Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Mléčná dráha v České republice umí být krásná. Kam za ní vyrazit?
Autor: Petr Horálek.

Jedete v létě na dovolenou a nebaví vás jen polehávat u rybníka? Nebo přemýšlíte, kam vyslat své ratolesti na tábor? Nevíte, kam vyrazit o zimních večerech, kdy se rozpustí důvěrně známá nízká oblačnost a otevře se pohled do hlubin vesmíru? Zkuste „zazoomovat“ v nové interaktivní mapě Populární astronomie a třeba zjistíte, že právě poblíž vás se nalézá místo hodné návštěvy!

Co v mapě naleznete a jak s ní pracovat?

Je to jednoduché. Mapa byla vytvořena v aplikaci Moje mapy společnosti Google a podle toho se také ovládá. Přítomny jsou nyní 4 vrstvy, představující veřejné i soukromé hvězdárny pracující s veřejností, planetária, oblasti tmavé oblohy a letní astronomické tábory a expedice. Nedá se vyloučit, že v budoucnu další vrstvy přibudou. Každá vrstva obsahuje řadu ikon, zanesených na příslušná místa do mapy. Po kliknutí na ikonu se zobrazí štítek s názvem konkrétního místa a webovou adresou, kde můžete získat více informací přímo od provozovatelů. Možné je mapu libovolně přibližovat, oddalovat a posouvat.

Proč mapa vznikla?

Seznámit se s astronomií populární formou je v naší zemi možné mnoha způsoby. Právě proto je důležité, podat zájemcům nabídku v přehledné formě. V minulosti tak vznikaly rozsáhlé projekty, mající toto za cíl, jmenujme Astronomickou mapu ČR, vytvořenou na brněnské hvězdárně [1], nebo Astropis Speciál 2015 [2]. Nabídku jsme se rozhodli rozšířit interaktivní mapou, která sice obsahuje méně informací, ale snaží se posílit přehlednost. Díky kontrole webových stránek institucí či osobní korespondenci s provozovateli by také mělo být v době vydání tohoto článku maximum informací aktuálních.

Co umožnilo vznik mapy?

Podrobný přehled české popularizace astronomie byl vytvořen v rámci disertační práce, která se zabývá potenciálem astronomie přilákat nové studenty přírodovědných oborů na vysokých školách. Výzkum probíhá na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, která tak vytvoření mapy umožnila. Při orientaci mezi hvězdárnami autorovi výrazně pomohla také brněnská Astronomická mapa ČR [1].

Čeho se výzkum týká?

Cílem výzkumu je prozkoumat práci s talentovanou mládeží v rámci astronomie a zjistit, jakým způsobem je možné efektivně získávat budoucí vědecké pracovníky. Často se předpokládá pozitivní role nejrůznějších popularizačních aktivit, avšak dosud nebyla tato problematika podrobně zkoumána. V první fázi jsme využili především elektronické zdroje a osobní zkušenost ke zmapování popularizace v ČR. Výsledkem tohoto snažení je například i představená interaktivní mapa. Proběhla i řada rozhovorů s lidmi, kteří se na popularizaci astronomie aktivně podílejí nebo s ní mají zkušenost jakožto účastníci. V současnosti je hotová hrubá kategorizace jednotlivých aktivit a na základě rozhovorů začínáme zkoumat, jakými způsoby se v účastnících vytváří „vědecká“ motivace. V následujících fázích výzkumu budou pravděpodobně využity nástroje, umožňující statistickou analýzu a ověření objevujících se hypotéz – například dotazníky.

A teď už jen hledat...

Interaktivní mapu naleznete na speciální stránce www.astro.cz/astromapa. Pochopitelně máte-li pocit, že jste na ní nenašli některé instituce, tábory či astronomické oblasti, neváhejte mne kontaktovat na kricekr@student.cuni.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická mapa České republiky - HaP Brno
[2] Archiv časopisu Astropis



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Beskydská oblast tmavé oblohy, Jizerská oblast tmavé oblohy, Mapa , Hvězdárny a společnosti - ČR


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »