Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den otevřených kopulí

Den otevřených kopulí

Po roční rekonstrukci se otevírají dvě astronomické kopule Hvězdárny a planetária Brno z roku 1954. Přijďte se 21. června od 14 do 19 hodin podívat na – do roku 1967 – největší dalekohled v tehdejším Československu. Vstup zdarma.

Tady to všechno začalo. Na mysli máme dvě stavby nevšedního vzezření: Válcová podezdívka z ručně skládaných kamenů a na ní otáčivé kopule o průměru osm metrů osazené rozevíratelnými štěrbinami. Co ukrývají? Dalekohledy na pozorování vesmíru. Zkrátka, dvojice observatoří na brněnské Kraví hoře, jež se po roční rekonstrukci otevírají jak laické, tak odborné veřejnosti.

„Otcem obou kopulí je František Šotola,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Právě on totiž připravil jejich architektonický návrh, nezbytnou stavební dokumentaci a vlastnoručně se podílel na jejich konstrukci.“

Dílo začalo na podzim roku 1948. Po organizační stránce vše zaštítil Otto Obůrka, budoucí dlouholetý ředitel hvězdárny, po odborné Josef Mikuláš Mohr, zakladatel československé stelární astronomie. Obě kopule, které představovaly nejkomplikovanější a také nejdražší části celého projektu, vyrobili v První brněnské strojírně.

136928.jpg

Zatímco jedna byla osazena velkým refraktorem s čočkovým objektivem o průměru 21 cm, do druhé putoval refl ektor o průměru 62 cm s ohniskovou vzdáleností 278 cm – tehdy největší dalekohled v Československu (dodejme, že na slovenském Skalnatém plese byl v provozu přístroj podobné velikosti). O jeho návrh se postaral Luboš Perek, zrcadlo vybrousil vynikající optik Vilém Gajdušek z Ostravy, tubus vznikl na Přírodovědecké fakultě na Kotlářské, odkud jej vykutáleli až na Kraví horu.

První pozorovatelé se k dalekohledu dostali již v roce 1953 a když se 16. října 1954 oficiálně otevírala Oblastní lidová hvězdárna, mohli se s ním návštěvníci podívat na planetární mlhoviny (třeba tzv. Prstencovou v souhvězdí Lyry nebo Činku v souhvězdí Lištičky). Zrcadlový reflektor si své prvenství – co do velikosti – udržel až do roku 1967, kdy byl zprovozněn dalekohled Astronomického ústavu v Ondřejově s objektivem o průměru dva metry.

Od té doby se mnohé změnilo... a mnohé zůstalo. Zrcadlový reflektor prošel výraznou modernizací a jeho „okem“ je nyní špičková digitální CCD kamera, která zachytí až 50 tisíckrát slabší objekty než nejslabší hvězdy viditelné pouhýma očima na brněnské obloze. Díky tomu jej lze používat pro odborné účely, navíc je možné jej ovládat dálku. Výrazného omlazení se v minulém roce konečně dočkaly i obě budovy. Počínaje novou fasádou, vstupními dveřmi, ale i renovovaným interiérem.

Doufejme, že je na svém místě a v dobré kondici najdeme i za dalších sedmdesát let.

136929.jpg

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »