Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu přistání raketoplánu Atlantis (+video)

pristani.jpg
V neděli 24. 5. raketoplán Atlantis bezpečně přistál na záložním letišti v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

Atlantis po přistání
Atlantis po přistání
17:45: Atlantis i s posádkou bezpečně přistál, dostalo se jim gratulací z Houstonu. Děkujeme za pozornost, přenos bude co nejdříve doplněn o videozáznam tohoto nádherného přistání.

17:39: Podvozek vysunut, KONTAKT, brzdící padák vystřelen a vítejte zpátky na Zemi! Atlantis právě nádherně přistál na Edwardsově letecké základně v Kalifornii po úspěšné servisní misi k Hubbleovu teleskopu.

17:34 Velitel Scott Altman nyní převezme ruční řízení a udělá se strojem otočku o 200 stupňů, aby jej vyrovnal s ranvejí.

První pohled na Atlantis z místa přistání
První pohled na Atlantis z místa přistání
17:31 V místě přistání je nádherně jasná obloha a pouze slabý vítr. Také už odtud byl spatřen Atlantis.

17:29 10 minut do přistání.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
17:23 Na obrázku je znázorněna poloha raketoplánu, blíží se přes Tichý oceán k západním břehům USA.

17:20 Výška 71 km.

17:18 Kontakt obnoven dřív, než se čekalo, vše v pořádku.

17:16 Kontakt s Atlantisem byl podle očekávání asi na 5 minut ztracen, raketoplán je obklopen žhavou plazmou. Přelétává Havajské ostrovy.

17:14 Pro Atlantis právě začíná největší tepelné zatížení. Cituji amerického astronauta Thomase Jonese: "To jsme se při přistání ještě smáli, to bylo ještě před Columbií".

17:13 Atlantis jako každý raketoplán při sestupu provádí série prudkých (asi 80°) zatáček vpravo i vlevo, aby ztratil přebytečnou kinetickou energii. Jeho dráha připomíná písmeno S.

17:08 Atlantis právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem, pro vstup je raketoplán naorientován nosem napřed, jeho hlavní osa svírá s atmosférou úhel asi 40 stupňů.

17:00: 8 minut do vstupu do atmosféry, vše jde podle plánu.

16:51: Atlantis se přibližuje k hranici zemské atmosféry, jeho tepelný štít je v pořádku, posádka se nepotýká s žádnými potížemi.

16:49:Jako poslední v Mohavské poušti v Kalifornii přistál v listopadu Endeavour na závěr mise STS-126.

Doprava raketoplánu zpět na Floridu
Doprava raketoplánu zpět na Floridu
16:40 NASA se snažila, aby Atlantis pokud možno přistál na Floridě, transport raketoplánu přes celé USA na hřbetu speciálního Boeingu totiž stojí skoro 2 miliony dolarů a zdrží přípravy na další misi.

16:36 Posádka provadí orientaci stroje pro vstup do atmosféry, chystá se také vypustit zbylé palivo pro přední blok vyrovnávacích motorků, při návratu se používají pouze zadní dva bloky.

16:27: Motory utichly, hořely přesně 2 minuty a 36 sekund, raketoplán zpomalily asi o 100 m/s, což je dost na to, aby asi za půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry.

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
16:24: Právě byly proti směru letu zapáleny dva motory OMS, používané pro manévry na oběžné dráze, zpomalí Atlantis pro jeho vstup do atmosféry.

16:20: Vítejte při sledování závěrečného dějství mise STS-125. Kvůli stále se nelepšícímu počasí v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě byl Atlantis přesměrován k přistání do Kalifornie. Jeho dosednutí zde je očekáváno v 17:39.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »