Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zkuste ulovit kosmickou stanici před Sluncem

Zkuste ulovit kosmickou stanici před Sluncem

Mezinárodní kosmická stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020.
Autor: Petr Horálek.

Včera 8. dubna 2020 odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu na území jižních, středních a východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavcýh 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kosmická stanice byla v době fotografování zhruba 575 km daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely. Podobných přeletů nás čeká na území Česka v následujících měsících více. Chtěli byste si také nějaký úspěšně zaznamenat?

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za cca 90 minut ve vzdálenosti asi 400 km nad Zemí. Naše planeta se pod ní "podtáčí", takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad našimi hlavami s pravidelností a poté zase viditelná není. V dobách viditelností večer a ráno ji můžeme pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasnou neblikající "hvězdu", která se přesouvá zpravidla od západu k východu. Pakliže je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Zkuste to se Sluncem

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů - jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu. Nejlepší přelety teprve přicházejí - jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už se nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době - když se zrovna schýlí k přeletu ISS - je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší (až 1 úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu).

Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020. Autor: Petr Horálek.
Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020.
Autor: Petr Horálek.

Nejlépe kolem poledne

Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne (plus mínus 2 hodiny), a použít na ně fotoaparát upevněný alespoň na pevném stativu (samozřejmě astrofotografická montáž je výhodou). Se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm.

Jak ISS před Sluncem ulovit?

Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte stránky transit-finder.com, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45". Pak je dobré se podívat, kudy vede centrální linie úkazu a tam si naplánovat výjezd. POZOR: Dráha ISS bývá neustále korigována, takže je nutné pro zvolený přelet sledovat, zda se jeho pás pozorování před samotným úkazem ještě mírně neposunul. Pro focení kosmické stanice před Sluncem je pak nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce (AstroSolar Baader - dá se sehnat i v českých specializovaných prodejnách) a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra - např. hodiny zpřesňované GPS a podobně.

Detailní informace pro zvolenou lokalitu pozorování na portálu ISS Transit Finder. Autor: ISS Transit Finder.
Detailní informace pro zvolenou lokalitu pozorování na portálu ISS Transit Finder.
Autor: ISS Transit Finder.

Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku!!!) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500-1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa. Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní.

Podělte se o to s ostatními

Pro nadšence tohoto prchavého a nezvyklého úkazu byla spuštěna nová facebooková stránka www.facebook.com/PreletyISS. Návštěvníci se budou moci podělit o své zážitky, zkušenosti a hlavně získají přesnější informace, kdy a kde jaký zajímavý přelet ISS nastane. Tak hodně štěstí!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook - Přelety ISS
[2] Astro.cz - Vyfoťte si ISS... (Martin Gembec)
[3] Fotoaparat.cz - Jak fotit ISS (Libor Hašpl)
[4] ISS transit finder - najděte si přelet ISS blízko Vašeho bydliště



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, ISS přes Slunce, Přelet ISS


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »