< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Výzkum meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR
Petr Sobotka Vytisknout článek

Video: Výzkum meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR

Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí s tím, co jsou to meteory a planetky, jak se pozorují a v čem spočívají největší úspěchy oddělení.

Díky spolupráci s pracovníky Oddělení meziplanetární hmoty vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o předmětu výzkumu tohoto oddělení. Vedoucí oddělení RNDr. Pavel Spurný, CSc. představí hlavní činnost oddělení, Mgr. Petr Pravec, Ph.D. přiblíží svět planetek a výzkum dvojplanetek, Kamil Hornoch se zaměří na způsoby pozorování planetek, Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. zhodnotí nebezpečí střetu Země s planetkou, RNDr. Pavel Spurný, CSc. přiblíží síť fotografických kamer na sledování meteorů, Mgr. Pavel Koten, Ph.D. se zaměří na jejich natáčení pomocí videokamer, Mgr. David Čapek, Ph.D. ukáže spektra meteorů a vysvětlí, co se z nich dá zjistit, RNDr. Jiří Borovička, CSc. vás seznámí s hledáním meteoritů a na závěr RNDr. Pavel Spurný, CSc. vysvětlí, co jsou meteority s rodokmenem.

Výzkum meziplanetární hmoty - Astronomický ústav AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 177 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 43 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do dvou skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast.

Meteor Autor: Astronomický ústav AV ČR
Meteor
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky meteorů pozoruje meteory a pracuje na teoretických interpretacích pozorování. Základním observačním systémem je Evropská bolidová síť. Pro pozorování slabých meteorů se používají citlivé televizní kamery. Také se podílíme na projektu bolidové sítě v Austrálii. Pozorovaná data jsou použita ke studiu fyzikálních procesů během průniku meteoroidu do zemské atmosféry, což zahrnuje záření, ionizaci a fragmentaci meteoroidů. Určujeme fyzikální vlastnosti a chemické složení různých typů meteoroidů, jejich původ a rozložení ve sluneční soustavě, jejich vztah ke kometám, asteroidům a meteoritům..

Světelná křivka planetky Autor: Astronomický ústav AV ČR
Světelná křivka planetky
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Planetková skupina se zabývá fyzikálním výzkumem planetek, zvláště jejich podvojnosti, rotačních a objemových parametrů. Nejdůležitějším pozorovacím přístrojem je 0,65 m dalekohled vybavený CCD kamerou, který se nachází v Ondřejově a 1,5m dalekohled na La Silla v Chile. Spolupráce s observatořemi po celém světě nám poskytuje data z množství jejich přístrojů, což umožňuje mnohem důkladněji poznat studované objekty.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (243)

Štítky: Planetka, Meteor, Astronomický ústav AV ČR

19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »