< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Výzkum meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR
Petr Sobotka Vytisknout článek

Video: Výzkum meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR

Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Vědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí s tím, co jsou to meteory a planetky, jak se pozorují a v čem spočívají největší úspěchy oddělení.

Díky spolupráci s pracovníky Oddělení meziplanetární hmoty vzniklo video, ve kterém se dozvíte nejdůležitější informace a zajímavosti o předmětu výzkumu tohoto oddělení. Vedoucí oddělení RNDr. Pavel Spurný, CSc. představí hlavní činnost oddělení, Mgr. Petr Pravec, Ph.D. přiblíží svět planetek a výzkum dvojplanetek, Kamil Hornoch se zaměří na způsoby pozorování planetek, Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. zhodnotí nebezpečí střetu Země s planetkou, RNDr. Pavel Spurný, CSc. přiblíží síť fotografických kamer na sledování meteorů, Mgr. Pavel Koten, Ph.D. se zaměří na jejich natáčení pomocí videokamer, Mgr. David Čapek, Ph.D. ukáže spektra meteorů a vysvětlí, co se z nich dá zjistit, RNDr. Jiří Borovička, CSc. vás seznámí s hledáním meteoritů a na závěr RNDr. Pavel Spurný, CSc. vysvětlí, co jsou meteority s rodokmenem.

Výzkum meziplanetární hmoty - Astronomický ústav AV ČR

Video ke stažení:

Vyšší kvalita
(HD, 1280p, H.264, 177 MB)

Nižší kvalita
(640p, H.264, 43 MB)

Ve videu jste mohli sledovat průřez nejzajímavějšími částmi výzkumu. Z odborného hlediska je oddělení rozděleno do dvou skupin a každá se zaměřuje na určitou oblast.

Meteor Autor: Astronomický ústav AV ČR
Meteor
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Skupina fyziky meteorů pozoruje meteory a pracuje na teoretických interpretacích pozorování. Základním observačním systémem je Evropská bolidová síť. Pro pozorování slabých meteorů se používají citlivé televizní kamery. Také se podílíme na projektu bolidové sítě v Austrálii. Pozorovaná data jsou použita ke studiu fyzikálních procesů během průniku meteoroidu do zemské atmosféry, což zahrnuje záření, ionizaci a fragmentaci meteoroidů. Určujeme fyzikální vlastnosti a chemické složení různých typů meteoroidů, jejich původ a rozložení ve sluneční soustavě, jejich vztah ke kometám, asteroidům a meteoritům..

Světelná křivka planetky Autor: Astronomický ústav AV ČR
Světelná křivka planetky
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Planetková skupina se zabývá fyzikálním výzkumem planetek, zvláště jejich podvojnosti, rotačních a objemových parametrů. Nejdůležitějším pozorovacím přístrojem je 0,65 m dalekohled vybavený CCD kamerou, který se nachází v Ondřejově a 1,5m dalekohled na La Silla v Chile. Spolupráce s observatořemi po celém světě nám poskytuje data z množství jejich přístrojů, což umožňuje mnohem důkladněji poznat studované objekty.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (242)

Štítky: Planetka, Meteor, Astronomický ústav AV ČR

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »