Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírné oázy 3D – nové představení Hvězdárny a planetária Brno

Vesmírné oázy 3D – nové představení Hvězdárny a planetária Brno

Jsme obyvateli vodního světa. Obyvateli obří vesmírné oázy, která se řítí prázdným kosmickým prostorem kdesi mezi Venuší a Marsem. Voda formuje náš svět i nás samotné. Její možný nedostatek v nás vzbuzuje obavy. Víme, že bez ní to nepůjde. Proto je zpravidla také tím prvním, co si přibalíme na jakoukoliv delší cestu. 

A to jsme pořád na Zemi, kde je voda téměř všude na dosah. Co když se ale vydáme někam opravdu daleko? Třeba do vesmíru? Vždyť hledání vody v našem nejbližším kosmickém okolí – tedy ve Sluneční soustavě – je jednou z priorit současné astronomie.

Proto budeme po vodě v brněnském digitáriu pátrat napříč Sluneční soustavou: uvnitř hlubokých měsíčních kráterů, v žíravé výhni Venušiny atmosféry, v pouštích marsovských planin i na zamrzlých družicích Jupiteru a Saturnu. Budeme se vznášet nad gigantickými ledovými příkrovy, utajenými oceány i mezi vodní tříští podivuhodných kryovulkánů.

Představení Vesmírné oázy uvádí Hvězdárna a planetárium Brno ve 2D i 3D verzi s podmanivým komentářem Jany Štvrtecké a zvukem i hudbou Romana Kašníka z brněnského studia Reset. Na produkci spolupracovali Pavel Gabzdyl, Ondrej Kamenský, Pavel Karas, Jan Píšala a Roman Ponča z Hvězdárny a planetária Brno. Na působivých animacích se dále podíleli špičkoví tvůrci z ukrajinského studia UMA Vision – Yuriy Gapon a Maksym Kutlakhmetov. Kdy se vydáváme hledat vodu ve Sluneční soustavě, zjistíte na www.hvezdarna.cz.

 

Fakta o představení Vesmírné oázy 3D

  • Vytvořit pořad trvalo přesně jeden rok, většinu scén generovalo hvězdárenské digitárium po nocích, kdy se zpravidla nepoužívalo.
  • Scény vznikaly za využití čtyř různých programů pro počítačové animace, které běžely na 15 počítačích.
  • Pro potřeby pořadu bylo vygenerováno přes 300 000 snímků – pro každé oko! Což mimochodem trvalo více než 10 000 „počítačohodin“.
  • Veškerá surová data na hvězdárenských discích zabírají přes 7 TB místa.
  • Během přípravy představení vypil tvůrčí tým více než čtyři metry krychlové vody. Netroufáme si odhadnout, kolik z toho byla káva…




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »