Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

Vydejte se ze Země na Mars (nebo zpátky)

V pátek 24. září 2021 máte šanci prožít cestu ze Země, kolem Měsíce až na Mars. Nebo opačně. Bude v tom ale malý háček!

Pokud by se totiž naše planeta zmenšila na 10 metrů, ležel by náš vesmírný soused „jen“ pár set metrů daleko, ale oranžový Mars až v Olomouci! Vesmírné letenky přitom dostanete buď na Hvězdárně a planetáriu Brno – na cestu tam – nebo v Pevnosti poznání – na cestu zpátky. Letové okno bude otevřeno v pátek 24. září od 12.00 do půlnoci.

  • V pátek 24. září od 12.00 do 24.00 hod.
  • Vstup k modelům je zdarma.
  • Vystavení může ohrozit nepříznivé počasí, před cestou se podívejte na facebook.hvezdarna.cz nebo www.pevnostpoznani.cz
  • Model Země a Měsíce najdete v Brně na Kraví hoře. Model Marsu v Olomouci v Pevnosti poznání.
  • Prvních 50 cestovatelů ze Země na Mars a 50 cestovatelů z Marsu na Zemi obdrží vesmírné dárky.
  • K absolvování cesty si vyzvedněte na Hvězdárně a planetáriu Brno nebo v Pevnosti poznání speciální letenku.
  • V Brně v 16.00, 17.00, 18.00, 19.00, 20.00, 21.00 a 22.00 expozici doplní krátká přednáška, v Olomouci ve 20.30 Marťanská science show.
  • Budova Hvězdárny a planetária Brno je o Noci vědců vyhrazena pro Future Gate Festival (vstupenky na www.futuregate.cz), v budově Pevnosti poznání je další program.

„Nevíme, jak přesně bude vypadat první výprava ze Země na Mars, ale fyzikální zákony se oblafnout nikomu nepodaří,“ komentuje akci Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky. „Start je možný jen v tzv. startovních oknech, která trvají několik měsíců a opakují se přibližně každé dva roky. Cesta k cíli trvá šest měsíců a po 40 dnech pobytu na Marsu následuje dalších jedenáct měsíců, které zabere návrat! Sečteno, celková doba výpravy se v takovém případě počítá na 560 dní!“



135359.jpg
Nejvýše několik odvážlivců bude skoro dva roky zavřeno do meziplanetární lodě poskytující prostor o velikosti jednoho, dvou rodinných domků. S sebou si musí vzít úplně všechno. Vodu na pití i mytí, předpřipravené jídlo, veškeré léky, veškeré oblečení… Nikde nic nekoupíte. Zábavu vám zprostředkuje nanejvýš televize s databází filmů a internet s velmi, velmi dlouhou prodlevou. Od kliknutí po načtení jediné stránky uběhne až několik desítek minut… Nároky na psychiku budou extrémní, od spolubydlících nebude úniku a posádku zabaví jen rutinní práce pod absolutní kontrolou řídicího střediska.

Do toho všeho půjde kosmoplavcům po celou dobu o krk. Nejen, že může dojít k jakékoli technické závadě, ale budou je ohrožovat i nahodilé spršky slunečního záření, jež mohou mít fatální dopady na fungování buněk lidského těla….

Když už se podaří zavěsit se na oběžné dráze a dosednout k předpřipraveným zásobám na červené planetě, bude to sice o něco lepší, ale také žádná výhra. Vždyť na povrchu Marsu je podobně přátelské prostředí jako na Zemi ve výšce třicet kilometrů. Tedy nedýchatelná atmosféra, velmi nízký tlak a teplota. Gravitace je pouze třetinová, to by neměl být problém, větší vrásky ale způsobí kosmické záření – i když je Mars od Slunce dál než Země, nemá ochrannou magnetosféru ani ozonovou vrstvu, což donutí pozemské Marťany k životu, když ne rovnou pod povrchem, tak alespoň v mimořádně dobře stíněných prostorách.

V pátek 24. září si takovou cestu alespoň symbolicky můžete vyzkoušet sami. Hvězdárna a planetárium Brno – pokud to počasí dovolí – v parku na Kraví hoře vystaví desetimetrový model Země, tzv. Terralónu. V takovém měřítku by se náš Měsíc smrsknul na kouli o průměru 4 metry, kterou tentýž den najdete několik set metrů daleko, tedy u budovy Hvězdárny a planetária Brno.

A co Mars? V podobě pět a půl metru velikého modelu jej objevíte v Olomouci. Skutečně, ten den vystavíme Marsmeloun v hanácké metropoli – v areálu Pevnosti poznání. Tedy přibližně ve vzdálenosti, která bude korespondovat se vzdáleností modelů Země a Měsíce na Kraví hoře. Najdete ho před Pevnosti poznání.

Prvních padesát cestovatelů, kteří stihnou v pátek 24. září mezi 12.00 až 24.00 navštívit všechna tři místa, dostanou speciální, vesmírné dárky – od Hvězdárny a planetária Brno nebo Pevnosti poznání.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »