Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zkuste ulovit kosmickou stanici před Sluncem

Zkuste ulovit kosmickou stanici před Sluncem

Mezinárodní kosmická stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020.
Autor: Petr Horálek.

Včera 8. dubna 2020 odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu na území jižních, středních a východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavcýh 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kosmická stanice byla v době fotografování zhruba 575 km daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely. Podobných přeletů nás čeká na území Česka v následujících měsících více. Chtěli byste si také nějaký úspěšně zaznamenat?

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za cca 90 minut ve vzdálenosti asi 400 km nad Zemí. Naše planeta se pod ní "podtáčí", takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad našimi hlavami s pravidelností a poté zase viditelná není. V dobách viditelností večer a ráno ji můžeme pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasnou neblikající "hvězdu", která se přesouvá zpravidla od západu k východu. Pakliže je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.

Zkuste to se Sluncem

Pozorování přeletů před Sluncem nabízejí snazší zachycení solárních panelů - jednak Slunce je velice jasný a kontrastní objekt, za druhé panely vždy míří ke Slunci a za třetí se správným filtrem se dá Slunce a ISS fotografovat objektivem nad 400 mm i ze stativu. Nejlepší přelety teprve přicházejí - jsou to ty, během nichž je Slunce nejvýš nad obzorem kolem poledne (už se nyní se blíž k jaru zvedá vysoko nad obzor) a zároveň v té době - když se zrovna schýlí k přeletu ISS - je vzdálenost kosmické stanice od pozorovatele nejkratší a stanice úhlově největší (až 1 úhlovou minutu, což je rozlišitelné už s menší ohniskovou vzdáleností objektivu).

Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020. Autor: Petr Horálek.
Přelet Mezinárodní kosmické stanice ISS před Sluncem 8. dubna 2020.
Autor: Petr Horálek.

Nejlépe kolem poledne

Nadšenci by tak měli volit přelety, které se odehrávají okolo poledne (plus mínus 2 hodiny), a použít na ně fotoaparát upevněný alespoň na pevném stativu (samozřejmě astrofotografická montáž je výhodou). Se snahou získat detaily je dobré mít aspoň 400mm objektiv na plnoformátovém fotoaparátu (neplnoformátovému postačí cca 270 mm). Pochopitelně opravdu krásné detaily zachytí člověk až s teleobjektivem či dalekohledem s ohniskem nad 700 mm.

Jak ISS před Sluncem ulovit?

Nejprve je nutné si zvolit lokalitu. Pro hledání nejbližších přeletů ISS před Měsícem nebo Sluncem navštivte stránky transit-finder.com, kde zadáte souřadnice svého místa a dojezdovou vzdálenost. Skript vygeneruje seznam nejbližších úkazů a jejich vzdálenosti od vaší lokality. Nejlepší jsou ty, kde ISS má mít úhlovou velikost nad 45". Pak je dobré se podívat, kudy vede centrální linie úkazu a tam si naplánovat výjezd. POZOR: Dráha ISS bývá neustále korigována, takže je nutné pro zvolený přelet sledovat, zda se jeho pás pozorování před samotným úkazem ještě mírně neposunul. Pro focení kosmické stanice před Sluncem je pak nutné se vybavit speciálním filtrem na focení Slunce (AstroSolar Baader - dá se sehnat i v českých specializovaných prodejnách) a dát jej před objektiv. Třetí nutnost je přesná časomíra - např. hodiny zpřesňované GPS a podobně.

Detailní informace pro zvolenou lokalitu pozorování na portálu ISS Transit Finder. Autor: ISS Transit Finder.
Detailní informace pro zvolenou lokalitu pozorování na portálu ISS Transit Finder.
Autor: ISS Transit Finder.

Před samotným záznamem zamíříme na Slunce (objektiv již opatřený filtrem, jinak může dojít k poškození zraku!!!) a co nejlépe doostřit a nastavit vhodnou expozici. Ta by měla být co nejkratší, řádově 1/2500-1/4000s. Podle toho také nastavíme ISO. Těsně před přeletem (pouhou sekundu) pak spustit rychlé sekvenční snímání nebo snímání videa. Přelety jsou velice krátké, zpravidla desítky setin sekundy. Sekvenční snímání tedy můžeme po dvou sekundách zastavit a zkontrolovat, zda jsme byli úspěšní.

Podělte se o to s ostatními

Pro nadšence tohoto prchavého a nezvyklého úkazu byla spuštěna nová facebooková stránka www.facebook.com/PreletyISS. Návštěvníci se budou moci podělit o své zážitky, zkušenosti a hlavně získají přesnější informace, kdy a kde jaký zajímavý přelet ISS nastane. Tak hodně štěstí!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook - Přelety ISS
[2] Astro.cz - Vyfoťte si ISS... (Martin Gembec)
[3] Fotoaparat.cz - Jak fotit ISS (Libor Hašpl)
[4] ISS transit finder - najděte si přelet ISS blízko Vašeho bydliště



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, ISS přes Slunce, Přelet ISS


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »