Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)

pristani.jpg
V neděli 24. 5. raketoplán Atlantis bezpečně přistál na záložním letišti v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

Atlantis po přistání
Atlantis po přistání
17:45: Atlantis i s posádkou bezpečně přistál, dostalo se jim gratulací z Houstonu. Děkujeme za pozornost, přenos bude co nejdříve doplněn o videozáznam tohoto nádherného přistání.

17:39: Podvozek vysunut, KONTAKT, brzdící padák vystřelen a vítejte zpátky na Zemi! Atlantis právě nádherně přistál na Edwardsově letecké základně v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

17:34 Velitel Scott Altman nyní převezme ruční řízení a udělá se strojem otočku o 200 stupňů, aby jej vyrovnal s ranvejí.

První pohled na Atlantis z místa přistání
První pohled na Atlantis z místa přistání
17:31 V místě přistání je nádherně jasná obloha a pouze slabý vítr. Také už odtud byl spatřen Atlantis.

17:29 10 minut do přistání.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
17:23 Na obrázku je znázorněna poloha raketoplánu, blíží se přes Tichý oceán k západním břehům USA.

17:20 Výška 71 km.

17:18 Kontakt obnoven dřív, než se čekalo, vše v pořádku.

17:16 Kontakt s Atlantisem byl podle očekávání asi na 5 minut ztracen, raketoplán je obklopen žhavou plazmou. Přelétává Havajské ostrovy.

17:14 Pro Atlantis právě začíná největší tepelné zatížení. Cituji amerického astronauta Thomase Jonese: "To jsme se při přistání ještě smáli, to bylo ještě před Columbií".

17:13 Atlantis jako každý raketoplán při sestupu provádí série prudkých (asi 80°) zatáček vpravo i vlevo, aby ztratil přebytečnou kinetickou energii. Jeho dráha připomíná písmeno S.

17:08 Atlantis právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem, pro vstup je raketoplán naorientován nosem napřed, jeho hlavní osa svírá s atmosférou úhel asi 40 stupňů.

17:00: 8 minut do vstupu do atmosféry, vše jde podle plánu.

16:51: Atlantis se přibližuje k hranici zemské atmosféry, jeho tepelný štít je v pořádku, posádka se nepotýká s žádnými potížemi.

16:49:Jako poslední v Mohavské poušti v Kalifornii přistál v listopadu Endeavour na závěr mise STS-126.

Doprava raketoplánu zpět na Floridu
Doprava raketoplánu zpět na Floridu
16:40 NASA se snažila, aby Atlantis pokud možno přistál na Floridě, transport raketoplánu přes celé USA na hřbetu speciálního Boeingu totiž stojí skoro 2 miliony dolarů a zdrží přípravy na další misi.

16:36 Posádka provadí orientaci stroje pro vstup do atmosféry, chystá se také vypustit zbylé palivo pro přední blok vyrovnávacích motorků, při návratu se používají pouze zadní dva bloky.

16:27: Motory utichly, hořely přesně 2 minuty a 36 sekund, raketoplán zpomalily asi o 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry.

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
16:24: Právě byly proti směru letu zapáleny dva motory OMS, používané pro manévry na oběžné dráze, zpomalí Atlantis pro jeho vstup do atmosféry.

16:20: Vítejte při sledování závěrečného dějství mise STS-125. Kvůli stále se nelepšícímu počasí v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě byl Atlantis přesměrován k přistání do Kalifornie. Jeho dosednutí zde je očekáváno v 17:39.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »