Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)

pristani.jpg
V neděli 24. 5. raketoplán Atlantis bezpečně přistál na záložním letišti v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

Atlantis po přistání
Atlantis po přistání
17:45: Atlantis i s posádkou bezpečně přistál, dostalo se jim gratulací z Houstonu. Děkujeme za pozornost, přenos bude co nejdříve doplněn o videozáznam tohoto nádherného přistání.

17:39: Podvozek vysunut, KONTAKT, brzdící padák vystřelen a vítejte zpátky na Zemi! Atlantis právě nádherně přistál na Edwardsově letecké základně v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

17:34 Velitel Scott Altman nyní převezme ruční řízení a udělá se strojem otočku o 200 stupňů, aby jej vyrovnal s ranvejí.

První pohled na Atlantis z místa přistání
První pohled na Atlantis z místa přistání
17:31 V místě přistání je nádherně jasná obloha a pouze slabý vítr. Také už odtud byl spatřen Atlantis.

17:29 10 minut do přistání.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
17:23 Na obrázku je znázorněna poloha raketoplánu, blíží se přes Tichý oceán k západním břehům USA.

17:20 Výška 71 km.

17:18 Kontakt obnoven dřív, než se čekalo, vše v pořádku.

17:16 Kontakt s Atlantisem byl podle očekávání asi na 5 minut ztracen, raketoplán je obklopen žhavou plazmou. Přelétává Havajské ostrovy.

17:14 Pro Atlantis právě začíná největší tepelné zatížení. Cituji amerického astronauta Thomase Jonese: "To jsme se při přistání ještě smáli, to bylo ještě před Columbií".

17:13 Atlantis jako každý raketoplán při sestupu provádí série prudkých (asi 80°) zatáček vpravo i vlevo, aby ztratil přebytečnou kinetickou energii. Jeho dráha připomíná písmeno S.

17:08 Atlantis právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem, pro vstup je raketoplán naorientován nosem napřed, jeho hlavní osa svírá s atmosférou úhel asi 40 stupňů.

17:00: 8 minut do vstupu do atmosféry, vše jde podle plánu.

16:51: Atlantis se přibližuje k hranici zemské atmosféry, jeho tepelný štít je v pořádku, posádka se nepotýká s žádnými potížemi.

16:49:Jako poslední v Mohavské poušti v Kalifornii přistál v listopadu Endeavour na závěr mise STS-126.

Doprava raketoplánu zpět na Floridu
Doprava raketoplánu zpět na Floridu
16:40 NASA se snažila, aby Atlantis pokud možno přistál na Floridě, transport raketoplánu přes celé USA na hřbetu speciálního Boeingu totiž stojí skoro 2 miliony dolarů a zdrží přípravy na další misi.

16:36 Posádka provadí orientaci stroje pro vstup do atmosféry, chystá se také vypustit zbylé palivo pro přední blok vyrovnávacích motorků, při návratu se používají pouze zadní dva bloky.

16:27: Motory utichly, hořely přesně 2 minuty a 36 sekund, raketoplán zpomalily asi o 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry.

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
16:24: Právě byly proti směru letu zapáleny dva motory OMS, používané pro manévry na oběžné dráze, zpomalí Atlantis pro jeho vstup do atmosféry.

16:20: Vítejte při sledování závěrečného dějství mise STS-125. Kvůli stále se nelepšícímu počasí v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě byl Atlantis přesměrován k přistání do Kalifornie. Jeho dosednutí zde je očekáváno v 17:39.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »