Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vychází hudebně-astronomické album klavíristy Matěje Benka

Vychází hudebně-astronomické album klavíristy Matěje Benka

Planety: hudebně-astronomické album klavíristy Matěje Benky.
Autor: Album Planety.

Právě dnes, 20. ledna 2016, bude pokřtěno velmi nezvyklé hudební album klavíristy Matěje Benka. Může se zdát, že taková zpráva na zpravodajský astronomický server vůbec nepatří, ale opak je pravdou. Album "Planety" je totiž ryze astronomicko-hudebním projektem pro širokou veřejnost, zejména pak pro děti. V jednoduchosti se v albu "Planety" můžeme zaposlouchat do kreativního vyprávění o každém vesmírném tělesu, přičemž každému z nich propůjčil hlas jiný zpěvák. A o tom, že jde o opravdu zajímavý projekt, hovoří i fakt, že se na něm podíleli naši přední hudebníci, například Richard Müller, Michael Kocáb či Dan Bárta.

Matěj Benko se svým hudebně-astronomickým albem Planety. Autor: Archiv autora.
Matěj Benko se svým hudebně-astronomickým albem Planety.
Autor: Archiv autora.
To, že má k sobě astronomie a hudba hodně blízko, může potvrdit řada z nás hudebníků i astronomů. Přesto je ale projekt Matěje Benka v mnoha ohledech jedinečný. Málokteré hudebně-astronomické projekty jsou totiž z obou, zdánlivě tak rozdílných pohledů, tak přesvědčivé a zdařilé.  A navíc věnované těm, ve kterých oba tyto elementy rezonují možná nejvíce - dětem.

Jak již název alba naznačuje, je zasvěceno především (ale ne pouze planetám). Kromě té, která ještě před 10 lety planetou byla, tedy Pluta, můžeme na desce objevit i skladby věnované těm obecně nejznámnějším tělesům ve Sluneční soustavě. Tedy Slunci, Měsíci nebo kometě. Celkově na albu nalezneme 12 skladeb.

12 skladeb to je ovšem také 12 různých interpretů. A jak uvidíte dále, výběr nemohl být lepší a zároveň, stejně jako opěvované tělesa, i rozmanitější. Jednotlivým tělesům Sluneční soustavy propůjčili svůj hlas tito zvuční interpreti: Richard Müller, Michael Kocáb, Klára Vytisková, Markéta Foukalová, Ondřej Ruml, Xavier Baumaxa, Radek Pastrňák, Milan Cimfe, Yvonne Sanchez, Matěj Benko, Oto Klempíř a Dan Bárta. Každý po svém vložil svůj osobitý hlas do krásného a navíc i po odborné stránce velmi zdařilého a srozumitelného textu. Navíc byli zpěváci podpořeni krom zmíněného klavíristy dalšími skvělými česko-slovenskými instrumentalisty: kytaristou Peterem Binderem a Miroslavem Chyškou, baskytaristou Rasťo Uhríkem, bubeníkem Pavlem Zbořilem a Dano Šoltisem, flétnistou Michalem Žáčkem, perkusistou Vítem Halškou, saxofonistou Radkem Zapadlem, trumpetistou Oskarem Törökem a trombonistou Janem Jiruchou.

Pokud mají astronomové a hudebníci něco společného, pak to asi nejlépe charakterizuje jedna z úvodních vět popisu nového alba: "Album je určeno pro malé i velké děti ve věku od 0 do 100 let”. A pokud jste smyslu předešlé citace porozuměli, zcela zaručeně se vám nové album bude líbit a to bez ohledu na to, zda jste se někdy pokoušeli najít krásu uprostřed jasné letní noci na temné obloze, a nebo na prknech ztemnělého koncertního pódia.

Křest alba "Planety" proběhne právě dnes 20. ledna 2016 od 18:30 v Lucerna Music Baru v Praze a zároveň se bude jednat patrně o jedinou a unikátní příležitost spatřit všechny interprety skladeb v jeden večer na jednom pódiu. Více na stránkách projektu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Album "Planety"
[2] Klavírista Matěj Benko



O autorovi

Martin Adamovský

Martin Adamovský

Narozen v roce 1988 v Plzni, v současnosti zaměstnán jako meteorolog-prognostik na pobočce Českého hydrometeorologického ústavu v Plzni. Jeho celoživotními láskami se však stala především hudba (tu dostudovává na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze) a také astronomie, které se věnuje poloprofesionálně na hvězdárně v Plzni a Rokycanech. Z odborného pozorovacího programu se věnuje především astrometrii planetek, komet a nově objevených těles.

Štítky: Matěj Benko, Planety, Hudba


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »