Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Žeň objevů 2020

Žeň objevů 2020

Osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály v roce 2020. V premiéře od Hvězdárny a planetária Brno.

Q&A | otázky & odpovědi

Podívejte se na Žeň objevů 2020 a pošlete nám do 16. května na reditel@hvezdarna.cz dotaz na Jiřího Grygara. Za 14 dní ty nejzajímavější osobně zodpoví v dalším videu.

Fenomén Žeň objevů

Fenomén Žně objevů vznikl v roce 1966 jako osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály právě v roce 1966. Příval objevů se nezastavil, naopak narůstal, stejně tak i Žeň objevů. Na začátku přitom bylo pět tiskových stran, dnes je její objem srovnatelný s útlou knihou.

V průběhu šesti desetiletí tak vznikla jedinečná kronika měnícího se pohledu na náš vesmír. Objevila se, ale mnohdy také zmizela mnohá témata. V roce 1968 to bylo heslo „pulsary“, v roce 1979 „gravitační čočky“, v polovině osmdesátých let se v centru pozornosti ocitla Halleyova kometa, dnes to jsou základní otázky o podobě našeho vesmíru, jeho původu i budoucnosti.

Jak uvádí Jiří Grygar: „Aby mohl vzniknout přehled toho, co se v astronomii stalo zásadního v uplynulém roce, musím přečíst něco přes tisíc odborných prací. Samozřejmě je otázka, co nazvat prací. Protože se někdy jedná pouze o sdělení v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie a jindy to může být třeba osmistránkový nebo dvacetistránkový spis o kvintesenci. Ale výsledek je stejný, ve výsledné Žni se vždy objeví jen tak asi dvě věty. Spíš to znamená, že je nutné sledovat všechny hlavní světové časopisy. Jde vlastně o průběžnou práci. Dnes, kdy skončím jednu žeň objevů, tak začínám připravovat další.

Pokud nás neklamou naše záznamy, odehrávají se Žně objevů na brněnské hvězdárně od února 1974. Jiří Grygar byl již v té době známý popularizátor – například jeho kniha Vesmír (spoluautoři Zdeněk Horský a Pavel Mayer) vyšla v roce 1979 a 1983 v neuvěřitelném nákladu sto tisíc výtisků. Když se ale v osmdesátých letech stal scénáristou i moderátorem výjimečně úspěšného televizního cyklu Okna vesmíru dokořán, byl o jeho vystoupení takový zájem, že posluchači běžně stávali pod otevřenými okny přednáškového sálu. Později naši technici zajišťovali zvukový přenos k reproduktorům zavěšeným na stromech v parku a instalovali televizní okruh pro černobílé obrazovky umístěné v planetáriu.

Přednáška Žeň objevů 2020 zazní na Hvězdárně a planetáriu Brno samozřejmě i v „live“ podobě – jakmile to podmínky dovolí. Zatím se můžete podívat na její „on-line“ verzi, která vznikla na vzdálenost Brno-Praha a zpět. Technicky zajistil Josef Forman a Pavel Karas.

Jsme Hvězdárna a planetárium Brno a vy jste naše hvězdy!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »