého...
Až snové panoráma noční oblohy z 12 snímků z pyrenejské observatoře Pic du Midi míří za zimního večera na západ. V hornatém popředí jsou vidět kopule dalekohledů a vysoká telekomunikační věž. Světla z 35 kilometrů vzdáleného francouzského Tarbes ovlivňují vybranou tmavou oblohu, ale ta...
Když budete procházet toto vertikální panoráma od obzoru k obzoru, tak na temné obloze nad horskou observatoří Pic du Midi přejdete i přes zenit. K výletu nad mořem mraků bylo třeba ke konci noci 31. října pořídit celkem 19 jednotlivých expozic a pak je spojit v merkatorově projekci, ve které...
Saturn se 16. června 2017 dostal do opozice. Opozice zde pochopitelně znamená opačnou stranu pozemské oblohy vůči Slunci, poblíž opozice je Saturn vidět celou noc a je nejblíž a nejjasnější za celý rok. Tento pozoruhodně ostrý snímek planety s prstenci byl pořízen teprve před pár dny 11....
Dvě komety na jižním nebi. C/2011 L4 (PanSTARRS) a C/2012 F6 (Lemmon). Autor: Alex CherneyUdálostí měsíce února nejspíš zůstane pád bolidu 15. 2. ráno nad Čeljabinskem. Přitom ten samý den večer byla nejblíže Zemi blízkozemní planetka, ale tato ji krapet předběhla a stala se slavnější. Velmi...
Podívejte se na vznešené otáčení největší planety Sluneční soustavy. V Jupiterově záhadné atmosféře lze do podrobností sledovat mnoho zajímavých útvarů, včetně tmavých pásů a světlých zón. Pečlivá prohlídka ukáže, že centrální mraky rotují o něco rychleji, než mračna u pólů. Na začátku je...
Zajímavý pohled do kopule observatoře Pic Du Midi na vrcholu hory ve francouzských Pyrenejích vznikl po západu Slunce. Zatímco jiné observatoře po západu svoji práci začínají, tato právě skončila. Přístroj uvnitř je CLIMSO (Christian Latouche IMageur Solaire) určený pro výzkum dynamických...
Na tomto poklidném pohledu z observatoře Pic du Midi ve francouzských Pyrenejích zakrývá rozeklané vrcholy hor moře mračen. Hvězdnatou nocí na časové expozici ze 4. června září souhvězdí Střelce a Štíra. Vpravo nahoře se nachází falešný měsíc neboli paraselen. Podobně jako u falešného slunce...
Jak se planeta Saturn i s prstenci blíží k opozici 8. března a ke svému největšímu přiblížení k Zemi v roce 2009, tak můžeme v nadcházejících dnech očekávat velice dobré teleskopické pohledy na ni. Opozice znamená, že objekt je na pozemské obloze na opačné straně od Slunce a takové uspořádání...
Tento snový pohled na jih z historické observatoře Pic du Midi na vrcholu hory kombinuje měsíčním svitem osvětlené kopule, zimní noční oblohu a zasněžené vrcholy francouzských Pyrenejí. Po příchodu noci se osvětlují horské svahy nedalekého lyžařského střediska La Mongie, zatímco zář podél...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
