Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Země pod palbou v brněnském planetáriu

Země pod palbou v brněnském planetáriu

Z audiovizuálního představení Země pod palbou.
Autor: HaP Brno.

Sluneční soustava vypadá jinak, než si myslíme, a Země je ve větším ohrožení, než bychom si kdy představili. To je hlavní poselství představení Země pod palbou, které má českou premiéru na Hvězdárně a planetáriu Brno.

Na nic nečekejte a vydejte se na cestu časem i prostorem, po stopách komet i planetek, z nichž některé prolétají v těsné blízkosti naší planety a jiné se naopak toulají na okraji Sluneční soustavy. Miliardy roků ukryté v mrazivé temnotě vesmírného prostoru, mnohé jen číhají na okamžik, ve kterém změní chod dějin na Zemi.

„Představení Země pod palbou, pod originálním anglickým názvem Incoming!, je v mnoha ohledech naprosto výjimečné,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Vyhrálo IPS Fulldome Festival Brno 2016, největší přehlídku filmů pro digitální planetária na světě, která se u nás odehrála pod patronátem International Planetarium Society. Jeho tvůrci z California Academy of Sciences, kde je jedno z nejnavštěvovanějších planetárií na světě, strávili v grafickém studiu tisíce hodin. Na tvorbě se podílelo několik desítek animátorů, techniků a odborníků. Jeho součástí je špičkový model trpasličí planety Pluto, stejně jako jednoho z největších dalekohledů současnosti – Large Synoptic Survey Telescope. Úžasné vizualizace jsou založeny na záběrech řady meziplanetárních sond – jako DAWN nebo New Horizons.“

Z audiovizuálního představení Země pod palbou. Autor: HaP Brno.
Z audiovizuálního představení Země pod palbou.
Autor: HaP Brno.
„Myslíte, že srážka Země s planetkou je tak vzácný úkaz, že něco takového za vašeho života nehrozí?,“ říká Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd. „Omyl. Těch nejmenších – metrových – planetek je tolik, že se se Zemí sráží několikrát do roka. Ale shoří a rozpadnou se neškodně v atmosféře. Pokud však budete mít štěstí a takový úkaz se odehraje v noci nad vaší hlavou, zažijete ohňostroj svého života. Zánik takové planetky je tak nápadný, že ho můžeme přirovnat k tomu, jako by vám do očí posvítily dálkové reflektory auta.“

Astronomové z celého světa dnes drží kosmické hlídky, které každou noc pátrají po planetkách a kometách. Existuje nejméně 874 těles o průměru větším než 1 kilometr, které by při srážce ze Zemí způsobily celoplanetární katastrofu. Podařilo se také objevit na dvě stě kráterů, které prokazatelně vznikly při střetu naší planety s kosmickými projektily. Třeba jako je ten v americké Arizoně starý 50 tisíc roků. Anebo kráter Chicxulub v Mexiku, který vzniknul před 65 miliony roky a měl na svědomí konec éry dinosaurů. Jedinečným způsobem je v představení Země pod palbou zobrazen i průlet dvacetimetrového meteoroidu, který v únoru 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem. Tehdy se uvolnila energie stejná jako při odpálení silnější termonukleární hlavice. Kdyby k explozi nedošlo ve výšce 30 km, ale níže, Čeljabinsk by byl srovnán se zemí.

Ne všechny planetky se ale se Zemí srazí; mnohé jen proletí neškodně okolo. Díky projektům na jejich hledání například víme, že třistametrová planetka, pojmenovaná Apophis, proletí těsně kolem Země v dubnu roku 2029. Při nejtěsnějším přiblížení bude blíže než geostacionární družice a z míst s nepřezářenou oblohou bude pohodlně pozorovatelná pouhým okem. Ale pozor – bude to pátek třináctého!

Z audiovizuálního představení Země pod palbou. Autor: HaP Brno.
Z audiovizuálního představení Země pod palbou.
Autor: HaP Brno.
„Pochopení, jakou hrozbou pro nás mohou být planetky a komety, je důležité pro budoucnost života na naší planetě. Tyto objekty ale vypovídají také o minulosti Sluneční soustavy. Kolem mateřské hvězdy se toulají již čtyři miliardy roků. A mnohokrát ovlivnily dění na Zemi,“ říká Ryan Wyatt, ředitel Morrison Planetarium a oddělní Science Visualisations California Academy ofSciences. "Prostřednictvím nejmodernějších vědeckých vizualizací a díky projekci digitálního planetária můžeme nejnovější objevy sdílet s návštěvníky tím nejúžasnějším způsobem."

Jako diváci představení Země pod palbou se seznámíte s projekty, které tvoří první obrannou linii naší planety. Spolu s robotickými průzkumníky se proletíte kolem kamenných planetek, ledových komet i trpasličích planet. Zatímco kosmonauti se nedostali dál, než na Měsíc, meziplanetární sondy se vydávají desítky miliard kilometrů daleko. Na povrchu naší planety pak vznikají nové a nové pozorovatelny, které dokáží mapovat nebe nad našimi hlavami neuvěřitelně rychle do fantastických detailů. To všechno, vlastně mnohem více, zažijete díky Zemi pod palbou.

„Své místo ve Sluneční soustavě má i naše město. Poprvé se do vesmíru „vydalo“ v roce 1892. A rovnou cimrmanovským způsobem,“ dodává Jiří Dušek. „Česko-rakouský astronom, rodák ze slezské Opavy, Johann Palisa (1848–1925), v té době první adjunkt Vídeňské univerzitní observatoře, nalezl v oblasti mezi Marsem a Jupiterem celou řadu kamenných těles – planetek. Jelikož tyto vesmírné objekty pojmenovává jejich objevitel, pokřtil Johann Palisa na návrh dvorního rady Augusta Biely jednu z nich latinským názvem Bruna. S ohledem na to, že to byla v pořadí 290. objevená planetka, zní celé její úřední označení (290) Bruna. České jméno (2889) Brno pak obdrželo jiné těleso pohybující se v téže části Sluneční soustavy až o století později od pozorovatele Antonína Mrkose (1918–1996) pocházejícího z nedaleké Dolní Loučky. Shodou náhod jak (2889) Brno tak (290) Bruna jsou „veliké jako Brno“ – jejich průměr se odhaduje na necelé tři desítky kilometrů.“

České znění představení Země pod palbou namluvil Kryštof Hádek, známý díky svým rolím ve filmech Tmavomodrý svět, Bobule, Signál nebo 3 sezóny v pekle. Odborný dohled měl Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl a Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno. Součástí představení je prohlídka aktuální hvězdné oblohy a virtuální návštěva několika výjimečných astronomických observatoří, kterou připravil Pavel Karas. Ostatně, stačí kliknout na www.hvezdarna.cz/program​.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Země pod palbou


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »