Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírné oázy 3D – nové představení Hvězdárny a planetária Brno

Vesmírné oázy 3D – nové představení Hvězdárny a planetária Brno

Jsme obyvateli vodního světa. Obyvateli obří vesmírné oázy, která se řítí prázdným kosmickým prostorem kdesi mezi Venuší a Marsem. Voda formuje náš svět i nás samotné. Její možný nedostatek v nás vzbuzuje obavy. Víme, že bez ní to nepůjde. Proto je zpravidla také tím prvním, co si přibalíme na jakoukoliv delší cestu. 

A to jsme pořád na Zemi, kde je voda téměř všude na dosah. Co když se ale vydáme někam opravdu daleko? Třeba do vesmíru? Vždyť hledání vody v našem nejbližším kosmickém okolí – tedy ve Sluneční soustavě – je jednou z priorit současné astronomie.

Proto budeme po vodě v brněnském digitáriu pátrat napříč Sluneční soustavou: uvnitř hlubokých měsíčních kráterů, v žíravé výhni Venušiny atmosféry, v pouštích marsovských planin i na zamrzlých družicích Jupiteru a Saturnu. Budeme se vznášet nad gigantickými ledovými příkrovy, utajenými oceány i mezi vodní tříští podivuhodných kryovulkánů.

Představení Vesmírné oázy uvádí Hvězdárna a planetárium Brno ve 2D i 3D verzi s podmanivým komentářem Jany Štvrtecké a zvukem i hudbou Romana Kašníka z brněnského studia Reset. Na produkci spolupracovali Pavel Gabzdyl, Ondrej Kamenský, Pavel Karas, Jan Píšala a Roman Ponča z Hvězdárny a planetária Brno. Na působivých animacích se dále podíleli špičkoví tvůrci z ukrajinského studia UMA Vision – Yuriy Gapon a Maksym Kutlakhmetov. Kdy se vydáváme hledat vodu ve Sluneční soustavě, zjistíte na www.hvezdarna.cz.

 

Fakta o představení Vesmírné oázy 3D

  • Vytvořit pořad trvalo přesně jeden rok, většinu scén generovalo hvězdárenské digitárium po nocích, kdy se zpravidla nepoužívalo.
  • Scény vznikaly za využití čtyř různých programů pro počítačové animace, které běžely na 15 počítačích.
  • Pro potřeby pořadu bylo vygenerováno přes 300 000 snímků – pro každé oko! Což mimochodem trvalo více než 10 000 „počítačohodin“.
  • Veškerá surová data na hvězdárenských discích zabírají přes 7 TB místa.
  • Během přípravy představení vypil tvůrčí tým více než čtyři metry krychlové vody. Netroufáme si odhadnout, kolik z toho byla káva…




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »