Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)

pristani.jpg
V neděli 24. 5. raketoplán Atlantis bezpečně přistál na záložním letišti v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

Atlantis po přistání
Atlantis po přistání
17:45: Atlantis i s posádkou bezpečně přistál, dostalo se jim gratulací z Houstonu. Děkujeme za pozornost, přenos bude co nejdříve doplněn o videozáznam tohoto nádherného přistání.

17:39: Podvozek vysunut, KONTAKT, brzdící padák vystřelen a vítejte zpátky na Zemi! Atlantis právě nádherně přistál na Edwardsově letecké základně v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

17:34 Velitel Scott Altman nyní převezme ruční řízení a udělá se strojem otočku o 200 stupňů, aby jej vyrovnal s ranvejí.

První pohled na Atlantis z místa přistání
První pohled na Atlantis z místa přistání
17:31 V místě přistání je nádherně jasná obloha a pouze slabý vítr. Také už odtud byl spatřen Atlantis.

17:29 10 minut do přistání.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
17:23 Na obrázku je znázorněna poloha raketoplánu, blíží se přes Tichý oceán k západním břehům USA.

17:20 Výška 71 km.

17:18 Kontakt obnoven dřív, než se čekalo, vše v pořádku.

17:16 Kontakt s Atlantisem byl podle očekávání asi na 5 minut ztracen, raketoplán je obklopen žhavou plazmou. Přelétává Havajské ostrovy.

17:14 Pro Atlantis právě začíná největší tepelné zatížení. Cituji amerického astronauta Thomase Jonese: "To jsme se při přistání ještě smáli, to bylo ještě před Columbií".

17:13 Atlantis jako každý raketoplán při sestupu provádí série prudkých (asi 80°) zatáček vpravo i vlevo, aby ztratil přebytečnou kinetickou energii. Jeho dráha připomíná písmeno S.

17:08 Atlantis právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem, pro vstup je raketoplán naorientován nosem napřed, jeho hlavní osa svírá s atmosférou úhel asi 40 stupňů.

17:00: 8 minut do vstupu do atmosféry, vše jde podle plánu.

16:51: Atlantis se přibližuje k hranici zemské atmosféry, jeho tepelný štít je v pořádku, posádka se nepotýká s žádnými potížemi.

16:49:Jako poslední v Mohavské poušti v Kalifornii přistál v listopadu Endeavour na závěr mise STS-126.

Doprava raketoplánu zpět na Floridu
Doprava raketoplánu zpět na Floridu
16:40 NASA se snažila, aby Atlantis pokud možno přistál na Floridě, transport raketoplánu přes celé USA na hřbetu speciálního Boeingu totiž stojí skoro 2 miliony dolarů a zdrží přípravy na další misi.

16:36 Posádka provadí orientaci stroje pro vstup do atmosféry, chystá se také vypustit zbylé palivo pro přední blok vyrovnávacích motorků, při návratu se používají pouze zadní dva bloky.

16:27: Motory utichly, hořely přesně 2 minuty a 36 sekund, raketoplán zpomalily asi o 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry.

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
16:24: Právě byly proti směru letu zapáleny dva motory OMS, používané pro manévry na oběžné dráze, zpomalí Atlantis pro jeho vstup do atmosféry.

16:20: Vítejte při sledování závěrečného dějství mise STS-125. Kvůli stále se nelepšícímu počasí v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě byl Atlantis přesměrován k přistání do Kalifornie. Jeho dosednutí zde je očekáváno v 17:39.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »