Den otevřených kopulí
Po roční rekonstrukci se otevírají dvě astronomické kopule Hvězdárny a planetária Brno z roku 1954. Přijďte se 21. června od 14 do 19 hodin podívat na – do roku 1967 – největší dalekohled v tehdejším Československu. Vstup zdarma.
Tady to všechno začalo. Na mysli máme dvě stavby nevšedního vzezření: Válcová podezdívka z ručně skládaných kamenů a na ní otáčivé kopule o průměru osm metrů osazené rozevíratelnými štěrbinami. Co ukrývají? Dalekohledy na pozorování vesmíru. Zkrátka, dvojice observatoří na brněnské Kraví hoře, jež se po roční rekonstrukci otevírají jak laické, tak odborné veřejnosti.
„Otcem obou kopulí je František Šotola,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Právě on totiž připravil jejich architektonický návrh, nezbytnou stavební dokumentaci a vlastnoručně se podílel na jejich konstrukci.“
Dílo začalo na podzim roku 1948. Po organizační stránce vše zaštítil Otto Obůrka, budoucí dlouholetý ředitel hvězdárny, po odborné Josef Mikuláš Mohr, zakladatel československé stelární astronomie. Obě kopule, které představovaly nejkomplikovanější a také nejdražší části celého projektu, vyrobili v První brněnské strojírně.
Zatímco jedna byla osazena velkým refraktorem s čočkovým objektivem o průměru 21 cm, do druhé putoval refl ektor o průměru 62 cm s ohniskovou vzdáleností 278 cm – tehdy největší dalekohled v Československu (dodejme, že na slovenském Skalnatém plese byl v provozu přístroj podobné velikosti). O jeho návrh se postaral Luboš Perek, zrcadlo vybrousil vynikající optik Vilém Gajdušek z Ostravy, tubus vznikl na Přírodovědecké fakultě na Kotlářské, odkud jej vykutáleli až na Kraví horu.
První pozorovatelé se k dalekohledu dostali již v roce 1953 a když se 16. října 1954 oficiálně otevírala Oblastní lidová hvězdárna, mohli se s ním návštěvníci podívat na planetární mlhoviny (třeba tzv. Prstencovou v souhvězdí Lyry nebo Činku v souhvězdí Lištičky). Zrcadlový reflektor si své prvenství – co do velikosti – udržel až do roku 1967, kdy byl zprovozněn dalekohled Astronomického ústavu v Ondřejově s objektivem o průměru dva metry.
Od té doby se mnohé změnilo... a mnohé zůstalo. Zrcadlový reflektor prošel výraznou modernizací a jeho „okem“ je nyní špičková digitální CCD kamera, která zachytí až 50 tisíckrát slabší objekty než nejslabší hvězdy viditelné pouhýma očima na brněnské obloze. Díky tomu jej lze používat pro odborné účely, navíc je možné jej ovládat dálku. Výrazného omlazení se v minulém roce konečně dočkaly i obě budovy. Počínaje novou fasádou, vstupními dveřmi, ale i renovovaným interiérem.
Doufejme, že je na svém místě a v dobré kondici najdeme i za dalších sedmdesát let.
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
