Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Mléčná dráha v České republice umí být krásná. Kam za ní vyrazit?
Autor: Petr Horálek.

Jedete v létě na dovolenou a nebaví vás jen polehávat u rybníka? Nebo přemýšlíte, kam vyslat své ratolesti na tábor? Nevíte, kam vyrazit o zimních večerech, kdy se rozpustí důvěrně známá nízká oblačnost a otevře se pohled do hlubin vesmíru? Zkuste „zazoomovat“ v nové interaktivní mapě Populární astronomie a třeba zjistíte, že právě poblíž vás se nalézá místo hodné návštěvy!

Co v mapě naleznete a jak s ní pracovat?

Je to jednoduché. Mapa byla vytvořena v aplikaci Moje mapy společnosti Google a podle toho se také ovládá. Přítomny jsou nyní 4 vrstvy, představující veřejné i soukromé hvězdárny pracující s veřejností, planetária, oblasti tmavé oblohy a letní astronomické tábory a expedice. Nedá se vyloučit, že v budoucnu další vrstvy přibudou. Každá vrstva obsahuje řadu ikon, zanesených na příslušná místa do mapy. Po kliknutí na ikonu se zobrazí štítek s názvem konkrétního místa a webovou adresou, kde můžete získat více informací přímo od provozovatelů. Možné je mapu libovolně přibližovat, oddalovat a posouvat.

Proč mapa vznikla?

Seznámit se s astronomií populární formou je v naší zemi možné mnoha způsoby. Právě proto je důležité, podat zájemcům nabídku v přehledné formě. V minulosti tak vznikaly rozsáhlé projekty, mající toto za cíl, jmenujme Astronomickou mapu ČR, vytvořenou na brněnské hvězdárně [1], nebo Astropis Speciál 2015 [2]. Nabídku jsme se rozhodli rozšířit interaktivní mapou, která sice obsahuje méně informací, ale snaží se posílit přehlednost. Díky kontrole webových stránek institucí či osobní korespondenci s provozovateli by také mělo být v době vydání tohoto článku maximum informací aktuálních.

Co umožnilo vznik mapy?

Podrobný přehled české popularizace astronomie byl vytvořen v rámci disertační práce, která se zabývá potenciálem astronomie přilákat nové studenty přírodovědných oborů na vysokých školách. Výzkum probíhá na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, která tak vytvoření mapy umožnila. Při orientaci mezi hvězdárnami autorovi výrazně pomohla také brněnská Astronomická mapa ČR [1].

Čeho se výzkum týká?

Cílem výzkumu je prozkoumat práci s talentovanou mládeží v rámci astronomie a zjistit, jakým způsobem je možné efektivně získávat budoucí vědecké pracovníky. Často se předpokládá pozitivní role nejrůznějších popularizačních aktivit, avšak dosud nebyla tato problematika podrobně zkoumána. V první fázi jsme využili především elektronické zdroje a osobní zkušenost ke zmapování popularizace v ČR. Výsledkem tohoto snažení je například i představená interaktivní mapa. Proběhla i řada rozhovorů s lidmi, kteří se na popularizaci astronomie aktivně podílejí nebo s ní mají zkušenost jakožto účastníci. V současnosti je hotová hrubá kategorizace jednotlivých aktivit a na základě rozhovorů začínáme zkoumat, jakými způsoby se v účastnících vytváří „vědecká“ motivace. V následujících fázích výzkumu budou pravděpodobně využity nástroje, umožňující statistickou analýzu a ověření objevujících se hypotéz – například dotazníky.

A teď už jen hledat...

Interaktivní mapu naleznete na speciální stránce www.astro.cz/astromapa. Pochopitelně máte-li pocit, že jste na ní nenašli některé instituce, tábory či astronomické oblasti, neváhejte mne kontaktovat na kricekr@student.cuni.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická mapa České republiky - HaP Brno
[2] Archiv časopisu Astropis



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Beskydská oblast tmavé oblohy, Jizerská oblast tmavé oblohy, Mapa , Hvězdárny a společnosti - ČR


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »