Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)

pristani.jpg
V neděli 24. 5. raketoplán Atlantis bezpečně přistál na záložním letišti v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

Atlantis po přistání
Atlantis po přistání
17:45: Atlantis i s posádkou bezpečně přistál, dostalo se jim gratulací z Houstonu. Děkujeme za pozornost, přenos bude co nejdříve doplněn o videozáznam tohoto nádherného přistání.

17:39: Podvozek vysunut, KONTAKT, brzdící padák vystřelen a vítejte zpátky na Zemi! Atlantis právě nádherně přistál na Edwardsově letecké základně v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

17:34 Velitel Scott Altman nyní převezme ruční řízení a udělá se strojem otočku o 200 stupňů, aby jej vyrovnal s ranvejí.

První pohled na Atlantis z místa přistání
První pohled na Atlantis z místa přistání
17:31 V místě přistání je nádherně jasná obloha a pouze slabý vítr. Také už odtud byl spatřen Atlantis.

17:29 10 minut do přistání.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
17:23 Na obrázku je znázorněna poloha raketoplánu, blíží se přes Tichý oceán k západním břehům USA.

17:20 Výška 71 km.

17:18 Kontakt obnoven dřív, než se čekalo, vše v pořádku.

17:16 Kontakt s Atlantisem byl podle očekávání asi na 5 minut ztracen, raketoplán je obklopen žhavou plazmou. Přelétává Havajské ostrovy.

17:14 Pro Atlantis právě začíná největší tepelné zatížení. Cituji amerického astronauta Thomase Jonese: "To jsme se při přistání ještě smáli, to bylo ještě před Columbií".

17:13 Atlantis jako každý raketoplán při sestupu provádí série prudkých (asi 80°) zatáček vpravo i vlevo, aby ztratil přebytečnou kinetickou energii. Jeho dráha připomíná písmeno S.

17:08 Atlantis právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem, pro vstup je raketoplán naorientován nosem napřed, jeho hlavní osa svírá s atmosférou úhel asi 40 stupňů.

17:00: 8 minut do vstupu do atmosféry, vše jde podle plánu.

16:51: Atlantis se přibližuje k hranici zemské atmosféry, jeho tepelný štít je v pořádku, posádka se nepotýká s žádnými potížemi.

16:49:Jako poslední v Mohavské poušti v Kalifornii přistál v listopadu Endeavour na závěr mise STS-126.

Doprava raketoplánu zpět na Floridu
Doprava raketoplánu zpět na Floridu
16:40 NASA se snažila, aby Atlantis pokud možno přistál na Floridě, transport raketoplánu přes celé USA na hřbetu speciálního Boeingu totiž stojí skoro 2 miliony dolarů a zdrží přípravy na další misi.

16:36 Posádka provadí orientaci stroje pro vstup do atmosféry, chystá se také vypustit zbylé palivo pro přední blok vyrovnávacích motorků, při návratu se používají pouze zadní dva bloky.

16:27: Motory utichly, hořely přesně 2 minuty a 36 sekund, raketoplán zpomalily asi o 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry.

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
16:24: Právě byly proti směru letu zapáleny dva motory OMS, používané pro manévry na oběžné dráze, zpomalí Atlantis pro jeho vstup do atmosféry.

16:20: Vítejte při sledování závěrečného dějství mise STS-125. Kvůli stále se nelepšícímu počasí v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě byl Atlantis přesměrován k přistání do Kalifornie. Jeho dosednutí zde je očekáváno v 17:39.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »