Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vzhůru na Měsíc s brněnskou hvězdárnou

Vzhůru na Měsíc s brněnskou hvězdárnou

Na nic nečekejte a lapněte svoji letentku včas! Představení Vzhůru na Měsíc! 3D je totiž velkolepou poctou jednomu z nejodvážnějších kousků, do kterého se lidstvo kdy pustilo! Čtyři sta tisíc techniků a vědců. Kosmická raketa a kosmická loď z pěti a půl milionu součástek. Dvanáct pozemšťanů – před padesáti roky. To je příběh, který zažijete pouze v brněnském digitáriu.

  • Kde se přijít podívat? Klikněte na www.hvezdarna.cz/program, vyberte si čas odletu a rychle si chytněte svoji správnou letenku.

Bude to jedinečná podívaná. Představení Vzhůru na Měsíc!, pod originálním názvem Capcom GO!, vyhrálo na naši přehlídce nejnovějších filmů pro digitální planetária prestižní cenu nejlepší 3D film. Zcela právem. Vždyť jednotlivé animace – ze startu rakety Saturn 5 anebo přistání modulu Eagle – jsou dech beroucí. Naše digitárium je přitom jediné, které tento úžas předvede v českém znění. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky

Vysněného cíle dosáhlo šest výprav. Dvě posádky testovaly mateřskou loď i přistávací modul na oběžné dráze Země, jiné dvě na oběžné dráze Měsíce. Apollo 13 zažilo nejúspěšnější neúspěch. Dvanáct lidí – výpravy Apollo 11, 12, 14, 15, 16 a 17 – na povrchu Měsíce chodilo, skákalo, padalo, jezdilo i tak trochu bouralo. Zpět na Zemi přivezli kosmonauti na čtyři sta kilogramů hornin. Jimi prováděné experimenty, z nichž jeden stále běží, si vzaly na paškál studium mechanických vlastností půdy, měsícotřesení, vlastností slunečního větru…

Podívejte se na trailer Vzhůru na Měsíc! 3D

Program Apollo podpořil rozvoj a integraci řady technologií do našich každodenních životů. V 60. letech 20. století měly nejmenší počítače velikost místností, kvůli přistání na Měsíci však vznikl aparát, který jako jeden z prvních využil v civilním, nevojenském světě integrované obvody. Mezi novinky spojované s měsíčním projektem patří žáruvzdorné materiály, sušení vymrazováním a mnohé další.

Přijďte do digitária, prožijte příběh projektu Apollo, vydejte se Vzhůru na Měsíc! Jedno z neúžasnějších 3D představení současnosti, v českém znění pouze v Brně. Laskavým hlasem vás bude provázet Kristýna Daňhelová. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí a samozřejmě Měsíce.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »